ÚTOK NA LIBYI den 14.
TRIPOLIS/PRAHA Začíná se režim Muammara Kaddáfího drolit zevnitř? Takovou otázku si v současnosti kladou mnozí politici i experti. Jedná se však především o odhady, skutečný detailní přehled o situaci v Tripolisu na Západě zřejmě nikdo nemá.
Přitom po útěku libyjského ministra zahraničí Músy Kúsy do Británie by nezasvěcený pozorovatel mohl podlehnout dojmu, že Kaddáfímu dochází dech. Nejnověji se navíc objevily informace, že před několika dny v Británii pobýval vyslanec libyjské vlády Muhammad Ismáíl. Deník The Guardian, který se zprávou přišel, napsal, že libyjská vláda mohla pomocí diplomacie hledat východisko ze své současné složité situace. O detailech setkání toho není příliš mnoho známé. Ismáíl je uznávaný jako klíčový vyjednavač Kaddáfího syna Sajfa Isláma. Britové mu údajně sdělili, že Káddáfí musí odejít. Navíc se prý bude muset před mezinárodním soudem zodpovídat z činů, které spáchal.
Plán Kaddáfího synů The Guardian v této souvislosti napsal, že synové Kaddáfího mohou dokonce mít vlastní strategii. Podle ní by se Mutasim - další z řady Kaddáfího potomků - postavil do čela vlády národní jednoty, která by zahrnovala i opozici. Něco takového by ale, jak upozorňuje britský list, asi jen těžko našlo podporu u rebelů. Uprchlík Kúsa se v současnosti pro Západ jistě může stát velmi cenným zdrojem informací.
Jako dlouholetý blízký spolupracovník Kaddáfího bude moci představitelům NATO zprostředkovat informace, jak na Kaddáfího nejužší mocenský okruh zapůsobilo vzdušné bombardování. A to i z psychologického hlediska. Kúsa by mohl rovněž mnohé prozradit o zločinech, které Kaddáfího režim spáchal. Podle některých zpráv Kúsa zpravodajské informace Západu již v minulosti více než jedno desetiletí poskytoval.
Američané a Britové ve svých veřejných vyjádřeních nešetřili vírou, že jeho útěk je výrazem oslabování Kaddáfího moci. Britský premiér David Cameron mluvil o „vážném úderu“ Kaddáfího autoritě.
Podle televize Al-Džazíra uprchl i nedávno jmenovaný velvyslanec Libye při OSN Alí Abdusalám Trekí. K podobnému kroku byli prý připraveni také ministr vnitra, Kúsův náměstek a předseda libyjského Sněmu. Všichni se včera údajně nacházeli v Tunisku a čekali na příhodné letadlo.
Otázkou je, zda tyto útěky mohou Kaddáfímu reálně uškodit. Kúsa byl reprezentantem starší generace Kaddáfího věrných. Navíc mu diktátor údajně nevěřil kvůli tomu, že jej opustila řada diplomatů. Příliš velký vliv v okruhu Kaddáfího věrných tak Kúsa neměl. Těžiště moci se totiž přesunulo přímo ke Kaddáfího rodině.
„Efektivní vláda je pozastavena a Kaddáfí vládne, obklopený svými syny, krizovým způsobem,“ uvedl britský blízkovýchodní expert David Hartwell. I z toho je patrné, že pro Kaddáfího by byla zničující především jakákoliv „nevěra“ jeho synů. Do toho možná spadá i plán, který byl nastíněn již výše. Velmi obtížné by pro Kaddáfího bylo také to, kdyby přišel o přízeň kmenů, které hrají v libyjské společnosti velkou roli. Kaddáfí spoléhá hlavně na vlastní kmen Kaddádfa. Ten je ale podle agentur mezi 140 libyjskými kmeny jedním z nejmenších, a proto se Kaddáfí musí snažit udržet si sympatie i těch ostatních.
Drží ho i zpravodajské služby Kaddáfí nyní podle dalších názorů těží i z toho, že ho neopustily zpravodajské služby. Někdejší britský velvyslanec v Libyi Richard Dalton tvrdí, že bezpečnostní aparát drží Kaddáfího u moci. „Pokud je neporušená vnitřní bezpečnost a stále přijímá rozkazy, režim v Tripolisu může přežít,“ prohlásil Dalton. V praxi jeho slova mimo jiné znamenají, že za Kaddáfím stále stojí jeho švagr Abdalláh Sanúsí -jedna z klíčových osob ve zpravodajské oblasti.
***
Opozice a příměří * Opozice včera vyslovila ochotu přistoupit na příměří, pokud Kaddáfího síly odejdou ze západolibyjských měst. Trvala také na požadavku odchodu Kaddáfího ze země. Režim ale příměří odmítl. * Vládní síly prý po protiofenzivě vyhnaly opozičníky z města Brigy. V západní Libyi se vládní síly patrně pustily do vytlačování povstalců z přístavu Misuráta. Povstalecké jednotky byly sice tento týden zatlačeny, ale stále drží části východní Libye bohaté na ropu a město Benghází.
