„Běžte schválně do první pákistánské nebo bangladéšské restaurace v Birminghamu azeptejte se jich na Unii,“ nabádal mě nedávno britský politický konzultant Mark Pursey, který vyrůstal v Birminghamu. Pursey je jedním ze stratégů oficiální kampaně Vote Leave, která chtěla přesvědčit Brity, aby zvolili odchod z Unie.
A Birmingham je město s početnou přistěhovaleckou menšinou. Přes pětinu obyvatelstva milionového města tvoří muslimové. Mezi nimi dominují Kašmířané z Pákistánu, další velkou skupinou jsou Bangladéšané.
Mnozí z nich se za desítky let v království vypracovali, mají vlastní obchody, restaurace. Začínají ale také pronikat na klíčové pozice ve společnosti. Jsou aktivní v hospodářských komorách ataké v politice. Dva z deseti poslanců, kteří zastupují Birmingham vDolní sněmovně, jsou pákistánského původu. A je zřejmě otázkou času, kdy bude mít druhé největší město Británie starostu z řad muslimů. Tak jak je tomu v Londýně.
O tom, jaký postoj zaujme muslimská komunita ve vztahu k brexitu, se před hlasováním hodně spekulovalo. Především odpůrci členství vUnii na její hlasy spoléhali. Argumenty, které uváděli pro odchod, musely znít vuších komunity atraktivně: vystoupení z EU umožní Británii přiblížit se k zemím britského Společenství (Commonwealthu), více se angažovat na tamních trzích ahlavně zrovnoprávnit migraci ztěchto zemí do království, čemuž Brusel dosud údajně bránil. Ostatně podle Purseye byla prý právě asijská komunita nadprůměrně často nakloněna brexitu.
„Řada z oblíbených kari restaurací dnes krachuje, protože nemohou kvůli Bruselu povolat tolik personálu, například z Bangladéše, kolik by potřebovali,“ říkal před časem Pursey.
To je však názor, který rozhodně nesdílejí všichni Bangladéšané, aspoň ne v Birminighamu. Tak jako 55letý Javid, který provozuje na Broad Street nedaleko centra města restauraci Bombay Mix. Není to klasické rychlé občerstvení, kde si většina ze zákazníků odnese jídlo domů, ale restaurace se vším všudy, s deseti stoly a obsluhou. Mezi hosty převažují lidé původem z jihovýchodní Asie.
Den D. Britové rozhodují o setrvání v unii. Vyhraje britin, nebo brexit? |
„Jakým právem mluví naším jménem,“ ptá se Javid v souvislosti s kampaní na odchod z Unie. On sám prý hlasoval za setrvání aje přesvědčen o tom, že podobně to viděla i většina jeho krajanů z Bangladéše.
„Oni sice tvrdí, jak moc by se nám otevřely cesty do Indie nebo jinam do Asie, ale my z toho přece nemůžeme profitovat,“ pokračuje Javid ve slovní kanonádě proti euroskeptikům. Prý je to podobné, jako když tvrdí, že evropský vnitřní trh je pouze pro velké koncerny. „Ani já z něho nic nemám, protože moje podnikání je omezeno na toto konkrétní místo, takže ten jejich argument je úplně mimo,“ doplňuje majitel restaurace, který je prý rád, že už je po všem a kampaň skončila.
Hlasovat byl hlavně kvůli svým dětem, které jsou ještě ve škole, ale mají velké plány do budoucna. A nevadí mu, když nepůjdou v jeho stopách. „Moji rodiče, když do Británie přišli, živili se ještě manuální prací. Tu teď ale dělají často vaši lidé z východní Evropy. Pokud bychom odešli, kdo by ji dělal,“ uzavírá řečnickou otázkou.
„Kdo nás zastane, odejdeme-li?“
