jsem vědě vděčen

  za zajímavé a užitečné pohledy na svět, avšak začnou-li vědci věřit, že jejich pohled je  jedinný možný, opouštějí své, sebou samými definované hřiště, opouštějí tedy vědu a začnou vytvářet církev.  Toto jednání je přirozené a pochopitelné, většina z nás má z neznáma strach a chuť přikrýt si hlavu peřinou. Ti opravdu zvědaví však vykročí do tmy, někteří i vyjdou z dětského pokojíčku ven. Zdá se mi, že nejvíc odvážných nalezneme v přírodních vědách, zvláště pak v moderní fyzice, kde na ně ,,věřící ve vědu" nedosáhnou, neb jim ani nerozumí) .   

Eccles

Ano, Eccles, vynikajici vedec, nobelista, hajil theisticke (dualisticke) stanovisko. Vetsina vedcu (mezi nimi spousta stejne chytrych jako John Eccles)  si ale mysli, ze vystacime s monismem, ze "duchovno" jaksi "vyvera" z komplexne organizovane hmoty.Tento princip se da zobecnit (skloubit s ideou Boha) na to, cemu muj oblibeny R.Lenaers rika "theonomni princip":http://www.wir-sind-kirche.at/content/index.php?option=com_content&task=view&id=299&Itemid=14http://books.google.cz/books/about/Nebuchadnezzar_s_Dream_Or_The_End_of_a_M.html?id=ZB2wxCaPQbkC&redir_esc=y ;

A o čem si troufnete tvrdit, že je "objektivně prokázané"?

No - v biologii a chemii, mne blizkych oborech, je toho opravdu spousta (struktura hmoty zalozena na atomech a molekulach, fyzikalni zakony popisujici interakce mezi casticemi a objekty, zakony zachovani, priciny nemoci, molekularni mechanismy dedicnosti, atd. atd. - jsou toho plne ucebnice) .Ale hlavne - s tim, co vime, co je prokazane, souvisi automaticky jeste vetsi spousta toho, co je naopak prokazano jako nepravdive, ackoli to bylo jeste pred rekneme 200 lety serizni moznosti. 

.........

Do atomů a hmoty bych se tak odvážně nepouštěl. Hodně jsem o tom četl a ledacos i dělala a dělám... Myslím, že můžeme říci, že máme slušnou sbírku použitelných, matematicky popsatelných a tudíž exaktně experimentálně testovatelných, modelů/hypotéz.Pokud jde o hypotézy a jejich vyvracení, sázím spíš na Poincarého než Poppera.

Proč by věda neměla/nemohla

Proč by věda neměla/nemohla postihnout krásu symfonie? Proč by mělo být potvrzení fenoménu "toulání po hvězdách" nebo "opuštění vlastního těla" apriori v rozporu s monistickou/materiální podstatou světa?To je podle mě ukázkou toho, jak u jevů, které neumí věda na úrovni současného poznání vysvětlit, odmítá připustit možnost, že by se mohly stát součástí standardního chápání světa a myšlenkově je odsouvá do říše nereálného, duchovního, nadpřirozeného, a tím pádem je nenápadně zlehčuje, zpochybňuje a nepřímo označuje za blbost.Není toto právě příklad omezenosti a uzavřeného myšlení vědy, které pan Hořejší popírá, avšak nenápadně vyplouvá i z jeho vlastního myšlení? Podle mě  jo to to, co pan Kuras  a ten Sheldrake kritizují.

Zdravý rozum a (objektivní) realita

Ale co to vlastně je zdravý rozum, pane profesore? A o čem si troufnete tvrdit, že je "objektivně prokázané"?  Píšete: "Přitom ovšem musejí respektovat základní požadavky objektivní prokazatelnosti svých objevů". Kritérium opakovatelnosti.S lidskou "duší" je to složité. Tak složité, že se lidem se "zdravým rozumem" za celý život nepodaří potkat sebe sama. Fyzického "dvojníka" je možné nalézt mnohem snáze. Někteří nadaní jedinci zaměstnaní v managementu vědy mívají snahu replikovat své znalosti (a talent?) například pořádáním povinných středečních seminářů. Je to bludné přesvědčení, domnívám se,  a podle vesmírného principu akce a reakce bych očekával kontraprodukci snižující autoritu ... Sir Ecless:In his later book “How the self controls its Brain” Eccles (1994) notes that , “There is of course an entrenched materialist orthodoxy, both philosophic and scientific, that rises to defend its dogmas with a self-righteousness scarcely equaled in the ancient days of religious dogmatism.”www-physics.lbl.gov/~stapp/eccles.pdf? Evolution of consciousnessProc. Natl. Acad. Sci. USA,  Vol. 89, pp. 7320-7324, August 1992http://http://www.pnas.org/content/89/16/7320.abstract Zkusme to tedy z druhé strany. Třeba směrem od fyziky. Kvantové.Píšete o objektivnosti a zdravém rozumu. Je foton vlna, nebo částice? (Duchařskou odpovědí "jak kdy" mě určitě neuspokojíte). Je ta Schrödingerova kočka živá, nebo mrtvá?http://cs.wikipedia.org/wiki/Schr%C3%B6dingerova_ko%C4%8Dka  The One Electron UniverseKolik je v Universu elektronů? Mnoho, nebo právě jeden?I received a telephone call one day at the graduate college at Princeton from Professor Wheeler, in which he said, "Feynman, I know why all electrons have the same charge and the same mass." "Why?" "Because, they are all the same electron!" And, then he explained on the telephone, "suppose that the world lines which we were ordinarily considering before in time and space - instead of only going up in time were a tremendous knot, and then, when we cut through the knot, by the plane corresponding to a fixed time, we would see many, many world lines and that would represent many electrons, except for one thing. If in one section this is an ordinary electron world line, in the section in which it reversed itself and is coming back from the future we have the wrong sign to the proper time - to the proper four velocities - and that''s equivalent to changing the sign of the charge, and, therefore, that part of a path would act like a positron." http://io9.com/5876966/what-if-every-electron-in-the-universe-was-all-the-same-exact-particle What is Life?Erwin SchrödingerKolik atomů je potřeba "ke vzniku života"? Individuální buňka zase není tak velká. Považte, že obsahuje běžně pouze kolem desetiny nanomolu atomů, z nichž velká část tvoří vodu ...  http://www.cbdb.cz/kniha-36851-co-je-zivot-duch-a-hmota-k-memu-zivotu-what-is-life--mind-and-matter Je možné přísně logickým postupem (Vy nahlas předpokládáte, že to je synonymum vědecké metody)   tvořit bezesporný popis světa, ve kterém žijeme?  Těžko říci ...Kurt Gödelhttp://http://www.quido.cz/osobnosti/godel.htm Také; mě šarlatáni znepokojují, ale straší mě i pomyšlení, že jejich existence plyne z nějakých "přírodních zákonitostí". Sakra, vždyť oni docela objektivně JSOU! Na závěr připojuji odkaz na zajímavý biograf. Někdy je bezpečnější do kina chodit a dívat se, než bijáky sám vytvářet. http://www.youtube.com/watch?v=Dkg3NWpoEt4 ;

Starověcí druidové

Kdesi jsem četl, že se starověcí druidové dožívali v průměru 60 - 65 let. To je dvojnásobek proti průměru keltské populace. Lze tento rozdíl vysvětlit jen méně stresujícím duchovním životem, vyšší vzdělaností, neustálým pobytem v přírodě, znalostí tehdejších léčivých postupů a bylin?

Druidove

Nejprve potreba overit spolehlivost tech udaju, ktere uvadite (to neni trivialni).Samozrejme, ze bych cekal, ze v povolani nejakeho starovekeho "kneze" se clovek dozije vyssiho veku oproti ostatnim - valecnikum, lovcum, atd. nejake nadprirozeno bych v tom nehledal.

Můj obor to také není

Můj obor je experimentální fyzikální chemie / chemická fyzika. Chápu hlavně ty počty molekul a metody měření, jejich porovnání matematickými modely a tak podobně. Obecně, viz http://en.wikipedia.org/wiki/Homeopathy homeopatie původně byla terapií velmi malými množstvími látek způsobujícími podobné symptomy. Což mohlo mít (často) svůj efekt v postupném přizpůsobování organismu, pokud se podařilo zasáhnout podobné příčiny. Například také mohlo jít o imunizaci.  Homeopatie dnes je něco zcela jiného. Podle mne to funguje tak, že se podařilo namíchat něco, co funguje na úplně jiném (nebo třeba i stejném) principu, jako původní látka, která byla tak pečlivě z přípravku odstaněna. 

Jak funguje homeopatie

Homeopatie bezpochyby funguje - jako placebo.

Zajímavá byla odpověď Newtona na námitku,

(už si nepamatuji kdo se do něj pustil), jak se může on, takový vědec, zabývat astrologií. Odpověděl: a vy jste to opravdu pořádně studoval a zabýval se tím dostatečně dlouho, že to odsuzujete?Myslím, že ani tak nejde o to "čemu kdo věří" (čemu věří pan profesor Hořejší víme...) , ale o to neházet klacky pod nohy, nezesměšňovat jiný názor, a opravdu NEZAUJATĚ a čistě vědecky skepticky bez postranních úmyslů zkoumat, a také připustit, že i mé paradigma MŮŽE být omezené. Chápu, že inkvizitorská sekta Sysifos vznikla jako reakce na zneužívání důvěřivosti, nevzdělanosti a určité pomatenosti v oboru "paranormálních jevů", ale v řadě věcí se tito inkvizitoři nestrefili a možná zesměšnili se sami, takže je už opravdu těžko někdo může brát vážně :-)Zajímavé je, že můj přítel začal studovat biochemii proto, že chtěl prokázat účinky homeopatie, kterou se jako mladík opravdu velmi úspěšně léčil, ale po studiu v USA a po 10 letech u mikroskopu přestal na homeopatii věřit, je jejím zapřisáhlým odpůrcem, a nevím nevím, jak se bude léčit, pokud se jeho nemoc vrátí :-)) Dřív chodil všude s proutkama, ale teď se odmítá jen podívat na psa, kterého jsem vyléčil homeopatií já, protože to odporuje jeho nové změněné "víře"... Že by takováto změna paradigmatu měnila CELÉHO člověka a jeho (možná i imunitní) reakce?

........

Ona ta homeopatika jsou vidět. Takže nepochybně obsahují spoustu látek v počtech molekul v řádu 10^18....Ne, že by farmaceutický výzkum byl tak šíleně osvícen. Onehdy jsem ve firmě jednoho kolegy zjistil, že při klinických testech kvantifikují jen jeden metabolit dané látky a to tak, aby se v chromatogramu vyskytoval jen ten. Pro zasvěcené, používali metodu LC-MS^2. Že se daná látka třeba mohla metabolizovat i jinak a případné metabolity mohly končit i úplně jinde než v krvi.... Regulátor to tak chtěl. Za časů Poincarého (a několik staletí před ním a několik desítek let po něm) bylo cílem vědy dělat matematicky vyjádřitelné predikce. Dnes řada disciplín končí u předpokladu normálního rozdělení výsledků, pokud vůbec nějaký matematický popis používá. Je to podobný problém, jako když se Adidas rozčiluje, že někdo falšuje jejich výrobky. Přitom se jak originál, tak falzifikát, vyrábějí na stejných strojích v Indonézii. 

.........

"Souhlasím také s názorem, že příroda a její evoluce není bezúčelná a bezcílná."No, já myslím, že pro začátek by stačilo přečíst si toho Poincarého, nebo ještě i některé starší myslitele, kteří se snažili zobecnit metodu matematického popisu experimentu. Dobré čtení je taky Prigoginova nobelovská přednáška, zvlášť když si člověk některé tam popsané experimenty sám zkusí udělat, případně k tomu pár odpovídajících počítačových simulací. To je hned člověk ve svých tvrzeních krotší ....

poznání vs. pocit poznání

Osobně jsem přesvědčen, že provádět parapsychologický výzkum pomocí standardních metod není reálné. Autor sám moc dobře jako imunolog ví, že i když použije v pokusu 10 geneticky totožných myší, v určitých parametrech se mohou lišit tak moc, že nic statisticky průkazného nedostane. A to mluvíme o tělesných pochodech geneticky naprosto totožných myší. Jak chcete zkoumat nějaké paranormální psychické schopnosti u lidí, kteří se liší úplně ve všem, kromě vlastního tvrzení, že ovládají paranormální schopnost? To by bylo třeba začít experiment nějakým společným a totožným tréninkem těchto schopností u dostatečného počtu lidí a i tam by variabilita byla taková, že by stejně nic nevyšlo.Zajímavější jsou pokusy s DMT. Při těch mají všichni zúčastnění intenzivní zážitek, který popisují jako poznání, pochopení samotné existence, někteří během zážitku komunikovali s nějakými bytostmi, atd. Tento prožitek dokáže nadosmrti změnit jejich pohled na svět. Otázka je: Podléhají sebeklamu? Pletou si pocit poznání s poznáním samotným? A kdo o tomhle může rozhodovat a na základě čeho? Stejně tak ti co prožili nějaký intenzivní prožitek v klinické smrti mají změněný život napořád. Jsou to sebeoblbující se chudáci, protože věří, že to co prožili, bylo skutečné? Mohou skutečnost takového prožitku posuzovat lidé, kteří se něčemu podobnému ani nepřiblížili? Dá se vůbec takový prožitek posoudit objektivně, když je naprosto subjektivní?

A co podvědomí, nevědomí?

Když něco pozorujete svýma očima, vedomě vnímáte jen zlomek toho, co oči skutečně vidí. V dávném Japonsku proto byli ninjové učení "rozostřit" zrak tak, aby vnímali širší úhel a měli větší pravděpodobnost, že včas zaznamenají nebezpečí (protivníka apod.)My ostatní ale vše okolo vidíme také, jen to nezpracuje naše vědomí. A nemáme jen zrak. Do mozku dochází mraky informací. Vezměte v úvahu třeba hmat. Cítíte na sobě oblečení? A citíte ho neustále, když jej na sobě máte? Když se soustředíte na něco jiného, oblečení nevnímáte. Jenže ty nervy, co nocí tu informaci, stále pracují a do mozku ta informace stále přichází.Nabízí se tedy vysvětlení, že se v těchto změněných stavech vědomí dostáváme k informacím, které ve skutečnosti máme v mozku, jen k nim nemáme standardně přístup. Mohou být uloženy v podvědomí / nevědomí. Proto to všeobecné pochopení, nadhled, prozření apod.Stačí si přečíst cokoliv o řeči těla. Většinu svalů na těle (zejména na obličeji) svou vůlí neovládáme, reagují automaticky na dění v nás. Takže každý, kdo nás vidí při mluvení, získává zrakem informaci, zda mluvíme pravdu, nebo ne. Vědomě si to ale uvědomíme málo kdy - často to ani vědět nechceme. Ale mozek tu informaci někde uloženu má...