Společnost Franze Kafky požádala dopisem ministra kultury České republiky a další osobnosti českého veřejného života, aby zvážily možnost získat cennou literární památku do vlastnictví českého státu.
Podle Společnosti Franze Kafky svědčí pro získání autografů do vlastnictví České republiky mnohé důvody. Jde o soubor pětačtyřiceti dopisů, dvaatřiceti korespondenčních lístků a čtyřiatřiceti pohlednic psaných v němčině. „Původcem, adresátkou a mnohými aktéry byli čeští rodáci a občané Československé republiky,“ píše se v dopise ministrovi kultury.
Franzova nejmilejší příbuzná „Ačkoliv Kafkovo literární dílo vznikalo v Praze a na území českých zemí, až na několik úředních listin zde nezbyl jediný rukopis či jiná důležitá památka z pozůstalosti,“ upozorňuje Společnost Franze Kafky. „Pod tlakem nacistické i komunistické totality byly převezeny do zahraničí.“
Podle odborníků jde o korespondenci cennou po faktografické i umělecké stránce: „Nejmladší sestra Ottla (Ottilie) byla pro Kafku nejbližším členem rodiny a k ní byl velmi otevřený. Byla to také Ottla, ke které Kafka zajížděl do severočeské Siřemi, kde stojí tajemný špejchar, jenž je dle některých teorií předobrazem,zámku‘. V korespondenci s ní se projevuje Kafkovo výjimečné umělecké nadání, vidění a tvůrčí metoda.“
V dopise se připomíná, že sama osobnost Franzovy sestry Ottilie Kafkové-Davidové si zaslouží pozornost. „Žila jako Kafka po celý svůj život v Česku, byla občankou Československé republiky. Provdala se za českého právníka Josefa Davida. V době okupace musela do transportu do Terezína; zde pečovala o velkou skupinu židovských dětí zavlečených sem z polského Bialystoku. Dobrovolně je v roce 1943 provázela jako pečovatelka do Osvětimi-Birkenau, kde byla spolu s nimi zavražděna.“ V dopise adresovaném ministrovi kultury a dalším kulturním osobnostem se zdůrazňuje, že příležitost odkoupit tuto literární památku je na velmi dlouhou dobu poslední šancí získat relevantní originální rukopis Franze Kafky do Česka.
Společnost Franze Kafky, která v Praze působí od roku 1990, vydala například ve třinácti svazcích poprvé celé Kafkovo dílo v češtině, zasadila se o vybudování jeho pomníku na Starém Městě, uděluje mezinárodní literární Cenu Franze Kafky atd., a jak prohlašuje, „každou snahu získat tento cenný soubor do vlastnictví českého státu či jiného subjektu veřejné služby, který by umožnil jeho důstojné uchování, badatelské využití a adekvátní zpřístupnění veřejnosti, bude ze všech svých sil a možností podporovat.“
