Model je jednoduchý: o T. G. M. svědčil sám jeho život, měl průzračnou minulost, každý věděl, jaké má názory a že za ně ručí svým životem, i to, kam nový stát povede. Že byl vzdělaný, názory měl promyšlené, znal svět, znala ho Evropa. Obdobně to bylo u Václava Havla. Jsem přesvědčen, že tenhle dramatik a bohém mohl být k překvapení Evropy aklamován národem proto, že tu existovalo masarykovské paradigma: intelektuál a politik v jedné osobě, filozof na trůnu. Člověk, který měl tak výrazné přesvědčení, že za ně několikrát seděl. A že stejně neuhnul.
Sázky na prezidenta stouply přes Vánoce o pětinu. Zeman vede, Drahoš si lehce pohoršil |
Takový nikdo z osmi kandidátů, kteří se staví proti Miloši Zemanovi, není. Představu, jak by prezidentoval, máme paradoxně jen u Zemana. Je smutným konstatováním, že u žádného z jeho osmi vyzyvatelů nemáme k dispozici (kromě Mirka Topolánka) žádnou politickou a veřejnou minulost, nesvědčí žádnými veřejnými činy, žádným veřejně projeveným přesvědčením. Dokonce žádný o vývoji společnosti či politice nikdy nic nenapsal.
Klíčová role médií
Musíme se u nich spoléhat jen na to, co teď slibují a jak sami sebe malují. S pomocí agentur PR. Jediným, kdo představil hned na začátku svůj detailní program, byl Michal Horáček. Proto je v této volbě klíčová role médií, to ony nám musí odhalit, kdo je kdo. Zatím ale ty různé „souboje“ a „debaty“ byly sledem předvolebních hesel, nic neodhalily. A kdo jsou lidé, kterými se kandidáti obklopují (aspoň ti dva výraznější z nich, Drahoš a Horáček, o ostatních nevíme nic)? Žádný z osmi není tak výrazný, aby sám o sobě byl zárukou budoucích postojů, podstatní budou jeho spolupracovníci. A kdo kandidáty financuje? Od koho z ciziny přicházejí velké částky?
Smutná novinka těchto voleb: žádný z kandidátů nereprezentuje étos bývalé protikomunistické opozice. Poprvé od volby prezidenta v roce 1990. Národ si už někoho takového nepřeje? Nebo tyto kruhy neodvedly pořádnou politickou práci a nebyly s to takového člověka vygenerovat?
Nejangažovanějším alespoň v listopadu 1989 byl Michal Horáček, přispěl tehdy s Michaelem Kocábem výrazně k tomu, že moc jednala s opozicí a nedošlo na střílení. Blíží se tomu paradoxně i Miloš Zeman, jehož kritický článek o stavu země tehdy oblepil Václavské náměstí. Co ostatní? Jeden z nich za normalizace absolvoval vojenskou školu, jiný zřejmě studoval ve Švýcarsku.
Útěk stran od zodpovědnosti
Zodpovědnost za nevýrazné kandidáty leží na politických stranách. To ony si prosadily přímou volbu prezidenta, řekly „a“, ale neřekly už „b“. Uvidíme, až kdo se přihlásí, sami nebudeme nic podnikat, nikoho neoslovíme. Náhoda ať ukáže. Takhle se rodí prezident? Jako králík z klobouku?
Strany nás léta přesvědčují, že mimo ně není spásy, že politický život není bez nich myslitelný. A teď přijde volba prezidenta, událost politická par excellence. Hlava státu má nesmírný vliv na tisíce věcí, viděli jsme to od Václava Havla přes Václava Klause po Miloše Zemana.
A kde jsou v téhle situaci strany? Ani jedna nepovažovala volbu prezidenta za natolik hodnou zájmu, aby si dala práci a vygenerovala toho nejlepšího dle svých představ (nemusel by mít stranickou legitimaci). Aby řekla, my máme své hodnoty, on/ona je ztělesňuje. Perou se při volbě radních městečka nebo poslanců parlamentu – a hlavu státu nechaly bez povšimnutí?
Ve stranách se rozhostilo přesvědčení, že by kandidát, kterého by navrhly, neměl šanci. Takže člověk, který bude stát v čele země, nemá být politický? Ukazuje to na velkou krizi všech stran u nás.
Voličské průkazy, termíny, pravomoci prezidenta... Přehled nejčastějších otázek a odpovědí k volbám |
Od ANO to bylo logické, Babiš nechtěl jít proti Zemanovi. Škoda, Martin Stropnický by byl dobrým adeptem. A ostatní? Je velkou ostudou ČSSD, že do volby nejde jediný člověk jakožto kandidát levice (neříkám člen ČSSD). Levicový volič od ní kandidáta čekal a strana ponese zodpovědnost za to, jak při absenci takového kandidáta volba dopadne. Podobně je tomu na pravici s ODS a TOP 09. Nejsou najednou s to nabídnout slušného kandidáta, který by bránil tzv. pravicové hodnoty? To je nikdo neztělesňuje? Že by Mirek Topolánek? S Dalíkem či bez? Podobně s katolickým segmentem společnosti a KDU, otevřeně se k nim žádný kandidát nehlásí. Jeden z téhle líhně pochází, v kampani to ale skrývá.
Mezi adepty není jediná žena, ač představují půlku národa.
Všech osm kandidátů se definuje jako ti, kdo zbaví zemi Miloše Zemana a přinesou změnu. Co ale o nich víme?
