Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

‚Jako by nemohla utrácet peníze dost rychle.‘ Příběh Rusky, která oblafla americkou smetánku

Svět

  6:00
NEW YORK - Příběh jako okopírovaný ze slavného filmu Chyť mě, když to dokážeš. Takovou životní epizodu si prožila Anna Sorokinová, která se v Manhattanu úspěšně vydávala za extrémně bohatou a rozhazovačnou mladou slečnu s masivním svěřenským fondem. Její těžko uvěřitelné eskapády ji ale nakonec dostaly za mříže. Na fantastičnosti ale ani špatný konec jejímu příběhu neubírá.

Vězení na ostrově Rikers není až tak hrozné, říká z vazby Sorokinová. foto: Instagram Anna Delvey

„Peníze, těch je na světě neomezené množství, víte? Ale existuje jen omezené množství lidí, kteří mají talent,“ řekla Anna Delveyová, vlastním jménem Sorokinová, webu New York Magazine. Anna nyní pobývá v newyorském vězení na ostrově Rikers a hrozí jí až patnáct let za všemožné podvody a krádeže. Při ponoření do jejího příběhu, který ji nakonec přivedl až za mříže, ale člověk musí několikrát šokovaně pozvednout obočí a místy stěží skrývat mírný obdiv. Někdo její počínání dokonce označuje za geniální.

Anna Sorokinová se narodila v Rusku v roce 1991, s rodiči se ale přestěhovali v roce 2007 do Německa, kde ještě absolvovala střední školu v malém městečku u Kolína nad Rýnem. Její rodiče věřili v její sociální instinkty, také proto jí zaplatili vzdělání v Londýně, které později opustila a vydala se do Paříže, kde si jako stážistka ve vyhlášeném módním časopise přičichla k blýskavému světu světové módy. V té době se také zrodilo její alterego s příjmením Delvey.  

Iluzi dokonalého života nezapomínala Anna dotvářet také na svém instagramovém účtu.

„Vždy jsme platili její výdaje, její nájem a další věci. Ujišťovala nás, že jsou to ty nejlepší investice. Nevadilo, když potřebovala tehdy či onehdy víc peněz. Budoucnost pro ni byla vždycky zářivá,“ vzpomíná její otec, který se nyní obává, aby dluhy jeho dcery nakonec nepadly na jeho hlavu.

Z Paříže už vedly její kroky v roce 2016 neomylně do New Yorku, mekky životní stylu, který Anna obdivovala a který chtěla sama žít. Neměla ale chuť se mezi smetánku „velkého jablka“ postupně vypracovávat, chtěla do ní vstoupit ve velkém stylu. 

Přes VIP párty ke stodalorovým dýškům

„Anna se podívala na duši New Yorku a rozpoznala, že když lidi rozptýlíte blýskavými věcmi a velkými balíky peněz, náznaky bohatství, pokud jim peníze přímo ukážete, nebudou schopni vidět na vás nic jiného. Ale to důležité bylo, že to bylo tak hrozně snadné,“ napsala o Anně reportérka Jessica Presslerová.

Sorokinová si objednávala apartmány na delší pronájem v nejluxusnějších hotelích New Yorku a navštěvováním různých párty a VIP akcí se vetřela mezi lidi, kteří byli na rozdíl od ní skutečně bohatí. Jednou se dokonce dokázala „protáhnout“ na soukromou akci miliardáře Warrena Buffeta, kde byl hostem třeba Bill Gates. A brzy toho dokázala začít patřičně využívat. Od svých nových přátel - návrhářů, sběratelů umění, právníků a dalších - si nechávala platit luxusní večeře, občas letenky a někdy dokonce celé pobyty v zahraničí.

Její neotřesitelná samozřejmost při jednání s nejbohatším procentem lidí dokázala ošálit mnohé. Jednoho z nejmladších sběratelů umění přesvědčila, aby za ni zaplatil pobyt v Maroku v přepočtu za více za více než 1,2 milionu kourun. Jindy si zase za cizí peníze zaletěla do Benátek. Částka, která ale nebyla na Manhattanu zase tak přehnaná, nakonec vypadla sběrateli z hlavy a na Annin dluh zapomněl.

Jak dokázala Anna zmást tak velké množství lidí?

Sorokinová nikdy nezapomněla dávat své imaginární jmění na odiv. „Způsob, jakým Anna utrácela peníze, vypadal jako kdyby se jich nedokázala zbavovat dostatečně rychle,“ popsala manýry Sorokinové Presslerová.

Anna si během svého pobytu v jednom z hotelů našla možná jedinou skutečnou kamarádku ve zhruba stejně staré recepční Neffatari Davisové, vystupující jako Neff, která byla asi nejblíže k eskapádám Sorokinové. Neff dostala od Sorokinové stodolarovou bankovku vždy, když jí s něčím poradila nebo něco zařídila. Ale nebyla zdaleka jediná.

Hotel 11 Howard, kde Sorokinová utratila jmění, které neměla.

„Lidi u nás v hotelu vždy bojovali o to, aby jí mohli odnést zavazadla do jejího apartmánu. Doslova se rvali, protože věděli, že je odmění stodolarovkou,“ vzpomíná Neff. „Dostávali je všichni, řidiči Uberu, bezdomovci, číšníci. Anna byla nejštědřejší člověk, jakého jsem kdy poznala,“ řekla o Sorokinové Neff.

‚Pokládala na desku peníze, dokud neměla mou pozornost‘

Popsala také, že se Anna chovala, jako by si ani neuvědomovala, že existují lidé, kteří tolik peněz jako ona ani zdaleka nemají. Po nějakém čase se Anna v hotelu zabydlela a začala po něm chodit v legínách nebo třeba županu. „Ona to místo v podstatě řídila. Víte jak třeba Rihanna může odejít odkudkoliv se sklenicí vína v ruce? Tak to byla Anna. A oni ji nechali, nikdy nezapomněli říct ‚Na shledanou paní Delveyová‘,“ vykresluje absurdní životní styl Sorokinové Neff.

Anna na svém výletu do Benátek. Za cizí peníze.

Jednou stálo u recepce Neff osm lidí, jejichž potřeby a dotazy potřebovala vyřídit. V tu chvíli se objevila Sorokinová a dožadovala se pozornosti své kamarádky. „Řekla jsem jí, že mi tu stojí osm lidí a nemůžu se jí věnovat. Jenže ona jen pokládala na desku recepce jednu stodolarovku za druhou, dokud k sobě nepřitáhla mou pozornost,“ vzpomíná Neff, ze které se později stala filmařka, jež nyní touží Annin život zfilmovat. Na jedné z luxusních večeří pro své přátele, na kterou byla pozvána i Neff, se třeba u stolu z ničeho nic objevil herec Macaulay Culkin, představitel Kevina z filmové série Sám doma. „Znala každého,“ žasla nad kontakty Sorokinové recepční.

Nikoho asi nepřekvapí, že Anna si dobře rozuměla například i s Martinem Shkrelim, který je přezdíván „nejnenáviděnější muž Ameriky“, jelikož velice cynicky vydělal na lécích, jež potřebovaly sta tisíce nemocných, ale jen on měl licenci na jejich prodej. „Anna vypadala, že je mezi smetánkou New Yorku velmi populární, znala každého. Já jsem známý po celé zemi, ale vedle ní jsem si občas přišel jako nikdo,“ řekl později Skhreli.

Všichni předpokládali, že její jmění pochází od zámožných rodičů. Ona sama se několikrát zmínila o svěřenském fondu, ke kterému dostane přístup v pětadvaceti. Někdo si byl jistý, že její otec je ruský diplomat, jiný tvrdil, že je ropný magnát. „Z toho, co vím, byla její rodina vysoce postavená na německém trhu starožitností,“ řekl jeden ze šéfů milionové technologické firmy, s nímž se Anna setkala.

Z výletu Sorokinové na Ibizu.

Projekt za desítky milionů dolarů a konta ve Švýcarsku

Její největší kousek měl ale teprve přijít. Toužila vybudovat něco vlastního, chtěla si zřídit opulentní kulturní klub, něco na způsob studia Andyho Warhola. Ten neměl stát nikde jinde než v epicentru newyorského kulturního života, ve čtvrti SoHo. Na takový projekt už ale bylo potřeba trochu více kapitálu, než mohla sehnat přes své přátele: 25 milionů dolarů. Anna navíc tvrdila, že je to jen polovina částky, že tu druhou investuje sama. Její „přátelé“ jí poradili, ať se spojí s Joelem Cohenem. Ten mimo jiné dostal do vězení Jordana Belforta, podobně obratného podvodníka, podle jehož příběhu byl natočen film Vlk z Wall Street.

Celý projekt pak začal získávat reálné obrysy. Anna rozjela jednání o pětadvacetimilionové půjčce s bankou v Los Angeles, která ale chtěla potvrzení, že Anna skutečně má k dispozici částky pro počáteční investici. Do banky na západě Spojených států proto dorazil dopis od jistého Petera W. Henneckeho ze švýcarské věhlasné banky UBS, který obsahoval několik tabulek, jež měly prozatím potvrdit, že Anna má k jistému jmění přístup.

Bankéři byli však podezřívaví, neseděla jim e-mailová adresa, ze které zpráva přišla. Chtěli vědět, jestli Hennecke skutečně pracuje v UBS. S vysvětlením ale samozřejmě přispěchala Sorokinová. „Peter je šéfem naší rodinné kanceláře,“ pohotově vysvětlila mladá podvodnice. Když se po pár měsících, začaly e-maily adresované Henneckemu vracet, Anna to vysvětlila tím, že zemřel a poprosila bankéře, aby se o něm už nezmiňovali.

Anna dlužila hotelu za všemožné služby přes šest set tisíc korun.

Z rozhodnutí managementu ale žádost o půjčku nakonec neprošla a vzdušné zámky Sorokinové se navíc začaly brzo rozplývat. Lidé v jejím okolí si přestali být jistí, že vědí, s kým vlastně jednají. Hotel, ve kterém přebývala, už nehodlal čekat, až jim poskytne fungující platební kartu a Sorokinovou vystěhoval. Hotelu v tu chvíli dlužila okolo 660 tisíc korun, včetně účtů z luxusní restaurace Le Coucou, které si nechávala psát na číslo svého pokoje. Její falešná identita se začala bortit, o její činnost se již zajímala policie. V neworských denících začaly vyplouvat na povrch senzační články o jejím příběhu. Pohádkový život na Manhattanu už byl pro Annu minulostí.

Neplacené účty se začaly kupit. „Dejte mi pět minut a seženu kamaráda, který to zaplatí,“ reagovala vždy podrážděně Anna. Nikdo ale nepřišel a Sorokinová/Delveyová pořád tvrdila, že se jedná o nedorozumění. Nikdo už jí ale nevěřil.

‚Nejvíce jí zajímají vražedkyně. Působí ale jako jednorožec‘

Dnes proto tráví své chvíle v ženské věznici na newyorském ostrově Rikers. „Není to tady vlastně tak špatné,“ svěřila se Sorokinová reportérce New York Magazine, která jí ve věznici navštívila letos v březnu. „Lidé si myslí, že je to strašné, ale já to vidím jako sociální experiment,“ vysvětlovala klidně Anna v luxusních brýlích od firmy Céline.

„Působí tam jako jednorožec. Většina z ostatních žen je tam za činy jako ubodání otce svého dítěte,“ popsal její právník Todd Spodek. Právě vražedkyně jí podle jejích slov zajímaly nejvíc, obdiv vyjádřila i k jedné podobné podvodnici, která kradla identity. „Netušila jsem, že je to tak snadné,“ divila se Sorokinová, která by jinak tuto dovednost zcela jistě přidala do svého „arzenálu“.

„Moji rodiče ode mně vždy měli vysoká očekávání. Věřili mým rozhodnutím. Hádám, že toho teď asi litují,“ říká o své rodině Anna. Její rodiče teď doufají, že se zprávy o jejím zatčení nedostanou do malé venkovské komunity, kde žijí. O údajném svěřenském fondu své dcery prý v životě neslyšeli.

Vězení na ostrově Rikers není až tak hrozné, říká z vazby Sorokinová.

Podle Presslerové je ale Anna stále přesvědčena, že její plán na založení Nadace Anny Delveyové může vyjít a těch „pár špatných věcí, co jsem udělala, nemůže přebít ty dobré“. Je rozzlobená, že jí média vnímají jen jako obyčejnou podvodnici, která chtěla vymámit z bohatých lidí peníze na nákupy.

Podle reportérky její plán zrovna na Manhattanu měl větší šanci než kdekoliv jinde. „Během reportování o jejím příběhu se mě lidé stále ptali na tutéž otázku: Proč ona? Nebyla super sexy nebo velice okouzlující, nebyla ani příliš milá. Jak dokázala přesvědčit tak enormní množství lidí, že je někým, kým očividně nebyla? Když jsem ale viděla, jak dozorce strká do obálky byznysový magazín Fast Company (dárek ode mě), uvědomila jsem si, co má Anna společného s těmi lidmi z módních magazínů, které tak důkladně studovala. Viděla totiž něco, co jiní ne,“ uzavírá prozatím téměř hollywoodskou story Presslerová.

Příběh Anny Sorokinové se navíc dost možná na obrazovky dostane. Práva na její příběh už koupila televizní producentka Shonda Rhimesová, která plánuje neobvyklý příběh natočit pod křídly služby Netflix. Jistým způsobem se tedy z Anny nakonec ona obletovaná celebrita možná stane.

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!