Okresní policejní šéf je mocný muž. Může zařídit, aby vám silniční hlídka smazala záznam z radaru. Může proklepnout, kdo je trestně stíhaný a komu patří mobilní číslo. A může za to něco chtít. Je zrovna polední přestávka v soudním jednání, když se na chodbě soudu v Liberci zvýší rozčilený hlas: „Co se mi smějete?“ – „Já se vám nesměju, pane obžalovaný,“ opáčí klidně vysoký světlovlasý muž v brýlích, který se zády opírá o dveře do jednací síně. – „Jen počkejte, až budete ve vazbě na Pankráci, to změníte názor,“ pokračuje brunátný muž mečiarovské mohutnosti. Jeho společník, chlapík celý v černém, s náušnicí v uchu a špičatých botách, se šklebí: „Tady budou padat hlavy, hoši! Protože pro tohle jsme teda klíčema nezvonili.“ – „Máte to natočeno?“ obrací se světlovlasý muž na kameramana Novy. Nemá. Justiční stráž opodál nečinně přihlíží.
Ten rozčilený je plukovník Miroslav Dvořák, někdejší okresní policejní šéf v Liberci. Chlapík v černém je jeho přítel, podnikatel Miroslav Roháček. A vysoký mladý muž v brýlích je státní zástupce Adam Bašný, který před dvěma lety nechal okresního šéfa zatknout přímo v jeho kanceláři. Kvůli žádosti o úplatek a opakovanému zneužívání pravomocí.
V procesu, který začal v říjnu, už přišli na řadu hlavní svědci; ti poslední – ohledně žádosti o úplatek – právě minulý týden.
To bych musel bejt na paličku V případu nejde o velké částky. Spíš ukazuje, jak to může chodit ve městě, kde se všichni dobře znají: šestapadesátiletý policejní náčelník Dvořák byl ve službě od maturity. Znal se s hejtmanem i s poslanci z Liberecka, s místními podnikateli hrál tenis a se samozřejmostí od nich bral drobné služby, podřízení ho poslouchali bez odmluv.
Inspekce pod dohledem státní zástupce Bašného mu „napíchla“ telefon a kancelář (akce měla krycí název NAPOLEON). Probíhala v přísném utajení: když si inspektoři a státní zástupce pouštěli nahrávky, pro jistotu vůbec nerozsvěcovali v kanceláři, aby na sebe neupozorňovali. Nejtěžším kalibrem je žádost o úplatek – kterou Dvořák vysvětluje jako nedorozumění a projev své dobré vůle pomáhat všem lidem. Jeho rodinný přítel, stavební podnikatel Jan Rucz, se mu svěřil, že jedna nepříliš spolehlivá parta (věcně byli v prodlení s placením) by ráda provozovala soukromé radary na Liberecku – a dal mu kontakt.
Plukovníka Dvořáka napadlo, že by se to dalo propojit s policejní akcí Bezpečnost u škol, a s pomocí podřízených zařizoval podnikatelům kontakty na starosty. Jenže v lednu 2009 se od brněnského kolegy dozvěděl, že podnikavci bez jeho vědomí nabízejí „jeho“ projekt i jinde po republice.
V následném odposlechnutém telefonátu nadává: „Projekt jsem udělal já, už jsem to prezentoval v Německu a Polsku, ať si kluci nemyslej, že jim budu dělat vola,“ říká Ruczovi. „Přece to bych musel bejt úplně na paličku, ty vole, tady se mnou na tom několik lidí pracuje, všichni starostové, kde jsem byl, do toho jdou, dokonce šéf BESIPu po mé prezentaci změnil názor, ten chlap z tý firmy říkal – pane Dvořák, vy jste génius.“ Proto hrozí, že projekt zablokuje, dokud „kluci“ nesloží na Ruczův účet 250 tisíc.
Minulou středu to všichni zúčastnění vysvětlovali jako nedorozumění. Dvořák chtěl podle svých slov pomoci Ruczovi s vymáháním dlužných peněz. Rucz se vymluvil na slabou paměť po úraze (státní zástupce ho suše upozornil, že lékařská zpráva se nezmiňuje o bezvědomí a ztrátě paměti). A tři muži s radarem ujišťovali, že to bylo jen nezávazné sondování – i když šli za policejním šéfem večer domů.
Jenže odposlechů je celá série. Na jiné nahrávce si například Dvořák libuje před manželkou, že na schůzce u nich doma půjde o „zahlen sie“ (= plaťte).
Takový silvestrovský vtip Pak jsou tu různá zneužívání pravomocí. Na Silvestra 2008 chytila silniční hlídka u obce Arnoltice hejtmanova náměstka Martina Seppa. V úseku, kde byla povolená šedesátka, jel 109 km/hod. „Právě mě stopli tví hoši,“ napsal Dvořákovi. Náčelník mu slíbil, že to zařídí, i když „to nebude jednoduché“.
Pověřil tím vedoucího dopravního inspektorátu, dnes třicetiletého nadporučíka Miroslava Valáška a ten to skutečně – nerad – zařídil. Vedoucímu hlídky zavolal na mobil, ať Seppa nechají jet, že to s ním vyřídí sám. Hejtmanův náměstek vzápětí vděčně volal náčelníkovi: „Super, jsi zlato.“ Inspekce ale nasadila odposlechy i do kanceláře. Počátkem ledna zachytila poradu Dvořáka s Valáškem nad snímkem z radaru. Mladý policista neochotně zařazuje snímek mezi „nečitelné“, a když mu šéf vysvětluje, že z toho nesmí být pro Seppa nepříjemnosti, Valášek se neudrží: „Pro něj?! Hlavně pro nás! Já se nenechám vyhodit kvůli němu.“ Protože se však mezi policisty začalo šuškat, že vedení ututlalo dopravní přestupek, nakonec Sepp v květnu zaplatil pokutu osm tisíc a přišel na tři měsíce o řidičák.
K tomu proběhly výslechy v prosinci: Dvořák tvrdil, že to celé považoval za silvestrovskou „srandu“ a pokyny nemyslel vážně. Minulou středu svědčila mladá policistka, která byla součástí hlídky. Tváří v tvář bývalému šéfovi nervózně šeptala, že si nepamatuje vůbec nic – ani jestli ten den někoho chytili. Muž, který se vzepřel Když se po krajských volbách 2008 volilo nové vedení kraje, poslanec ČSSD Robert Dušek volal kontrolně Dvořákovi, jestli proti jeho stranickému kolegovi Seppovi nevedou trestní stíhání. Šéf tím pověřil vedoucího hospodářské kriminálky Josefa Šůmu a ten se na to přeptal podřízeného. Teprve tento muž – jediný v celém případu – se vzepřel: poručík Karel Mauder za dotazem tušil politické zájmy, rozzlobil se a sepsal o dotazech shora služební záznam. (Dvořák se u soudu hájil, že jednal ve veřejném zájmu – šlo přece o prověření, zda je nové vedení kraje čisté.)
Takto s sebou Dvořák stáhl – kromě Valáška a Šůmy – do potíží ještě dalšího policistu. Kriminalista Miroslav Kučera na jeho pokyn zjišťoval (pod záminkou, že vyšetřuje krádeže aut), kdo to posílá textové zprávy s pomluvami o údajné nevěře náčelníka Dvořáka s policejní mluvčí nebo o záletech Dvořákova kamaráda z tenisu. Vděčný přítel za to pak věnoval Dvořákovi klíč od volného bytu ve svém domě, pro libovolné využití.
Poslední z obvinění se týkají toho, že civilní zaměstnanci policie prováděli v šéfově domě různé opravy a údržbu a že Dvořák přemluvil jiného podnikatele a svou snachu účetní, aby mu pomohli falešnými fakturami zastřít hospodaření policejního sportovního klubu.
Soudce Richard Skýba naznačil, že rozsudek bude možná vynesen až v dubnu.
