Lidovky.cz: Překvapilo Vás, že vaše fotografie s orangutanem získala hlavní cenu a stala se fotografií roku?
Překvapilo, v to, že bych mohl uspět v kategorii Příroda, věda a životní prostředí jsem doufal, ale raději se na to snažil nemyslet. To, že fotka uspěje v hlavní soutěži, by mě ani ve snu nenapadlo, protože za celou dobu trvání soutěže vždy vítězily fotografie s tématem politiky či válečného konfliktu a jeho následků.
Lidovky.cz: „Tu fotku vymaž,“ radila vám manželka, když jste jí obrázek ukazoval. Proč jste ji vlastně nesmazal?
Ano, ihned po vyfocení jsem jí fotku na displeji ukázal a ona okamžitě vyhrkla: „Ježiš, on je mrtvej, to smaž!“ Moje okamžitá odpověď byla, že ne, že by se ta fotka mohla někde hodit a použít v souvislosti se stavem kalimantanských (bornejských) pralesů a situací s rozpínajícím se průmyslem a palmovými plantážemi obecně. Že to bude mít až takový ohlas, jsem rozhodně netušil, a fotku do soutěže jsem přihlásil až několik dní před uzávěrkou, kdy jsem si říkal, že by to mohla být právě ta šance, jak na toto víc upozornit. Byla to jedna ze dvou mých přihlášených fotografií. Ta druhá byla letecká fotka zdevastované krajiny v podobě uhelných dolů na místě, kde před pár lety byl ještě hustý primární prales.
Lidovky.cz: Fotografie zvítězila i proto, že s velkou naléhavostí ukazuje, jaké bolestné a dramatické následky má kácení pralesů a jejich přeměna v plantáže palem olejných. Jak a proč jste si téma vybral?
Z části jsem na toto odpověděl v předchozí odpovědi. Na Kalimantan jsme se vydávali právě s tím, že chceme vidět ještě tamní přírodu včetně orangutanů a endemických kahau nosatých, dokud ještě jsou ve volné přírodě. Tomu byl přizpůsoben i itinerář, který kompletně vynechával tamní „ráje“ v podobě krásných pláží a podobných zážitků, za kterými lidé obvykle do této oblasti jezdí.
Lidovky.cz: Jaké emoce ve vás fotografie vzbuzuje?
Bezmoc. I od místních jsme se dozvídali, že sice na jednu stranu se indonéská vláda snaží chránit a podporovat ochranu přírody, na druhou stranu ale povoluje stavby nových průmyslových areálů v místech, kde to má za následek totální devastaci okolní přírody. Pevně věřím, že se tam situace bude zlepšovat a že i místní mocní si uvědomí to, co bylo zvoleno jako heslo vítězné fotky, tedy že „pokud umírá příroda, umírá i člověk“. Budu jedině rád, pokud tato fotka pomůže k všeobecnému povědomí. Výhru z kategorie „Příroda, věda a životní prostředí“ chci kompletně věnovat některé organizaci působící na Borneu – aktuálně zvažuji, jakou formou toto bude nejlepší učinit, aby se prostředky dostaly opravdu k místním a pomohly na místě, a ne aby je „spolkl“ administrativní moloch.
Lidovky.cz: Nejste profesionální fotožurnalista. Vystudoval jste informatiku na univerzitě v Pardubicích. Jak jste se dostal k fotografii a co vás na ni nejvíc baví?
Fotografuji už od dětství, od prarodičů i rodičů jsem v průběhu dětství dostal několik fotoaparátů, ale vždy to bylo spíše na laické a hobby úrovni. Větší posun nastal s příchodem digitální techniky a s pořízením první zrcadlovky. S ukončením školy a založením vlastní firmy jsem byl schopný po čase začít víc cestovat a fotit zajímavější témata, stále jsem byl ale nespokojený s výsledky a netroufal si fotografie někde zveřejňovat. Až po návštěvě workshopu mistra oboru přírodní fotografie, Ondřeje Prosického, jsem se posunul na vyšší úroveň a usoudil, že je už čas se začít prezentovat. To bylo asi před čtyřmi lety.
Lidovky.cz: Nafotil jste i další podobné série z džungle?
Série s touto smutnou tematikou (naštěstí) ne, snažím se jinak fotografovat zvířata v jejich přirozeném prostředí, navštívil jsem ráj fauny a flory – Kostariku, úžasné snímky jsou i ze střední Afriky a samozřejmě i z dalších zemí.
Lidovky.cz: Jak hodnotíte, že letos nevyhrála fotografie s politickým kontextem?
Když nad tím zpětně uvažuji, tak je to souhra několik faktorů – lidé (včetně porotců) jsou nejspíš unaveni politikou obecně, v minulosti v podstatě jiná fotografie nevítězila a zároveň je dnes „moderní“ být eko a řešit zdravý životní styl, s čímž souvisí nejen ochrana přírody, ale i určitá společenská odpovědnost.
World Press Photo vyhrál snímek protestujícího Venezuelana v plamenech |
Lidovky.cz: O které fotografii od vašich kolegů jste si myslel, že bude ta vítězná?
Hned po minulých volbách jsem říkal, že fotka s Markem Prchalem zvítězí v aktuálním ročníku. Nechtěl bych ale být v kůži Marka, pokud by opravdu fotka vyhrála. Takže jsem ho vlastně přihlášením své fotky zachránil.
Lidovky.cz: Jak jste oslavil vítězství?
Prací. Popravdě jsem ještě ve fázi, kdy mi pořádně nedochází, čeho jsem vlastně dosáhl a že jsem jako neprofesionál porazil spoustu zvučných jmen. Ale zašli jsme si se ženou na dobrou večeři a v práci na mě čekala spousta chlebíčků a šampaňské.
