Na to, že Jižnímu Súdánu, který získal nezávislost na Súdánu v roce 2011, hrozí hladomor, upozornily již dříve také OSN a USA.
Prezident Jižního Súdánu Salva Kiir (v klobouku uprostřed).
Kiir v pořadu BBC připsal odpovědnost za zvyšující se nedostatek potravin opozici. "Není to naše vina... chceme, aby válka skončila a aby se do země dostala humanitární pomoc. Má-li Riek Machar pochopit, že zemi hrozí největší hladomor, jaký kdy byl, pak je to právě nyní," řekl Kiir.
Hlad ohrožuje miliony
Zástupce OSN Jan Egeland odhaduje odhadl, že do srpna by mohl hlad ohrozit 7,3 milionu lidí. "Potřebujeme navíc 1,2 miliardy dolarů (24 miliard korun), abychom se vyhnuli hladomoru podobného tomu, jaký jsme viděli před několika desetiletími," řekl Egeland v Norsku na pondělní konferenci dárců pro Jižní Súdán.
PSALI JSME: |
Hladomor podle OSN nastává tehdy, jsou-li splněny nejméně tři z podmínek - pětina obyvatelstva nemá denně k dispozici jídlo, jehož hodnota činí aspoň 2100 kilokalorií, více než 30 procent dětí trpí podvýživou, z hladu denně zemřou buď dvě z 10 000 osob nebo čtyři z 10 000 dětí, šíří se pandemická choroba, lidé nemají denně k dispozici ani čtyři litry vody, přesouvá se velký počet lidí, trvá civilní konflikt, lidé přicházejí o majetek a možnost výdělku.
Civilisté, kteří utekli z válečné oblasti, shromažďují svůj majetek před branami sídla OSN.
Podle organizaci Oxfam Jižnímu Súdánu hrozí nejenom hladomor, ale také cholera.
Příměří z minulosti byla vždy porušena. To nejnovější Kiir s Macharem podepsali v Etiopii 9. května a teď se navzájem obviňují z jeho porušování. "Porušil je Machar, po podpisu nedal rozkaz ukončit boje. Mé jednotky příměří důsledně dodržují," tvrdil Kiir.
Konflikt, který byl původně mocenskou záležitostí mezi Kiirem a jeho bývalým viceprezidentem Macharem, postupně nabyl podoby etnické války. Za Macharaem v ní stojí Nuerové, za Kiirem zase Dinkové.
