PRAHA Zdá se být takřka jisté, že Milan Jirásek (72 let) si okoštuje i čtvrté volební období v čele Českého olympijského výboru.
Při dnešní volbě se mu totiž zřejmě nikdo nepostaví, tudíž víceméně nic nebrání skutečnosti, aby Jirásek načal již třináctý rok na postu šéfa ČOV.
„Volit jednoho předsedu donekonečna, až do smrti? To už tady přece jednou bylo,“ nechal se slyšet držitel světového rekordu v hodu oštěpem Jan Železný.
Právě boj Železného s Jiráskem o trůn na Českém olympijském výboru vzbudil před čtyřmi roky mimořádnou pozornost médií i veřejnosti. Jirásek tehdy svoji židli uhájil a od té doby se zdá, že se nikomu do bitvy s ním příliš nechce.
Jiří Kejval: Proti Jiráskovi nikdo nepůjde „Proti Jiráskovi asi nikdo nepůjde,“ prohlásil pro časopis Týden šéf veslařského svazu Jiří Kejval, jeden ze tří kandidátů na funkci místopředsedy pro ekonomiku a marketing.
„Minulé volby, kdy stál proti Janu Železnému, byly hodně vyhrocené a ukázaly Jiráskovu velkou sílu.“
Před časem se spekulovalo, že by na Jiráskovo místo měl zálusk Vratislav Kulhánek, donedávna šéf hokejového svazu, po němž zůstaly mezi mantinely pouze dluhy. Mluvilo se i o Kateřině Neumannové, ale ta má v posledních měsících plnou hlavu starostí s přípravou lyžařského MS v Liberci.
Jirásek, jenž v roce 1996 vystřídal v čele ČOV Věru Čáslavskou, v minulosti několikrát potvrdil, že třetí volební období je jeho poslední. Nedávno však svůj názor přehodnotil. Proč?
„Cítím stále podporu blízkého okolí a sportovních svazů,“ vysvětluje Jirásek své rozhodnutí vést dál ČOV. Jako důvod číslo 2 uvedl, že nad očekávání výtečně zvládl i nedávnou transplantaci kyčelního kloubu.
Jirásek je stále členem Mezinárodní lyžařské federace, a navíc na zkrácený úvazek pracuje také jako lékař v pražské Ústřední vojenské nemocnici ve Střešovicích.
Pro Jiráska hovoří bezpochyby jeho zkušenost, nekonfliktnost, slušnost, morální kredit.
Na otázky, zda už přece jen necítí jistou opotřebovanost z dlouhého působení na čele ČOV, pro LN řekl: „Výhodu mého věku spatřuji v tom, že jsem poznal spoustu lidí, prožil jsem nejrůznější složité situace i jejich vývoj a prakticky nic mě snad už nemůže překvapit. A k tomu mám ještě dobré vztahy s funkcionáři Mezinárodního olympijského výboru.“
A kdo by ho mohl za čtyři roky ve funkci vystřídat? Jirásek spekuluje o Kateřině Neumannové, Štěpánce Hilgertové, Martinu Doktorovi či třeba Tomáši Dvořákovi.
Podobně jako Jirásek nemají protikandidáty ani místopředseda pro sport František Dvořák a místopředseda pro olympismus Josef Dovalil. Naopak o prestižní místo místopředsedy pro ekonomiku a marketing kromě Kejvala usilují ještě dosavadní místopředseda Jiří Zedníček a Karel Bauer, který tento post kdysi již zastával.
***
Přehled předsedů ČOV a ČSOV
Jiří S. Guth-Jarkovský (1899–1929) Prosadil účast Čechů na OH i v době Rakouska-Uherska.
Proslul jako autor příručky o společenském chování.
Josef Gruss (1929–1951) V těžkém období hájil české zájmy. Po komunistickém puči se stal nepohodlným.
Vilém Mucha (1951–1955) Věrný druh Klementa Gottwalda byl propagátorem spartakiád.
Václav Pleskot (1955–1958) František Vodsloň (1958–1967) Emanuel Bosák (1967–1970) Profesor a proděkan FTVS UK stál za návrhem pražské olympiády pro rok 1980.
Richard Nejezchleb (1970–1972) Jediný Slovák v čele ČSOV.
Antonín Himl (1972–1988) Měl „znormalizovat“ československý sport, což svědomitě plnil. Olympismem zprvu pohrdal, chtěl ukázat nadvládu socialismu za každou cenu.
Jindřich Poledník (1988–1989) Po stranickém boji s Miloušem Jakešem o nejvyšší funkci byl „vyslán“ do sportovních funkcí. Vystoupil proti dopingu.
Věra Čáslavská (1990–1996) Legendární gymnastka byla u rozdělení ČSOV na samostatné výbory. V letech 1995–2001 pracovala v MOV.
Milan Jirásek (od 1996) Aktivní lyžař působí od 90. let v Mezinárodní lyžařské federaci FIS, v prosinci 1996 se ujal vedení ČOV.
