LN: ČSSD čeká zítra sjezd. Po nějaké době tam přijede i Miloš Zeman. Co čekáte, že řekne?
Když byl Miloš Zeman zvolen na začátku roku 1993 předsedou strany, dal sociálnědemokratickému hnutí potřebný politický impulz. Pět let na to už sociální demokracie vyhrála volby a Zeman se stal předsedou úspěšné vlády. Posvětila se tehdy pozice ČSSD v české společnosti. To je dědictví, které je se Zemanem spojeno, byť je pozitivní obraz narušován zradou poslanců v roce 2003, kdy neumožnili jeho zvolení prezidentem.
Některé Zemanovy kroky si z hlediska politické kultury také zaslouží kritiku, ale celkové hodnocení Zemanova vlivu na ČSSD je nesporně pozitivní. K tomuto dědictví se může přihlásit v tom smyslu, že i když je sociální demokracie dnes v oslabení, je silou, která má v českém politickém životě svou roli, a tuto roli může Zeman svým vystoupením přímo či nepřímo posílit.
LN: Není to ale tak, že Zeman zároveň přispěl k rozštěpení strany?
Samozřejmě rozkol či vnitřní pnutí mezi těmi, kdo v roce 2003 způsobili nezvolení Zemana prezidentem, a těmi, kdo byli pro, existoval, byť se to projevovalo různě. Zemanovi se po zavedení přímé volby podařilo najít dost spojenců a příznivců, kteří založili SPOZ, a ta umožnila jeho vstup na Pražský hrad. Sociální demokracie k tomu ochotná nebyla.
ZDENĚK JIČÍNSKÝ (88)■ Vystudoval práva, mezi roky 1954 a 1964 působil na Vysoké škole politické. ■ Specializuje se na teorii státu a ústavní právo. Před revolucí chystal novou ústavu pro československou federaci, ale neujala se. Psal i alternativní ústavu pro Českou republiku, kde navrhoval jednokomorový parlament, ale nápad se neujal. |
V roce 2013 přijel Zeman už jako zvolený prezident na sjezd ČSSD do Ostravy coby vítaný host a byl přijat s neobyčejným nadšením. Tehdy se mohla začít psát nová kapitola, ale vzniklo další napětí. Doufám, že nastal čas, aby tyto spory utichly a hledala se cesta, aby potřebná politická energie, která je v Zemanovi i v ČSSD, působila společně ve prospěch politické stability země a jejího příznivého vývoje. Současná situace s vládou v demisi v čele s Babišem, jehož politická pověst zdaleka není jednoznačná, mírně řečeno, je neuspokojivá. Je třeba hledat pozitivní řešení, které spočívá ve stabilní koaliční vládě, a ČSSD by měla být její součástí.
LN: Za jakých podmínek?
Není dobře v médiích veřejně deklarovat podmínky před tím, než jsou projednány s druhou stranou. Pak jste pod mediálním tlakem, že musíte od něčeho ustupovat. To ztěžuje terén. Musíte přijít s otevřenou myslí a nesmíte klást požadavky, které druhou stranu už předem jako partnera vylučují. V tomto směru by si ČSSD žádné kategorické podmínky klást neměla.
LN: Ani co se týče účasti trestně stíhaných osob ve vládě?
Ta věc je komplikovaná po právní i politické stránce. Platí zásada, že do soudního rozhodnutí je třeba se na člověka dívat, jako by byl nevinný. Nemusí se vám to líbit. A k mediální kampani určitě přidá ještě rozsudek slovenského Ústavního soudu týkající se evidence Babiše ve svazcích StB. V politice platí ale také politické reálie, které nemohu nerespektovat, chci-li se v politice pohybovat. Základní skutečností je, že v podzimních volbách vyhrálo hnutí ANO a vyhrálo s takovou převahou, že bez něj není možná žádná vláda, která by ve sněmovně dosáhla na důvěru. ANO do voleb coby nesporný lídr vedl Babiš, jeho pozice se po několika měsících ani po nejrůznějších mediálních kampaních nezměnila. Jsou to věci, které žádný politický hráč nemůže ignorovat, ale musí si být vědom jejich reálné váhy. Musíte vycházet z toho, že hlavním politickým činitelem v jednání o vládu je Babiš.
