7. února 2018 7:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Je Bartošova Národní demokracie stranou extremistů? Nesouhlasný verdikt by jim dal zbraň, míní expert

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 6Diskuse
Adam B. Bartoš na demonstraci v roce 2016. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Adam B. Bartoš na demonstraci v roce 2016. | foto:  Michal Šula, MAFRA

PRAHA Kdyby krajně pravicová strana Národní demokracie uspěla s žalobou proti ministerstvu vnitra, měla by v rukou argument, který by využila ke své propagaci. Soud v Praze ovšem zatím nedospěl k závěru, zda je zařazení strany do zpráv o extremismu neoprávněným zásahem pro pověst strany či nikoli. Verdikt dosud nepadl. Jednání bylo v úterý odpoledne odročeno na neurčito.

Radikálně pravicová strana Národní demokracie (od roku nese název „NE Bruselu – Národní demokracie“ - pozn. red.) zažalovala ministerstvo vnitra za to, že ji resort zmiňuje ve svých zprávách o extremismu. Podle jejího předsedy Adama B. Bartoše takové záznamy poškozují pověst partaje. 

Soud v úterý znovu projednával případ, v němž se strana staví na stranu žalobce. Verdikt ovšem ještě nepadl. Další jednání zatím nebylo přesně stanoveno. 

Narušení smyslu vládní politiky

Podle odborníka na extremismus Miroslava Mareše lze však předpokládat, co by se stalo, kdyby soud dal Národní demokracii za pravdu. „Soudní proces jí (straně) přináší pozornost a v případě úspěchu u soudu by takový výsledek narušil smysl vládní protiextremistické politiky, tak jak byla před lety nastavena,“ zmínil v rozhovoru pro Lidovky.cz Mareš. 

Pomyslné vítězství nad ministerstvem vnitra by nicméně mohl přinést ještě jeden nepříznivý výsledek. „Strana by v případě úspěchu mohla využívat tento fakt ve své vlastní propagaci a v působení proti oponentům, včetně médií, která jí kritizují,“ uvedl dále profesor z Masarykovy univerzity.

Zprávy o extremismu

Ministerstvo vnitra extremismus jakožto bezpečnostní riziko systematicky sleduje a vyhodnocuje a nejméně od roku 1997 vydává o stavu extremismu každoroční zprávy.

Dne 22. listopadu 2006 se na základě rozsudku Městského soudu v Praze omluvilo Nezávislému sociálně ekologickému hnutí (Nesehnutí) za neoprávněné uvedení ve Zprávě o problematice extremismu na území České republiky v roce 1999. 

Strana nicméně hlasitě prohlašuje, že nesplňuje definici extremismu. A to již dlouhodobě. Za zmínky ve výročních a čtvrtletních zprávách o extremismu požaduje Národní demokracie publikování omluvy na stránkách ministerstva vnitra. Dožaduje se také odstranění konkrétních pasáží z oficiálních dokumentů. 

Členům strany vadí, že na základě těchto zpráv vnitra média píší o Národní demokracii jako o extremistech, což ji prý může poškodit v očích voličů.

Strana s malým vlivem

Strana je ovšem marginální a poslední parlamentní volby pro ni skončily velkým neúspěchem. Nedosáhla ani na jedno procento hlasů. Podle Mareše by ale teoreticky mohla být u úspěšnější, i když se to zatím nejeví jako příliš pravděpodobné. 

„Větší vliv by mohla nabýt v případě poklesu popularity SPD a v případě výraznějšího personálního posílení,“ sdělil odborník na strany vykazující známky extremismu s tím, že největší nebezpečí ze strany Národní demokracie vidí v podněcování nenávistných nálad v části společnosti.

Právě ve zprávách o extremismu jsou podle něj zmiňovány subjekty, které útočí proti základním ústavním hodnotám, mezi něž patří i ochrana menšin a svobodná politická soutěž. Ministerstvo vnitra, které je na straně žalovaného, spor po úterním soudním jednání nekomentovalo. 

Obecně ale tvrdí, že strana byla řazena do zpráv ministerstva o extremismu, protože ve sledovaných obdobích naplňovala jeho znaky. „V souvislosti se stranou Národní demokracie byly identifikovány kategorie, které byly důležité pro zařazení subjektu do zpráv o extremismu,“ sdělila mluvčí Hana Malá. 

Konkrétně jde podle ní o nenávistné projevy a aktivity vůči určitým skupinám obyvatel, projevy a aktivity proti principům pluralitní demokracie, tedy podporu domobran, zastrašování a urážení politických oponentů. Zmínila také projevy a aktivity odporující zájmům Česka ve vztahu k jiným státům.

Bartoš vylíčil průběh úterního jednání. „K soudu jsme přinesli něco jako revizní posudek, i když nejde o znalecký posudek v pravém slova smyslu. Bylo to spíše stanovisko pana Zbořila (Zdeňka Zbořila, který publikuje na Bartošův web Prvnizpravy.cz - pozn. red.),“ uvedl Bartoš pro Lidovky.cz v úterý v podvečer.

Zároveň také sdělil, že se strana soudkyni upozornila na to, že soudní znalec, který vyhotovil posudek na působení Národní demokracie v předchozím soudním kole, kandidoval za Piráty, což považují za procesní chybu.

Adam B. Bartoš u soudu v roce 2016.
Adam B. Bartoš na prvomájové demonstraci v roce 2016.

Čím se vlastně strana vyznačuje? Národní demokracie se vyslovuje pro silný národní stát a návrat k tradičním hodnotám. Navrhuje mimo jiné zavedení jazykového zákona  a radikální omezení imigrace do České republiky. Kromě toho odmítá registrované partnerství homosexuálů, multikulturalismus, legalizaci měkkých drog i eutanázii. 

Je pro ni také specifický výrazný antikomunismus, snaha o zpřísnění trestů za korupci a kriminalitu. A to i s návrhem na vyhlášení referenda o znovuobnovení trestu smrti.  V původních programových dokumentech se vyslovuje pro ekonomický nacionalismus a rovnou daň.

Problémy se zákonem

Obavy budí i konání jednotlivých představitelů strany, nejen partaje jako celku. Nejvýraznější a zároveň nejkontroverznější osobou je její předseda Adam B. Bartoš, který proslul zejména kvůli jeho příklonu k antisemitismu podpoře některých konspiračních teorií. Již dříve měl kvůli svým výrokům problémy se zákonem. 

Obvodní soud pro Prahu 1 nyní řeší jeho obžalobu kvůli schvalování genocidy, podněcování k nenávisti a hanobení národa. Kromě toho byl Bartoš, který před prezidentskou volbou působil jako mluvčí kandidáta Petra Hanniga, pravomocně odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody za své výroky nad hrobem Anežky Hrůzové.

U nyní projednávané kauzy v soudní síni zazněly záznamy z Bartošových proslovů. Například během projevu před Pražským hradem brojil proti „zdůrazňování takzvaného holokaustu“.  V červnu 2015 strana zas jeho jménem strana napsala výhrůžný dopis hlavnímu organizátorovi Prague Pride Czeslawu Walekovi, v němž ho nabádala, aby jím vedená instituce upustila od konání festivalu na podporu LGBT komunity. 

I další člen nechvalně proslul svými aktivitami. Bývalý místopředseda strany Ladislav Zemánek se v listopadu 2014 jako volební pozorovatel zúčastnil nezákonných voleb na separatistickém východě Ukrajiny. Za to byl následně ukrajinskou vládou označen za nežádoucí osobu. Za své angažmá ve straně se nicméně Zemánek předloni veřejně omluvil, jak informoval po publikaci tohoto textu redakci. 

Konec Dělnické strany

Před sedmi lety Nejvyšší správní soud vymazal z politické mapy Dělnickou stranu. Nyní čeká komplikace i parlamentní hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury, kterou může čekat podobný osud. Spolupředseda pražských Zelených Ondřej Mirovský se totiž chce podle informací severu Info.cz  obrátit na vnitro s podnětem na rozpuštění strany.

  • 6Diskuse


Šárka Kabátová

Autor

Šárka Kabátovásarka.kabatova@lidovky.czČlánky


Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na Lidovky.cz