28. listopadu 2008 12:05 Lidovky.cz > Zprávy > Názory

Jsou i tací, kteří vykrádají sami sebe

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse

Ad LN 26. 11.: Soud: Support Lesbiens ukradli Kalouskovi píseň

O tom, že se melodie přebírají, upravují a kradou není pochyb. Existuje to asi od dob, kdy je hudba hudbou a potvrzují to nejen "univerzální"
lidové písně, ale také mnohé skladby populárních i "vážných" skladatelů.
Kolik veleznámých operních árií jsou převzaté písně? Najdeme je u Bizeta, Flotowa, Dvořáka, Mozarta a celé řady dalších, někde jsou skryté jako přiznané "motivy", jinde o tom není ani zmínka. U populárních melodií by se dal sestavit hodně tlustý seznam, jehož rozsah by se lišil jen podle kritéria "příbuznosti" melodických nápadů.
Samozřejmě by se melodie krást neměly. Proto vítám rozhodnutí soudu v případě Kalousek versus Helešic. Je ovšem spousta případů, kde není žalobce ani soudce a melodie jsou tudíž připsány plagiátorům. Jde někdy o známá jména, originální nejsou mnohé melodie Karla Kryla či Jaromíra Nohavici (a spousty dalších, zvučná jména nevyjímaje). Ovšem porovnávání podle počtu stejných taktů je často ošidné, schopný "skladatel" to dokáže tak upravit, že se to nedá podle tohoto kritéria napadnout, i když je skutečnost jinak evidentní. Pro řadu skladatelů je běžnou pracovní metodou, že se vybere úspěšná píseň, ponechá se rytmický či akordický podklad a na něm se postaví skladba "vlastní" - někteří tvůrci to bezostyšně přiznávají. Prostě chytlavé melodie bloudí éterem a není divu, že často někoho "napadnou".
Jinou kategorií jsou skladatelé, kteří si "kradou" vlastní melodie a skládají prakticky stále stejnou píseň; snad nejznámějším "skladatelem jedné písně" je Petr Hapka (ale dala by se jmenovat spousta dalších). To ovšem není trestné ani napadnutelné.
Lubor Mojdl, Frýdek-Místek
  • 0Diskuse