Pátek 19. dubna 2024, svátek má Rostislav
130 let

Lidovky.cz

K urnám přišla jen čtvrtina voličů

Česko

Čeští kandidáti na europoslance přitáhli k urnám ještě méně lidí než v roce 2004.

PRAHA Volby do europarlamentu Čechy nezajímají. Podle prvních odhadů přišlo k letošním eurovolbám jen necelých 25 procent voličů.

Z více než osmi milionů voličů přišla v pátek jen necelá pětina voličů a v sobotu si své europoslance přišlo vybrat méně než deset procent oprávněných voličů.

Lhostejnost k eurovolbám prokázali Češi už v prvních volbách do Evropského parlamentu v roce 2004. Svůj hlas do volební urny tehdy vhodilo jen 28 % voličů.

Rekordní neúčast voličů v eurovolbách vysvětlují politologové nezájmem Čechů o evropskou problematiku a „obecným znechucením politikou vůbec“. „To považuji za velmi nebezpečný jev. Lidé se přestávají identifikovat s demokratickým systémem a parlamentní demokracií vůbec,“ řekl LN politolog Michal Pehr. „Volební účast bude skutečně nižší než při posledních volbách v roce 2004. Tehdy ještě lidé měli jistou euforii a nadšení. To opadlo také z toho důvodu, že činnost českých evropských poslanců je lidem utajena,“ domnívá se Pehr.

Podle jeho kolegy Bořivoje Hnízda z Karlovy univerzity hraje nejdůležitější roli „vyhrocená předvolební kampaň občanských a sociálních demokratů“ a také zpochybnění významu voleb prezidentem Václavem Klausem. Voliči si podle Hnízda navíc byli vědomi toho, že většina evropských záležitostí se domlouvá v institucích mimo Evropský parlament, který ovládaly frakce evropských socialistů a lidovců. „To je důvodem určité netečnosti evropského voličstva,“ míní Hnízdo.

Na voliče měla podle odborníků určitý vliv i vajíčková kampaň. „To má svůj vliv. Na určitý segment voličů to zapůsobilo tak, že s tím nechtějí mít nic společného. Svůj nesouhlas pak projeví tím, že nejdou k volbám,“ popsal politolog Michal Pehr.

***

Co budou řešit noví europoslanci

* budou hlasovat o novém předsedovi EK, zkoušet nové komisaře a schválí či zamítnou celou Evropskou komisi * zapojí se do debaty o změně mandatorních výdajů v evropském rozpočtu, který se pohybuje okolo 120 miliard euro ročně *budou muset schválit evropský rozpočet na období 2014-2020 *budou hlasovat o reformě zemědělské politiky, která je spolu s dotačními fondy největší položkou evropské kasy *budou hlasovat o dalším rozšíření unie, na prvním místě o Chorvatsku *budou hlasovat o globální klimatické dohodě, k níž má dojít na schůzce v Dánsku v prosinci

Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání

Regionální mutace| Lidové noviny - Brno

Autor: