S řešením „záhady“ přišel českoamerický tým vědců, jejichž studii včera publikoval elitní časopis Nature Geoscience, který patří do rodiny titulů vydavatelství Nature.
„Pískovcová skála se vlastně chová,inteligentně‘: zbavuje se nepotřebného materiálu, který ohrožuje její stabilitu, a ponechává si nosné prvky. Důležitý je tlak; rychlost eroze i zvětrání se zpomalují s rostoucím stlačením,“ tvrdí vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, Geologického ústavu a Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd.
ČTĚTE TAKÉ: |
Devítičlenný tým vedený Jiřím Bruthansem nezformuloval jen hypotézu vzniku skalních útvarů, ale také ji experimentálně prokázal. „Vytvořili jsme všechny typické skalní útvary: brány, převisy, okna či sloupy,“ řekl LN Michal Filippi, jenž se na experimentech podílel.
Výzkumníci provedli stovky pokusů. Při nich záměrně narušené pískovce ponořovali do vody a materiál zatěžovali.
Více se dozvíte v pondělních Lidových novinách.
