„Ukázalo se jako očividné a jasné, že náš lid chce, aby Ústava byla daleko explicitnější v otázce vyvlastnění pozemků bez jakékoliv náhrady,“ uvedl v úterním vzkazu voličům prezident Jihoafrické republiky Cyril Ramaphosa.
Jeho strana Africký národní kongres (ANC) se rozhodla, že změní ústavu, aby mohla jednodušeji vyvlastňovat půdu od farmářů. Prezident rozhodnutí oznámil po dvoudenním setkání straníků zvaném lekgotla. Strana chce otázku zabírání pozemků vyřešit dodatkem k článku 25 jihoafrické ústavy.
Přitáhneme si ledovec. Kapské město chce vyřešit problém sucha metodou připomínající spíše sci-fi |
Vyvlastnění půdy prosadila vládnoucí strana jako jeden z vládních prostředků na zlepšení zaměstnanosti v roce 2016. Pozemky lze získat vykoupením od vlastníků, nebo i bez náhrady případě, že se jedná o veřejný zájem. Tento bod však není jasně specifikovaný.
Změna ekonomické situace se navíc stala během loňského roku vládní prioritou a pozemková reforma tak přešla v de facto veřejný zájem. Vyvlastnění pozemků bez náhrady by tak mohlo proběhnout naprosto legálně.
ANC přijala rozhodnutí o vyvlastnění pozemků bez náhrady na své plánovací konferenci v Nasreku v prosinci loňského roku. Ve spolupráci se stranou Ekonomických bojovníků za svobodu (EFF) pak v parlamentu hlasovali o prosazení návrhu, který by naprosto změnil poměry vlastnění půdy v zemi. EFF požaduje, aby všechny pozemky v zemi patřily státu, zatímco pozice ANC zůstává nejasná.
Reforma státní nutností
V samotné vládní straně byly doposud rozpory, zda je vůbec změna ústavy nutná. Podle prezidenta Ramaphosy si však občané během veřejných slyšení změnu ekonomické situace jasně přáli a pozemková reforma je prý „kritickou nutností“ pro ekonomickou situaci.
V posledních měsících navíc ve výzkumech veřejných mínění začala ANC ztrácet a naopak značně vzrostla nespokojenost s pomalým vývojem v otázkách zemědělské a pozemkové reformy, informovala BBC.
„Lekgotla ANC potvrdila svou pozici, že komplexní pozemková reforma, která umožní spravedlivý přístup k zemi, otevře příležitost ekonomickému růstu tím, že zpřístupní více pozemků v Jižní Africe k plnému využití a umožní produktivní spolupráci milionů dalších Jihoafričanů v rámci ekonomie,“ vysvětlil nutnost změny prezident.
Rozhodnutí bude míti podle jihoafrického deníku Times rozsáhlé dopady na jihoafrickou ekonomiku stejně jako na politický prostor. „Přichází po dalším čtvrtletí, ve kterém se jihoafrická ekonomika potýkala s nedostatkem pracovních míst. Podle statistického úřadu nezaměstnanost opět vzrostla. Vládní krok má vzbudit důvěru místním obyvatelům a přitáhnout investory,“ píše Times.
Ramaphosův investiční vyslanec, bývalý ministr financí Trevor Manuel, v červnu sdělil médiím, že vysvětlovat probíhající diskusi ohledně vyvlastnění pozemků investorům bylo těžší, než očekával.
Vládní krok je přitom většinou populace vnímaný jako pozitivní. V současnosti se jím zabývá řada místních rad v čele s parlamentní ústavní komisí.
Skončí jako Zimbabwe?
Podle kritiků však hrozí, že situace dopadne stejně, nebo přinejmenším podobně jako v sousedním Zimbabwe, kde v 80. letech sice byla půda sebrána bělošským velkofarmářům a předána do vlastnictví místním, ale v zemědělství nezkušené obyvatelstvo a rychlá změna přinesla jen ekonomickou krizi a hyperinflaci. ANC chce i tak prosadit nový zákon, který by měl projít klasickým parlamentním slyšením během příštích týdnů.
Bělošská minorita v Jihoafrické republice i po konci apartheidu stále vlastní nepoměrně větší část pozemků. Od roku 1994 změnilo majitele jen deset procent území. Pouhých několik tisíc bílých farmářů má pod kontrolou naprostou většinu nejplodnějších území v zemi. Vládnoucí ANC tak v zájmu poskytnutí půdy většímu procentu obyvatel chce vykoupit, nebo případně vyvlastnit až třetinu půdy bělochů.
