Letos v srpnu dosáhly největšího úspěchu v historii českého plážového volejbalu. Po triumfu na turnaji ve Vídni se Markéta Nausch Sluková a Barbora Hermannová na týden staly jedničkami světového žebříčku FIVB, do něhož se započítává osm nejlepších výsledků za uplynulých 365 dnů. V době konání rozhovoru v areálu na pražském Vítkově už klesly na druhou příčku, přesto po životní sezoně zářily spokojeností.
FOTO: Nové světové jedničky. Beachvolejbalu vládnou české krásky Nausch Sluková s Hermannovou |
„Maki a Bára“, jak se jim mezi fanoušky říká, působí uvolněně a příjemně, že by si s nimi člověk hned šel na písek zapinkat. Přitom poslední dobou kladou stále větší důraz na profesionalitu a své cíle, jimž podřídily vše. Dokonce se na cestě za úspěchem před třemi roky rozešly se svými tehdejšími dlouholetými spoluhráčkami, za což schytaly místy nevybíravou kritiku.
LN: S jakými pocity jste se dívaly na světový žebříček, když jste v něm figurovaly na prvním místě?
Markéta: Pocit to byl určitě krásný. Musím přiznat, že náš tým to pořadí propočítal ještě dřív, než se objevilo černé na bílém, takže jsme tušily, že se to může stát. Ale pro každého sportovce je hezké, pokud takový žebříček, jestli existuje, ovládne. U nás to nebylo jiné.
LN: Říkáte, že jste propočty znaly. Cílily jste tedy na to, abyste se po turnaji ve Vídni dostaly do čela?
Barbora: Ani ne. My žebříček bereme spíš obecně, jen jako seřazené týmy, kde se světové jedničky mění z týdne na týden.
Markéta: Je ale pravda, že je tam jen pět, šest týmů, které si přední pozice mezi sebou přehazují. To musíš říct.
Barbora: Však jsem tam mířila. (směje se)
LN: Takže vás nutnost dosáhnout nejvyšší pozice nesvazovala?
Barbora: Určitě jsme tam vysloveně nemířily. Vždycky chceme hlavně uplatnit to, co máme natrénováno, a přiblížit se hernímu stylu, který chceme předvádět. Konstantní výkony a výsledky v letošní sezoně nás nakonec na tu nejvyšší příčku dovedly. Jak už říkala Maki, na čele se střídá top pět týmů a my chceme hrát tak, abychom byly schopny všem konkurovat a porážet je.
LN: Promítlo se vám v hlavě, co všechno jste musely během kariéry podstoupit a obětovat?
Markéta: Moment sebereflexe a nějakého shrnutí určitě přišel, ale z mé strany to nebylo nic přehnaně nostalgického, že bych si vybavovala všechny vzestupy a pády. Samozřejmě jsem popřemýšlela nad tím, jak jsme spolu začínaly, čím jsme si musely projít a kam jsme se za ty uplynulé tři roky dokázaly dostat. Bylo to hezké připomenutí, udělaly jsme velký kus práce.
LN: V cestě k úspěchu jste například, dokonce za velké pozornosti a místy i kritiky, změnily letité partnerky. Stálo to za to, vydat se tímto novým směrem?
Markéta: Že jde o správný krok, jsme tušily více méně od začátku. I kdybychom na metu světových jedniček nedosáhly, určitě bychom tohoto rozhodnutí nelitovaly.
LN: Markéto, tým „Kiki a Maki“ s vaší předchozí parťačkou byl zavedenou sportovní i marketingovou značkou. Vžilo se za ty tři roky už dostatečně spojení „Maki a Bára“?
Markéta: (rozmýšlí se) Myslím si, že s Kristýnou jsme udělaly stopu v beachvolejbale nejen u nás, ale i ve světě. Značka „Kiki a Maki“ byly začátky, které stály u popularizace beachvolejbalu v Česku, a mnoho lidí to tak stále vnímá. Proč ne. Někde to muselo začít, ale už to jsou tři roky, od té doby jsme se pohnuly dál, stejně jako ostatní týmy a celý beachvolejbal. A jelikož máme lepší výsledky než tehdy, tak by „Maki a Bára“ zavedenou značkou měla být. Myslím si, že lidé, kteří volejbal sledují, už to tak berou.
