V červenci podepsal pražský radní pro bezpečnost Libor Hadrava (ANO) odbory kritizované nařízení, v němž stojí, že strážníci mohou být sledováni i bez kontaktu. Podle odborů ale hrozí, že městští policisté budou bez svého vědomí natáčeni a špehováni. „Tohle jsou metody StB, že někoho sledují a natáčí ho,“ zlobí se prezident Svobodných odborů samosprávy Richard Krbek.
Odposlouchávání komunikace strážníků? V Česku skandál, v USA běžná věc |
„Není-li to v rozporu s právním předpisem nebo s příslušným ustanovením tohoto nařízení, může být namátková kontrola provedena bez toho, aby došlo k navázání jakéhokoliv kontaktu kontrolora s kontrolovaným zaměstnancem; taková kontrola probíhá bez vědomí kontrolovaného zaměstnance,“ píše se v dokumentu.
Krbek se odvolává na zákoník práce, který zapovídá špehování: „[...] že podrobuje zaměstnance otevřenému nebo skrytému sledování, odposlechu a záznamu jeho telefonických hovorů, kontrole elektronické pošty nebo kontrole listovních zásilek adresovaných zaměstnanci.“
Podle ředitelství městské police v Praze je ale vše v pořádku. „Nové nařízení ve své podstatě nezavádí žádné převratné změny nebo novinky. Jedná se o novelu nařízení osoby řídící městskou policii, kterým se vydává směrnice o provádění kontrolní činnosti v městské policii a o vyřizování stížností občanů,“ argumentuje mluvčí městské policie v Praze Irena Seifertová.
Za nařízením si stojí i radní Hadrava. „Každý, kdo vstupuje do práv a svobod občanů, nemůže být vyjmut z kontrolního systému. Neboť tím by se samotný proces ochrany obyvatel stal kontraproduktivním. Ten, kdo střeží zákon, se nesmí nikdy dostat do situace, která by mu umožnila si jej jakýmkoliv způsobem přizpůsobit vlastním potřebám či dokonce jen momentálním náladám,“ sdělil.
  |
V novém nařízení navíc není obsaženo slovo sledování. „Tímto termínem se bezpochyby označuje dlouhodobé, invazivní monitorování pohybu a činnosti osob za použití operativně pátracích metod a prostředků. Takto není myšleno ani aplikováno v praxi,“ dodává Seifertová.
Sporné případy
S takovým tvrzením však Krbek nesouhlasí. „Už v minulosti se objevil případ, kdy jednoho strážníka natáčeli v nemocnici. Ten dokument má dokonce i číslo jednací a je toho víc,“ připomíná Krbek. Jednalo se o starší případ z roku 2014, kdy v dokumentu Oddělení kontroly a stížností je detailně popsáno, jak byl jeden městský policista z Prahy sledován.
Krbek nyní plánuje kvůli červencovému nařízení poslat stížnost. „Plánujeme o tom napsat ombudsmance Anně Šabatové a ministrovi pro lidská práva. Je to v rozporu s Evropskou ústavou,“ řekl.
Odbory navíc kritizují, že pokud kontrolní orgány něco zjistí a sepíší, má strážník jen tři dny na to, aby se odvolal. „Kontrolor má však třicet pracovních dnů na vypracování kontrolního listu. Za tři dny, pokud to dostane v pátek, se strašně špatně věc stačí prokonzultovat s právníkem,“ míní Krbek.
Podle mluvčí strážníků může za opatření i zvýšený zájem společnosti na dodržování zákonů strážníky. „Je dobré si uvědomit, že strážníci, stejně jako například policisté, zcela zásadním způsobem vstupují do práv a svobod občanů. Proto je nezbytné mít fungující kontrolní systém,“ upozorňuje Seifertová.
Podle radního Hadravy zároveň ale není důvodem aplikace nařízení žádné zvýšení počtu stížností na strážníky. „Rovněž jsem se do této chvíle nesetkal s kritikou nařízení. Představuje spíše nezbytnou prevenci,“ podotýká.
