Jihomoravská Jízda králů
foto: Ministerstvo kultury ČR
"Chodí mi esemesky a volají neznámí lidi," popsal atmosféru ve Vlčnově jeho starosta Jan Pijáček. Radují se i lidé ve Skoronicích, Hluku a Kunovicích, kde se tradice Jízdy králů také udržuje. "Malou oslavu teď bude dělat každá radnice zvlášť," dodává Pijáček.
Obálka leporela O Jízdě králů
V samotném Vlčnově proběhnou velké oslavy poslední květnový víkend příštího roku, kdy do ulic vyjede Jízda králů 2012. "Bude to něco velkého, navíc bychom slavnostně mohli převzít i kopie dokumentů UNESCO," plánuje si nadšený starosta.
České tradice na seznamu UNESCO: |
Tradiční jihomoravská slavnost je čtvrtým českým zásekem v seznamu světového nehmotného kulturního dědictví. V minulých letech získalo lákavou nálepku sokolnictví, masopustní průvody s maskami na Hlinecku a slovácký tanec verbuňk.
VÍCE O JÍZDĚ KRÁLŮ:- Jízda králů patří k nejznámějším folklorním zvykům v České republice, její tradici v současnosti udržují v pěti obcích či městech na Uherskohradišťsku a Hodonínsku. Psané záznamy se datují až do roku 1808, obyčej je ale podle všeho ještě starší.
- Každoročně se koná pouze ve Vlčnově, na dalších místech je periodicita delší - v Kunovicích to je každý druhý rok, v Hluku jednou za tři roky a ještě o rok delší je přestávka v Kyjově. Ve Skoronicích pořádají Jízdu králů nepravidelně, při významných obecních výročích nebo sjezdech rodáků. Podobné zvyky žijí i na Hané, kde se jim říká Jízda krále Ječmínka.
- Původ Jízdy králů je nejasný, podle etnografů pravděpodobně navazuje na pohanské iniciační rituály pro dopívající chlapce. Rituály, které oslavovaly nástup blížícího se léta, patří k historii předkřesťanských Slovanů v ČR, na Slovensku, v Polsku či na Ukrajině.
- Aktéři jízdy, tedy král s doprovodem oblečeni do ženských krojů, pak podle nejznámější verze připomínají uherského krále Matyáše Korvína, který po porážce od vojsk Jiřího z Poděbrad v roce 1469 prchal z bojiště v přestrojení za ženu. Inspirací pro vznik Jízd králů ale bylo nejspíše více, připomínají se třeba družiny výběrčích daní slovanských knížat, které krajem objížděly po žních.
- Hlavní postavou jízdy je král, kterým bývá chlapec ve věku deseti až 12 let. Kromě ženského oděvu je pro něj typická růže v ústech (aby nemohl mluvit) a pentle, které zakrývají jeho obličej. Doprovází jej družina mladíků zvaných "legrůti", kteří krále ochraňují a také vybírají výslužku.
- Jak už označení příslušníků královy družiny napovídá, byli dříve členy doprovodu chlapci, odvedení v daném roce na vojnu. Nyní obvykle na koních jezdí ti, kdo v daném roce dovrší osmnácté narozeniny.
- V těchto letech se Jízda králů koná jen v několika málo obcích, v minulosti ale byla běžnou součástí života a ještě ve 30. letech minulého století se na Slovácku konala v každé větší vsi. S tím byly spojeny i další dnes už zapomenuté tradice, třeba krádeže krále mezi vesnicemi a jeho následné potupné vykupování. To často provázely i fyzické potyčky.
- Dodnes se připomíná incident mezi družinami z Vlčnova a Hluku na Národopisné výstavě v Praze roku 1895 nebo pranice mladíků ze stejných vsí, která se strhla v roce 1946, kdy Jízdu králů přijeli na Slovácko zaznamenat filmaři.
- Jízda králů se stala inspirací řady umělců, mezi nimi je neznámější Joža Uprka (1861-1940). O jeho patrně nejznámějším obrazu Jízda králů z roku 1897 kritik Václav Vilém Štech napsal: "Jízda králů je významný kus českého malířství; znamená živnou epochu našeho domácího impresionismu." Výraznou roli pak hraje tento zvyk i v románu Milana Kundery Žert.
|
