LN: Jaký máte názor na dubnové prohlášení, ve kterém Praha a Peking společně říkají, že Tibet je neoddělitelnou součástí Číny? Neztrácí Tibet v souvislosti s proměnou české zahraniční politiky dobrého přítele?
Je to docela zklamání. Češi a Tibeťané k sobě mají velice blízko. Václav Havel již v (novoročním – pozn. red.) projevu v roce 1990 pozval Jeho Svatost dalajlamu a papeže Jana Pavla II., aby navštívili Českou republiku. Několik týdnů poté Jeho Svatost skutečně zavítala na oficiální návštěvu Prahy. Od té doby se nic nezměnilo. Neustále obhajuje myšlenku nenásilí, míru, což jsou hodnoty, které propagovali i Češi a Václav Havel. Pozorovat posun české politiky po 25 letech je rozčarování. Z širšího pohledu to více říká o české společnosti než o tibetském hnutí či dalajlamovi.
VÍCE ZDE: |
LN: Usiloval jste před nynější návštěvou Prahy o setkání se zástupci ministerstva zahraničí či dalšími oficiálními představiteli?
Náš protokol praví, že se rádi setkáme s těmi, kteří o to stojí, a nestěžujeme si, když se někdo setkat nechce. Podobné formální žádosti tedy nečiníme. Potkáváme se se svými starými přáteli. Popud pro podepsání dohody o nedělitelnosti Číny, který slýchám, zní, že Česká republika je příliš malá. A ničeho tak v Číně nemůže dosáhnout.
LN: Jak to ale vidíte vy?
Pokud přijmeme tuto logiku, souhlasem s čínskou vládou stejně ničeho nedosáhnete, protože jste malí.
LN: Názor, že setkání s Tibeťany znamená pokles obchodu s Čínou, jistě nesdílíte...
Prezident Obama se s Jeho Svatostí setkal opět letos v únoru. Obchod Ameriky a Číny ale zůstal na stejné úrovni.
LN: Zastánci větší otevřenosti vůči Číně by ale řekli, že není možné srovnávat Spojené státy a Českou republiku.
Trh zůstává trhem. I když z hlediska velikosti je Amerika větší. Čína do Česka pošle tolik bot, kolik odpovídá velikosti místního trhu. Byznys s Čínou vedou mnozí. Většina zemí kupujících zboží z Číny s ní má obchodní deficit. Peking má z obchodu větší profit než Česko nebo další země. Vy jste tedy čínským trhem. Jak se Čína stala bohatou? Evropané kupovali jejich zboží a dali jim peníze a oni je nyní používají, aby vás zkompromitovali a pošpinili vaši morálku.
LN: To se podle vás děje v České republice?
Lidé po celém světě, včetně Tibeťanů, Česko i jeho obyvatele velice respektovali. Kromě automobilky Škoda, kterou jsem poznal, až když jsem prvně přijel, je znají více díky jeho morálním postojům. A díky Chartě 77 a Václavu Havlovi. Velikost České republiky spočívá v jejích morálních hodnotách a v tom, že obhajuje lidská práva a svobodu. Když toto ztratíte, stanete se jen zcela obyčejným trhem. A jsem si jistý, že existují větší a pestřejší trhy. Z tržního hlediska může být zajímavější nový dubajský ostrov. V době, kdy tu vládli komunisté, mne inspiroval (Havlův esej – pozn. red.) Moc bezmocných. Je to popis bojovníků za morálku. Charta 77 je chartou nenásilné revoluce. Československo obnovilo demokracii díky podpoře z celého světa, když o ni vyloženě žádalo.
ČTĚTE TAKÉ: |
LN: Nyní ale již Praha podporu dostatečně neposkytuje...
Vypadá to tak. Když přijíždím do Evropy, jsem vždy zmaten. Studoval jsem západní filozofii – Platona, Rousseaua a další. Celá myšlenka Evropské unie, kdy se národy po druhé světové válce spojily, a evropský idealismus jsou velice nakažlivé. Jako student jim propadnete, pak je v rámci tibetského hnutí praktikujete, ale když se vrátíte na místo původu, už tam nejsou. Proto více mluvím o smutku a zklamání než o zlobě. My se nevzdáme. Tibetskou otázku nakonec rozhodnou Tibeťané. Tibeťané v Tibetu nikdy neviděli dalajlamu ani nás, přesto se protestuje proti kácení lesů, důlní těžbě, kulturní asimilaci a podobně. Jsme jednoznačně přesvědčeni, že uvnitř i mimo Tibet jsme silní.
Tibetský exilový premiér Lozang Sanggjä (vlevo) s dalajlamou.
LN: Ztrácí tedy nejen střední, ale možná i západní Evropa své duchovní a morální hodnoty?
Morální hodnoty přetrvávají. Jako součást lidské podstaty nikam nezmizí. Jejich ztráta či uchovávání je vždy otázkou jednotlivce, komunity a národa. Tvrzení, že hodnoty se vytrácí všude, a proto i u nás, není žádnou omluvou. Tibeťané by si také mohli říct, podívejte se na Irák nebo Afghánistán. Tam bojují pomocí zbraní, tanků, zatímco my zůstáváme u nenásilí. Ovšem co dělají ostatní, je jejich volba. My jsme velmi čitelní ve svých postojích. Jdeme cestou nenásilí, míru, morálních hodnot.
LN: Jistě bedlivě sledujete dění v Hongkongu. Jak se díváte na tamní protesty?
Demokracie je univerzální a svoboda je vlastní každému člověku. To, co se děje v Hongkongu, je jen její přirozené vyjádření. Honkonžané si chtějí zvolit vlastního lídra, kterého jim čínská vláda slíbila. I Mao Ce-tung řekl: „Kdekoliv je útlak, je i odpor.“ Proto jsme svědky protestů v Hongkongu.
LIDOVKY.CZ K PROTESTŮM V HONGKONGU: |
LN: Myslíte, že mohou reálně něco změnit?
Úspěch či prohra jsou otázkou času. Jak jsem již řekl, touha po svobodě je nám vlastní. Takže ano, Hongkong nakonec uspěje, stejně jako čínská Charta 08, stejně jako Tibeťané. To je dané. Ať po této cestě jdete s námi, nebo ne. Tato volba však leží na každém člověku. Hongkong možná nezvítězí zítra, ale neznamená to, že Tibeťané či Honkonžané změní svůj kurz. Je to soustavný boj, den za dnem, týden za týdnem, měsíc za měsícem. Dva kroky kupředu, jeden dozadu. To je součást boje. Proto se mu tak říká. Nejde o snadný úspěch. Ale pokud bojujete, vaše šance na úspěch jsou vždycky vysoké.
LN: Jak vůbec vaše vláda komunikuje s Číňany?
Na Foru 2000 je mnoho čínských vědců a akademiků a mnoho z nich nás oslovilo. Dnes jsou to čínští myslitelé, kdo propůjčuje svůj hlas Tibeťanům. Mnoho Číňanů přijíždí do Dharamsály (sídla tibetské exilové vlády v Indii – pozn. red.), aby si zde poslechli dalajlamu. Není to tak, že bychom byli od Číňanů odstřiženi. Každý den se po celém světě setkají stovky Číňanů a Tibeťanů. A skrze tyto lidi komunikujeme.
LN: Pozorujete v Pekingu nějakou známku lepšících se poměrů?
Zatím ne. Realita je velmi smutná. Hodně se teď mluví o tom, že otec prezidenta Si Ťin-pchinga, Si Čung-sün, patřil k nejliberálnějším lídrům Číny. Nejznámějšího liberála Chu Jao-panga, jehož smrt vedla k masakru na náměstí Nebeského klidu, podporoval až do konce. Všichni víme o první speciální ekonomické zóně Šen-čen v provincii Kuang-tung, kde Si Čung-sün začal zavádět obchodní reformy. V roce 1954 se osobně sešel i s dalajlamou. Takže otec čínského prezidenta byl velmi liberální, jeho matka navíc vyznávala buddhismus. A kvůli těmto rodinným a osobním vazbám jsem od mnohých čínských myslitelů slyšel názor, že Si Ťin-pching by mohl mít odlišný pohled na Tibet. Ale zatím tomu nic nenasvědčuje. Jsou to jen spekulace.
PSALI JSME: |
LN: Jak se díváte na diskuse týkající se Číny, zda je možné, aby volný trh fungoval bez svobody a demokracie?
Volný obchod zajistíte tak, že vytvoříte ekonomiku a tím dáte lidem do kapes více peněz. Jakmile je použijí, budou chtít vlastní počítač a internet. Budou si přát cestovat, mít přístup k různým informačním zdrojům. A tak pomalu s ekonomickým rozvojem vznikne i společenský a kulturní prostor. Až nakonec vznikne i ten politický.
LN: Jaký postoj má tibetská administrativa k upalování na protest?
Tibet se 132 případy prochází velmi smutnou kapitolou. Podobně jako vy během pražského jara. Co se naší administrativy týká, lidi od těchto činů samozřejmě odrazujeme. Zároveň však podporujeme jejich aspirace, jejich touhu, která je stejná pro nás pro všechny, totiž návrat Jeho Svatosti dalajlamy do Tibetu a svobodu pro Tibeťany. Rád bych dodal, že u jediného ze 132 případů sebeupálení nevznikla sebemenší újma na čínském majetku. Tito lidé zemřeli násilnou smrtí, ale nikoho tím nepoškodili. Doufáme proto, že jejich poselství bude znít po celém světě. Pro Tibet je to velice těžké období, a je proto velmi ironické, že právě v tomto čase, tolik podobném pražskému jaru, Česká republika dělá podobná prohlášení. Téměř jako byste zapomněli na vlastní pražské jaro. Naše práce je připomínat mladé generaci, jaký postoj vaše země kdysi zaujímala. Je to inspirace pro mnoho lidí po celém světě.
