LN Když se podíváte na diskusi, kterou v NATO vedete s dalšími kolegy, lze říci, že pro Alianci je Rusko v tuto chvíli nepřítel?
My jsme jednoznačně odsoudili agresivní politiku Ruska vůči Ukrajině, stejně jako anexi Krymu i podporu a dodávky zbraní separatistům. Zároveň jsme konstatovali, že agrese vnáší vážnou destabilizaci bezpečnosti v celém našem regionu a ohrožuje základy evropské bezpečnostní architektury. Z revize dvou našich základních dokumentů hodnotících úroveň ohrožení Aliance, jeden je vojenský, druhý zpravodajský, vyplynulo, že prozatím ze strany Ruska nevnímáme přímé ohrožení NATO. Na tom jsme se shodli.
LN Co na to říkaly baltské státy a Polsko?
Oba dokumenty schválili všichni spojenci.
LN Jak často se upravují?
Revidují se buď pravidelně, nebo podle potřeby. A právě jedna z reakcí Aliance na to, co se děje, byla, že jsme zkrátili období revize těchto dvou dokumentů tak, abychom je měli k dispozici před summitem.
LN Co lze tedy od summitu čekat? I v rámci NATO je možné pozorovat názorové rozdíly. Zatímco Polsko a baltské státy volají po trvalé přítomnosti aliančních vojsk na svém území, naopak jihoevropské se Ruskem tolik ohrožené necítí. Je možné za takové situace dojít ke společnému a vůči Rusku ostrému prohlášení?
Prohlášení k Rusku bude vycházet z toho, co jsem již zmínil; to znamená odsouzení ruské agrese, výzva k zastavení podpory separatistů a zcela jistě bude řečeno, že spojenci neuznají anexi Krymu. A nebude chybět výzva k politickému jednání. Více v zásadě očekávat nemůžeme.
LN Je těžké v Alianci hledat kompromis?
Veškeré rozhodování v Alianci je založené na kompromisu. A především: toto není vojenský konflikt mezi Aliancí a Ruskem.
ČTĚTE TAKÉ: |
LN Ale některé alianční státy vyjadřují větší znepokojení než jiné...
Ano, samozřejmě, a na jejich obavy reagujeme. Mám na mysli tzv. Akční plán připravenosti, který i Česká republika považuje za nejdůležitější výstup ze summitu. To je dokument shrnující již probíhající opatření k ujištění spojenců v tom smyslu, že článek 5 platí a má oporu i v současných aliančních vojenských schopnostech. Jde například o posílení přítomnosti Aliance v Černém moři a Pobaltí, také spojeneckých vzdušných sil vyčleněných pro tzv. Air Policing nad Pobaltím. Dále jde o přítomnost několika stovek spojeneckých vojáků v Polsku a Pobaltí. Tento plán však bude obsahovat především dlouhodobá opatření.
LN Jaká tedy bude dlouhodobá strategie NATO vůči Rusku?
Pozor, nejde o strategii. Jde o řadu konkrétních opatření k posílení vojenské připravenosti a případné podpory obranných jednotek rychlého nasazení na území Polska a Pobaltí.
LN Měla by tedy Aliance přikročit k revizi tzv. Zakládajícího aktu, kterým v roce 1997 startovala novou éru větší vstřícnosti vůči Rusku?
Ta dohoda je velice vágní. Je v ní nejprve řečeno, že Aliance nemá žádnou potřebu, záměr ani plán rozmisťovat jaderné zbraně na území nových členů.
LN To ale nemá ani teď...
A za druhé pak jde o to, že na území nových členů nebude umísťovat „podstatné bojové síly“.
LN Co tento výraz znamená?
Je to vlastně velice relativní pojem. Závisí na kontextu. Podstatná bojová síla může být v určité situaci pluk. V jiném kontextu pak brigáda, někdy ale podstatná bojová síla nemusí být ani divize. My jsme to záměrně ponechali vágní.
LN Pro NATO je tedy klíčové Rusko od agresivního jednání odstrašit?
Samozřejmě. Základem našeho přístupu je odstrašení. Momentálně panuje dohoda na tom, že se změní koncepce sil rychlého nasazení. Vytváří se síly velmi rychlé reakce, schopné zareagovat v řádu hodin. Upravovat budeme i velitelské struktury, aby byly schopné takovéto jednotky řídit. Dalším prvkem je vytvoření předsunutých logistických skladů pro jejich podporu.
LN Budou pro Polsko a baltské státy tato opatření dostatečná? Oni volají po silné přítomnosti amerických vojáků na svém území.
Akční plán sice ještě není úplně dokončen, ale podle všeho je toto maximum možného. Nezapomeňte, že ty síly musí někdo poskytnout a zároveň zaplatit.
