Středa 24. dubna 2024, svátek má Jiří
130 let

Lidovky.cz

Nové vedení Ukrajiny se bojí Krymu. Chystá opatření proti separatistům

Evropa

  13:27aktualizováno  16:32
KYJEV - Předseda ukrajinského parlamentu Oleksandr Turčynov, který po sesazení prezidenta Viktora Janukovyče plní i roli prozatímní hlavy státu, po jednání s náčelníky bezpečnostních složek a ozbrojených sil vyjádřil znepokojení nad projevy separatismu na ruskojazyčném poloostrově Krymu a nad ohrožením územní celistvosti země.

Daň za revoluci. Muž na Majdanu truchlí nad oběťmi kyjevského konfliktu. foto: ČTK

Podle komuniké Turčynov uvedl, že projevy separatismu jsou nepřípustné a že potrestán má být každý, kdo se dopustí ohrožení územní celistvosti země. Podle Turčynovova zástupce mají být v nejbližší době přijata opatření k odvrácení hrozby separatismu. "Opatření se připravují, musíme přitvrdit odpovědnost za projevy takových nálad," uvedl podle komuniké.

Na Krymu vládne neklid a v Sevastopolu, kde se nalézá základna ruské černomořské flotily, fakticky panuje dvojvládí. Krymské obyvatelstvo je z téměř dvou třetin ruskojazyčné, mnozí obyvatelé poloostrova mají ruské občanství. Autonomní region tvrdě kritizuje změnu vlády v Kyjevě a autoritu nového proevropského vedení země neuznává. Proruský krymský parlament minulý týden oznámil záměr anulovat rozhodnutí sovětského komunistického vedení z roku 1954 o předání Krymu Ukrajině. Nicméně šéf krymské autonomní vlády Anatolij Mogiljov radikální názor zastupitelů odmítl.

ČTĚTE TAKÉ:

Turčynov také nařídil urychlit vyšetřování vražd ukrajinských občanů při nedávném potlačování demonstrací v Kyjevě. "Musíme udělat a také uděláme vše možné, abychom vypátrali pachatele zločinů proti lidskosti," řekl.

Nová vláda se očekává ve čtvrtek

Ukrajinský parlament v úterý odložil plánované hlasování o nové vládě. "Hlasování o vládě národní jednoty by mělo být ve čtvrtek," prohlásil Turčynov, který po Janukovyčově svržení plní vedle funkce předsedy parlamentu rovněž roli prozatímní hlavy státu. Vedení poslaneckých klubů a výbory mají nad složením nového kabinetu "pracovat dnem i nocí".

Sněmovna pak hlasy 339 z celkem 450 poslanců přijala rezoluci požadující postavit Janukovyče, exministra vnitra Vitalije Zacharčenka a bývalého generálního prokurátora Viktora Pšonku před Mezinárodní trestní soud v Haagu. Podle rezoluce zavinili smrt více než stovky lidí a zranění dvou tisíc osob během kyjevských nepokojů. Podle mluvčího haagského tribunálu bude na žalobci soudu, aby rozhodl, zda zahájí příslušné vyšetřování.

Janukovyč o sobě dal naposledy vědět v sobotu, kdy jej parlament sesadil z funkce; v neděli byl prý viděn na Krymu. Úřady nevědí, kde se bývalý šéf státu skrývá.

Kamery zachytily útěk Janukovyče z rezidence:

Spolu s prezidentem uprchl i jeho kancléř a poradce Andrij Kljujev. Ten prý utrpěl střelné zranění nohy. Není ale jasné, zda v tu dobu byl či nebyl s Janukovyčem, ani kde se momentálně nachází.

Janukovyč o sobě dal naposledy vědět v sobotu, kdy jej parlament sesadil z funkce; v neděli byl prý viděn na Krymu. Ukrajinské úřady jej podle úřadujícího ministra vnitra začaly stíhat za "hromadné vraždy" civilistů, ale nevědí, kde se bývalý šéf státu skrývá. Haagský tribunál dosud ukrajinskou žádost ohledně Janukovyčova souzení neobdržel. Ukrajinská vláda podle mluvčího soudu může vydat prohlášení, že přijímá jurisdikci soudu v případě nedávných událostí, které vyústily v Janukovyčovo sesazení. Nicméně bude na žalobci soudu, aby rozhodl, zda zahájí či nezahájí příslušné vyšetřování.

Podmínky Majdanu pro novou vládu

Své požadavky na složení nové vlády mají i demonstranti z kyjevského náměstí Nezávislosti, zvaného Majdan. Požadují, aby se členem kabinetu nestal nikdo ze stovky nejbohatších Ukrajinců, nikdo z nejvýše postavených úředníků dosavadního režimu či spolupracovníků bývalého prezidenta Janukovyče.

Každý z ministrů by přitom měl mít za sebou nejméně sedmiletou praxi v oboru - s výjimkou ministrů vnitra, obrany a šéfa tajné služby. Podmínkou má také být, že se uchazeč o křeslo nezapletl ani do porušování lidských práv, ani do korupce. "Prověříme podle těchto kritérií každého kandidáta a výsledky ohlásíme," slíbili podle agentury Interfax opoziční aktivisté z Majdanu.

Prezidentské volby

Země se ale chystá zvolit Janukovyčova nástupce. Hned po úterním odstartování volební kampaně se do klání přihlásil boxerský šampion a významný politik Vitalij Kličko. "Budu se ucházet o funkci prezidenta, protože jsem pevně přesvědčen, že je nezbytné úplně změnit pravidla hry na Ukrajině. Musí být nastolena spravedlnost. Přesně vím, že to lze udělat," oznámil na startu oficiální kampaně Kličko, který patří ke klíčovým aktérům změn v Kyjevě.

Za možné uchazeče je pokládán i vlivný poslanec a podnikatel Petro Porošenko, předák strany Vlast Arsenij Jaceňuk, předseda nacionalistické strany Svoboda Oleh Ťahnybok, jakož i bývalá premiérka Julija Tymošenková. Někdejší soupeřka sesazeného prezidenta Janukovyče byla v sobotu propuštěna z charkovského vězení, kde si odpykávala sedmiletý trest za údajné zneužití pravomocí. Tymošenkové advokát Serhij Vlasenko ale upozornil, že expremiérka se dosud nerozhodla, zda bude na prezidentku opět kandidovat.

K podání přihlášky mají kandidáti čas do 4. dubna. Novou hlavu státu mají Ukrajinci volit 25. května.

EU vs. Rusko

Pokračují slovní přestřelky mezi Bruselem a Moskvou. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov prohlásil, že Ukrajina nesmí být nucena vybrat si mezi Ruskem a Západem. Naopak šéfka unijní diplomacie Catherine Ashtonová radila Moskvě, aby se chovala k Ukrajině jako dobrý soused a nechala Kyjev jít si cestou, kterou si vybral. Moskva si ale předvolala ukrajinského velvyslance, aby jej varovala, že se Rusko obává o bezpečnost svých občanů a diplomatů na Ukrajině.

Šéfka unijní diplomacie Catherine Ashtonová se vítá s prozatimním ukrajinským prezidentem Oleksandrem Turčynovem.

Ashtonová sice vyjádřila silnou podporu novému ukrajinskému vedení, nicméně žádné podrobnosti o zahraniční finanční pomoci neprozradila. Kyjev odhadl své potřeby na 35 miliard dolarů (téměř 700 miliard korun) v letošním a příštím roce.

Šéfové české a slovenské diplomacie odmítli případné rozdělení Ukrajiny jako naprosto nepřijatelné. "Byl by to krok zpět. Věřím, že většina obyvatelstva (Ukrajiny) o nic takového nestojí," řekl Lubomír Zaorálek po jednání s Miroslavem Lajčákem.

Nicméně ministři vnitra visegrádské čtyřky se v Budapešti zavázali ke vzájemné spolupráci v případě přílivu ukrajinských uprchlíků. A kultovní britská kapela Depeche Mode z obav o bezpečnost zrušila středeční koncert v Kyjevě. Skupina je prý duchem s Ukrajinci, kterým poradila, ať požádají o vrácení peněz za lístky.

Autoři: ,

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!