Finanční krize se mne osobně dotkla minulý týden. Nečekaně a velmi bolestně.
Stalo se to v obchodě, před krabicí se žlutými paprikami za sto pět korun kilo. Jedna třistapadesátigramová paprika tedy vycházela na třicet sedm korun. Za třicet sedm korun si můžete koupit dvoje ponožky (ne z bavlny) nebo čtvero lentilek, jar na nádobí, tkaničky do bot, dvě mýdla, žárovku nebo stěrku na okna automobilu. Z matematického hlediska je jasné, že koupit si žlutou papriku v době krize je naprosto nevýhodné a nepraktické. Ale matematický výpočet je vám na nic, pokud už mezi vámi a žlutou paprikou vznikl citový vztah.
Koukala jsem na ni a cítila, jak mi škube pravé obočí. Vždycky škube, když mám na něco chuť. Procházela jsem se po supermarketu a uklidňovala se mezi regály se zlevněným hovězím masem.
Mezitím se z mého nakupování stala čistě detektivní práce. Nahlížela jsem do nákupních vozíků jezdících okolo a nenápadně jsem prohlížela jejich obsah. Žlutá paprika nikde.
Celý den jsem čekala, až papriku zlevní. Nic takového se nestalo. V jeden moment kolem mne projel muž v kožené bundě, v kožených botách a s koženým náramkem od hodinek a ve vozíku měl šest žlutých paprik. Padlo na mne zoufalství celého světa i supermarketu, který měl za hodinu zavírat.
Chvíli nato se ke krabici se žlutými paprikami přišoural starý muž, důchodce. Zvedl žlutou papriku a při pohledu na cenovku s úctou papriku vrátil na místo.
Všechno je založeno na nápadu. Obraz, kniha, vynález hromosvodu nebo lodního šroubu, film i tabulka chemických prvků. A právě takový nápad jsem v té chvíli dostala já. Přiskočila jsem ke starému muži.
„Chcete tu papriku?“ „Nevím. Je drahá,“ odpověděl. „Koupíme si ji napůl.“ Muž tento nápad očividně považoval za lepší než hromosvod nebo lodní šroub. Takže souhlasil.
A tak jsme si já a důchodce koupili papriku. Krásnou, velkou a žlutou. Napůl. U informací jsme požádali o nůž a papriku rozkrojili. Starý muž si svoji půlku zabalil do sáčku na rohlíky a odešel.
V krizi je důležitá spolupráce. Takže, starý pane, jestli čtete tyto řádky, prosím, ozvěte se mi. Podražil květák. Můžeme se domluvit.
O autorovi| Eva Tomková, redaktorka LN
