Ve vzkazu určeném Bílému domu „Putin zdůraznil, že rusko-americké vztahy jsou nejdůležitějším faktorem zajištění strategické stability a mezinárodní bezpečnosti, a potvrdil, že Rusko je otevřené dialogu s USA o tom nejširším okruhu otázek“, oznámil úřad ruského prezidenta.
Putin nechce jednat o osvobození ukrajinských námořníků. Dál obviňuje Kyjev |
Před rokem Putin poslal Trumpovi obdobné novoroční přání, ve kterém napsal, že se těší na rok „spolupráce“ mezi oběma zeměmi, poznamenala televize CNBC. Konstatovala přitom, že poslední rok byl poznamenán intenzivním vyšetřováním údajného vměšování Ruska do voleb v USA z roku 2016 i Trumpovým výrazným odklonem od předchozí americké zahraniční politiky na Blízkém východě a v Evropě, což jsou dvě oblasti, na něž se Putin nyní zaměřuje. Možná nejpozoruhodnější ale podle CNBC byl červencový summit a následná tisková konference obou vůdců v Helsinkách, kde slíbili obnovení spolupráce svých zemí a stiskem ruky vyslali signál o navázání přátelských kontaktů.
Kreml chválí Zemanovu spolupráci s Ruskem
V pasáži věnované České republice Kreml na svém webu uvádí, že ruský prezident ocenil Zemanovo „úsilí o zachování konstruktivních vztahů mezi oběma zeměmi a vyjádřil důvěru, že další rozvoj spolupráce založené na vzájemném respektu a vzájemném prospěchu odpovídá touze národů Ruska a České republiky a slouží k posílení stability a bezpečnosti v Evropě“.
Postoj USA může vést ke konfliktu, varoval Putin před možností jaderné války |
Putin podle Kremlu oslovil s blahopřáním představitele řady postsovětských republik; v kremelském výčtu jsou všechny s výjimkou pobaltské trojice - Litvy, Lotyšska a Estonska -, která má s Moskvou dlouhodobě napjaté vztahy, a rovněž Ukrajiny a Gruzie, se kterými trvají mimo jiné územní spory. Putin ovšem blahopřál vedení Abcházie a Jižní Osetie, tedy dvou separatistických provincií, které se počátkem devadesátých let minulého století s ruskou pomocí odtrhly od Gruzie a jejichž nezávislost uznalo Rusko a několik dalších zemí.
Putinova blahopřání putovala mimo jiné také k nejvyšším představitelům Argentiny, Brazílie, Británie, Číny, Francie, Indie, Itálie, Izraele, Japonska, Jižní Koreje, Maďarska, Německa, Sýrie, Turecka a Venezuely. Mezi dalšími adresáty byli například papež František nebo šéfové OSN a Mezinárodního měnového fondu a rovněž řady mezinárodních sportovních organizací - například olympijského výboru a fotbalové, hokejové či judistické federace.
