Necelých pět a půl miliardy a šest miliard. Tolik by stály návrhy Kateřiny Valachové, respektive Andreje Babiše, na obědy zdarma pro české školáky. Ministryně práce a sociálních věcí Kateřina Maláčová je vzala za své a hned přišla s poměrně radikálním řešením - sektorovou daní pro banky a telekomunikační společnosti. Ta je sice známá ze zahraničí, v české daňové soustavě se ale ještě neobjevila.
Nakrmí banky a operátoři hladové děti? Maláčová navrhuje sektorovou daň, Babiš je proti |
Pro telekomunikační sektor je tento návrh podle výkonného ředitele Asociace provozovatelů mobilních sítí (APMS) Jiřího Grunda překvapením. „Je to překvapení pro celý telekomunikační sektor. Na úrovni EU sice debata o sektorové dani probíhá, nicméně vždy se uvažovalo pouze o problematických odvětvích, která většinu svých zisků daní jinde,“ napsal Grund serveru Lidovky.cz s odkazem na nadnárodní softwarové giganty jako Google, Facebook a další.
Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD)
Banky hovoří o sektorové dani jako o esu opětovně vytahovaném z rukávu. „Úvahy o sektorových daních se na tuzemské politické scéně objevily poprvé již před několika lety, zpravidla v souvislosti s blížícími se parlamentními volbami,“ poukazuje Pavel Štěpánek, výkonný ředitel České bankovní asociace (ČBA). Podle něj v už v této věci všechny argumenty padly a stěží přijde od politiků něco zásadně jiného. Návrhy na sektorové daně se podle něj objevují nejčastěji před volbami, kdy se politici chtějí zviditelnit. Jana Maláčová nedávno oznámila kandidaturu do vedení ČSSD, které se bude volit začátek března v Hradci Králové.
Dopady na zákazníky nepůjde přehlédnout, vyhrožují banky
sektorová daňSektorová daň je selektivní typ daně, kterou vláda uvaluje jen na určité odvětví ekonomiky. Nejčastějším cílem této daně bývá bankovní sektor. Zavedena je například ve Francii, Slovensku, Polsku, Rakousku či Německu. Často se jedná o přechodné opatření, které má zabránit odlivu peněz ze země. |
Peněženek běžných lidí, kteří jsou zákazníci bank, by se ale pravděpodobně dotkla také. „ Obecně lze říci, že v nepřehlédnutelné míře vždy zvýšení daní dopadne na koncové zákazníky,“ sdělil serveru Lidovky.cz Štěpánek s tím, že úplně stejně by sektorové daně zapůsobily v jakémkoliv jiném odvětví. Podle ředitele ČBA o tom dobře vědí i navrhovatelé z řad politiků.
44 procent Čechů je nespokojených s cenami operátorů. Změnit poskytovatele však lidé nechtějí |
Z pohledu telekomunikačních společností by se zase podle ředitele Grunda jednalo o brzdění byznysu a snížení konkurenceschopnosti českých firem. „Vyšší daňová zátěž by vedla ke snížení ochoty investovat do rozvoje infrastruktury a pochopitelně i ke zdražení služeb,“ tvrdí Grund, který dodává, že by telekomunikace jsou podle něho klíčové pokud jde o přechod České republiky od země montoven k ekonomice s vysokou přidanou hodnotou. Čeští zákazníci jsou přitom už nyní s cenami služeb operátorů v Česku dlouhodobě nespokojení, volají a datují totiž dráže než většina Evropy.
Proti tomu stojí argumenty Jany Maláčové a dalších zastánců sektorových daní, které tvrdí, že by se tak alespoň částečně zalepila díra po penězích, které z Česka odvádějí zahraniční vlastníci firem působících u nás. Maláčová se k opakovaným dotazům serveru Lidovky.cz na specifika svého návrhu nevyjádřila.
Stabilita je víc než nízké daně, tvrdí shodně byznysmeni
Andrej Babiš návrh Maláčové odmítl s tím, že Česká republika potřebuje především daňovou stabilitu a předvídatelnost, čímž se postavil na stranu bank i operátorů.
„Stabilita a nediskriminační charakter daňového prostředí jsou pro investory a podnikatele zásadnějším aspektem než samotná výše sazby. Samozřejmě ale také platí, že daňové břemeno by nemělo být neúměrně velké,“ myslí si Štěpánek. Podle něj ale dopady na žádné odvětví nelze odhadnout, dokud nebude na stole konkrétní návrh daňových sazeb.
Školní obědy zdarma. Babiš a Valachová se předhánějí v návrzích, zaplatí je možná banky |
„Daňová politika státu by měla být pro firmy dlouhodobě předvídatelná a podepřena seriózní analýzou. Určitě by neměla vznikat tak, že se politik probudí s nápadem dávat dětem ve školách obědy zdarma a když neví kde by na to vzal peníze, navrhne zdanit určité sektory průmyslu,“ sepsul nepřímo návrh Maláčové ředitel APMS Grund.
Naznačil také, že podnikatelské zkušenosti členů vlády by měly vést k zavrhnutí podobných úvah. „Věříme, že současná politická reprezentace jako celek je na tolik podnikatelsky zkušená, že k podobným úvahám nedojde,“ naznačil závěrem Grund.
