Není to dlouho, vlastně jenom pár měsíců, co měl vzdělávací resort starost hlavně o jednu věc: jestli se podaří vymyslet dost způsobů, jak utratit peníze z evropských fondů. Na mzdy učitelů se bohužel použít nedají, tak vznikaly projekty na další vzdělávání nejrůznějšího druhu.
Jeden z nich, vypracovaný spolu s resortem práce a sociálních věcí, počítal s tím, že by dospělí obyvatelé získali cosi jako vzdělávací účet, na který by dostali určitou částku (například pět tisíc korun), určenou na různé kurzy. Přesněji řečeno na to, aby se mohli zdokonalit například v cizím jazyce, v počítačových, manažerských, ale třeba i v podnikatelských dovednostech. O specializované přípravné kurzy na VŠ zájem neklesá Pokud by se ale někdo domníval, že na něco takového dychtivě čekají občané, neměl by tak úplně pravdu. Dotaci by bezpochyby uvítaly hlavně vzdělávací společnosti, které, co si budeme povídat, mají při dnešní konkurenci co dělat, aby se uživily. Zejména když přišla krize a firmy, které dříve celkem ochotně platily svým zaměstnancům nejrůznější jazyková a další školení, teď právě na těchto věcech šetří.
„Už jsme se o to zajímali,“ připustila Alice Habartová z jazykové agentury Skřivánek. Nebyla jediná. Jenže projekt, který má umožnit, aby se vzdělávali i lidé, kteří by za své peníze o něčem takovém neuvažovali, jaksi zamrzl. Ministryně Kopicová už neměla čas jej ve spolupráci s ministerstvem práce prosadit a nový ministr školství Dobeš si myslí, že i evropské peníze je třeba využívat především na záchranu tradičních škol.
Ostatně Miroslava Kopicová, která se vrátila do čela Národního vzdělávacího fondu, připouští, že vzdělávací účty pro dospělé potřebují dopracovat.
Někteří experti navíc varují, že by poměrně velké peníze nasypané do vzdělávání dospělých umožnily přeplatit například učitele angličtiny nebo IT a odlákaly je tak z běžných škol, které by tím silně poškodily. Upozorňují také, že finance vyčleněné pro dovzdělávání a rekvalifikaci dospělých skýtají příliš velkou šanci pro různé fixlování. To ukázal příklad Spojených států, které kdysi něco podobného zřídily pro veterány z Vietnamu, ale i Velké Británie, kde si to zkusili také.
Po pravdě řečeno, projekt minulé vlády sice ještě nespadl úplně ze stolu, ale jeho šance se zmenšily.
Za těchto okolností ovšem není situace společností zaměřených na vzdělávání růžová. Většině z nich klesl loni a letos obrat o desítky procent. Přesto nelze říct, že by jich zásadněji ubývalo. Ano, pár jazykových škol vyklidilo pole, o klienty bojují profesní tréninky a semináře, hůř se prodávají učební texty, ale například v oblasti přípravných kurzů pro vysoké a střední školy dokonce k dosavadním pěti velkým hráčům, založeným většinou do roku 2000 (Scio, Amos, AZ-Smart, Sokrates, Tutor), přibyl před třemi lety další (Fido).
Jiří Kadlec ze společnosti Amos, která nabízí odborné poradenství, učebnice, vypracované testy, přípravné kurzy a nulté ročníky, sice připouští, že společnost zaznamenala v minulém roce po jedenácti letech poprvé významnější pokles, zároveň ale konstatuje, že v posledních dvou letech mají pětkrát víc přípravných kurzů na lékařské fakulty a farmacii.
„Přípravné kurzy se staly téměř normou,“ říká a tvrdí, že i vynikající studenti by dnes považovali za jistý hazard se do přípravného kurzu nepřihlásit. Už proto, že si tam mohou vyjasnit, jaká je konkurence, na co je třeba se zaměřit, co by se učili zbytečně.
A jaká je pak jejich úspěšnost při přijímacích zkouškách? „Některé agentury uvádějí 95-100% úspěšnost svých kurzů, což je ovšem nesmysl,“ vyvrací taková tvrzení ředitel agentury Amos. „Naši studenti,“ uvádí, „jsou třikrát až čtyřikrát úspěšnější, než je průměrná úspěšnost oboru. Například v oboru psychologie bývá průměrně přijatý každý 28. uchazeč. Z 25 studentů jedné naší přípravné třídy se na psychologii dostane v průměru 5-7 lidí.“ Sázejí na seniory S poklesem populace a stále širší nabídkou vysokoškolského studia bude ovšem třeba hledat další možnosti. Jakým směrem se vzdělávací agentury vydají?
Třeba už zmiňovaná agentura Skřivánek vsadila na seniory, kteří začínají být vůbec čím dál zajímavější cílovou skupinou. „Mnozí z nich se chtějí na prahu důchodu ještě učit nějaký cizí jazyk, ať už proto, aby se zdokonalili, nebo aby poznali něco nového, ale není jim většinou příjemné chodit do kurzů s mladšími. Potřebují jiný přístup, tak jim ho nabízíme,“ vysvětluje Alice Habartová.
Agentury také hledají další segmenty vzdělávání, na které by se zaměřily. Například společnost Sokrates začala vedle kurzů provozovat v Ostravě Vyšší odbornou školu. A třem nejlepším studentům ve studijní skupině (asi 20 žáků) nabízí dokonce studium zdarma.
