Rokem 1900 začíná jeho kariéra profesionálního revolucionáře. Na stranu bolševiků se přidal v roce 1903. O tři roky později se oženil s Ketevanou Svanidzeovou (zemřela roku 1907, jejich syn Jakov zemřel v německém zajetí během druhé světové války). Do roku 1913 byl Stalin několikrát zatčen a odeslán do exilu, z něhož opakovaně utíkal. V roce 1912 byl kooptován do ústředního výboru bolševiků. Od roku 1913 byl opět v exilu, z něhož ho vysvobodila až únorová revoluce 1917.
Lenin: proti všem a bez slitování. O co se opírala jeho autorita? |
V tomto roce se po krátkém zaváhání přiklonil na Leninovu stranu. V jeho vládě zastával post lidového komisaře pro národnosti (1917–1923) a byl také komisařem pro státní kontrolu (1919–1923). V roce 1918 se Stalin oženil podruhé (jeho žena Naděžda Allilujevová, se kterou měl syna Vasilije a dceru Světlanu, v roce 1932 spáchala sebevraždu).
Generálním tajemníkem strany se stal roku 1922 a společně s pozicí v politbyru a sekretariátu ÚV si vytvořil mocenskou síť pro další vzestup. Během 30. let se stal nezpochybňovaným – a nezpochybnitelným – vůdcem strany a země. Své sedmdesáté narozeniny v roce 1949 oslavil nejen jako diktátor země, ale i jako čerstvý hegemon sovětského bloku a vůdce jedné ze dvou supervelmocí právě zahájené studené války.
Autor je historik.
