Pátek 19. dubna 2024, svátek má Rostislav
130 let

Lidovky.cz

Je doba vůči prezidentovi brutální? Ondráček chce znovu trestat urážky hlavy státu

Česko

  5:00
PRAHA - Do Poslanecké sněmovny se v tomto volebním období vrátí návrh zákona, podle kterého by se měli trestat lidé hanobící hlavu státu a jenž vzbudil velkou pozornost už před několika lety. S předlohou plánuje opět přijít komunistický poslanec Zdeněk Ondráček, který ji do dolní komory parlamentu poslal už v minulém volebním cyklu. Nově chce přidat také sankci za znevažování státních symbolů.

Prezident Miloš Zeman vystoupil 5. dubna 2018 při návštěvě Slovenska na Štrbském Plese ve Vysokých Tatrách na tiskové konferenci se svým slovenským ko ... foto: ČTK

„Mám to v plánu, sháním podpisy kolegů,“ potvrdil serveru Lidovky.cz poslanec Ondráček. „Je úplně jedno, jestli je prezidentem Miloš Zeman, nebo někdo jiný. Je to jeden ze symbolů České republiky. Já s prezidentem Zemanem v mnohých věcech nesouhlasím, ale nikdy bych se k němu nechoval tak, jak se chovají někteří lidé,“ dodal. 

Zákon o urážce prezidenta? Snad ta arcihloupost zmizí, říká jeho zpravodaj Farský

Obdobný návrh vypracoval už v předchozí sněmovní éře. Poslancům se jeho předloha dostala do ruky na podzim 2016. Ondráček její potřebu dokládal údajným nárůstem veřejných urážek, jež musí stávající hlava státu snášet. Absenci výslovné právní ochrany prezidenta kritizoval jako nedostatek české legislativy. Zmínil třeba případ, kdy za hanobení nizozemské královské rodiny na sociální síti Facebook zaplatil hříšník 30 dny vězení.

„Jsme stále častěji svědky urážek hlavy státu, státních symbolů, avšak adekvátní ochrana zde chybí a proto je třeba již zmiňovanou a přetrženou kontinuitu ochrany prezidenta republiky v rovině práva veřejného opět do právního řádu začlenit,“ stálo tehdy návrhu. Pro pachatele takového hanobení předpokládal až roční pobyt za mřížemi. Poslanec se odkazoval na to, že předpis byl součástí zákonů až do roku 1998. 

‚Jsou věci, které by měly být trestným činem‘

Předloňskou novelu plánuje rozšířit o ochranu státních symbolů. Tuzemský právní řád ji sice zná, ale s jejich zneuctěním se vypořádává jako s přestupkem, za nějž hrozí pokuta. Komunistický poslanec chce v tomto ohledu přitvrdit. „Jsou věci, kdy by to mohlo být i trestným činem. Nevím, jestli je normální položit vlajku České republiky a močit na ni. Mně to normální nepřijde,“ dodal.

Ondráček podle svých slov nemá plán, kdy přesně chce novelu poslat do sněmovny. Přestože tak může učinit sám, rád by ji doprovodil podpisy sněmovních kolegů. Přesný počet neupřesnil. „Nechci to předkládat sám, musíme se o tom bavit. Měli bychom participovat na tom, co je potřeba zákonem chránit,“ vysvětlil.

Zdeněk Ondráček (KSČM) v Poslanecké sněmovně.
Projev českého prezidenta, Miloše Zemana.

V minulé sněmovní éře se k jeho návrhu připojilo 63 poslanců, naprostá většina z nich se rekrutovala z KSČM, ČSSD a ANO. Na projednání novely ale nedošlo, Ondráček s ní přišel necelý rok před volbami. Aby měl návrh napodruhé šanci absolvovat legislativní kolečko, měl by komunista spěchat. Zpravidla se stihnou projednat takové návrhy, které se k poslancům dostanou do konce první půle volebního období.

Ve stávající sněmovně je pravděpodobné, že Ondráček najde pochopení u svých kolegů z KSČM, části ANO a nejspíš i některých poslanců SPD. Dohromady drží tyto subjekty 115 mandátů. Zmíněná sestava má také k prezidentu Zemanovi blízko. Tento týden ho třeba symbolicky podržela, když znemožnila, aby zákonodárci na plénu prodiskutovali prezidentovy problematické výroky o otravné látce novičok.

Ondráček by měl s předložením spěchat

„Musím to projednat s klubem,“ sdělil serveru Lidovky.cz šéf poslanců SPD Radim Fiala, jestli by SPD pro Ondráčkův návrh zvedla ruku. Předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek na dotaz nereagoval. Ačkoliv se novela ve sněmovně již jednou objevila, napodruhé bude pro výraznou většinu zákonodárců dolní komory parlamentu novinkou. Po posledních volbách se totiž stalo poslanci 122 nováčků.

Urážka prezidenta

Československá a česká legislativa trestní zákon chránící prezidenta dobře zná, takový předpis byl její součástí od roku 1923. Následně jeho parametry upravil trestní zákoník v roce 1961.
Za minulého zřízení sloužil především jako nástroj, jak mohla komunistická moc pronásledovat kritiky režimu. Trestní postih za znevážení prezidenta republiky zmizel z právního řádu k 1. lednu 1998.

Svým prvním pokusem Ondráček vyvolal na politické scéně prudké a rozporuplné reakce. Zatímco například tehdejší poslankyně ČSSD Marie Benešová mluvila o užitečnosti novely, protože doba je prý vůči hlavě státu brutální, poslanec hnutí STAN Jan Farský ji nazval arcihloupostí. Kritiku vznesli i někteří právníci. „Nebylo by to spravedlivé, aby president měl v této oblasti nějaká speciální práva,“ poznamenal třeba advokát Tomáš Sokol.

Oponenti také varovali, že by předpis podvazoval svobodu slova. Část kritiky pramenila i z postřehu, jenž mířil na opakovaně nevhodné chování prezidenta. Sám své politické soupeře či oponenty často nectí, slovně napadá nebo je rovnou uráží. V tomto týdnu například označil komentátory, kteří doprovázeli slovem zlatou olympijskou jízdu Ester Ledecké, idioty. „Tuto otázku neřešíme,“ řekl serveru Lidovky.cz hradní mluvčí Ovčáček, zda by prezident novelu uvítal.

Autor:

Kdy dát dětem první kapesné a kolik?
Kdy dát dětem první kapesné a kolik?

Kdy je vhodný čas dávat dětem kapesné a v jaké výši? To jsou otázky, které řeší snad každý rodič. Univerzální odpověď však neexistuje. Je ale...