Kala: Zákon je děravý, peníze v krabicích od bot měly zmizet

Lidovky.cz: Zákon o střetu zájmů z roku 2006 opakovaně selhal. Nově to dokazuje inventura majetkových přiznání vysokých úředníků, kterou zveřejňuje server Lidovky.cz. Plní tedy paragrafy svůj účel?
Já myslím, že ten zákon přinesl obrovskou změnu. V době před tím, než se přijímal, proběhla v médiích kauza - někteří úředníci měli doma krabice od bot plné milionů korun a vlastnili nemovitosti, které vůbec neodpovídaly jejich příjmům. A nebyla vůbec žádná cesta, jak zjistit jejich majetkové poměry. To byl ten hlavní impuls, proč jsme chtěli původní zákon z roku 1992 novelizovat, přičemž jsme museli překonat obrovskou nevoli například ze strany krajských a okresních politiků. Myslím si, že ten zákon přinesl spíše plusy a do určité míry situaci zlepšil.

Lidovky.cz:  Přesto se ukazuje jako děravý...
Pokud jde o nedostatky, tak už v době, kdy jsme zákon schvalovali, jsme o řadě z nich věděli. Například až pod velkým tlakem jsem musel ustoupit Nejvyššímu správnímu soudu, který nechtěl řešit ve státním soudnictví přestupky funkcionářů (řeší je nakonec obce s rozšířenou působností, ve kterých mají daní funkcionáři trvalé bydliště, pozn. red.). Takže nedostatky určitě jsou a chtělo by dnes vyhodnotit, jak zákon funguje. Za nejfatálnější považuji to, že některé registry nejsou funkční nebo nejsou naplněny. V zákoně je jednoznačná podmínka, do kdy funkcionář oznámení předloží, a je také podmínka, že ho státní orgán do registru zanese. Není možné, aby tomu bylo tak, jak jste o tom psali - že v některých registrech chybí oznámení z minulých let.

Lidovky.cz: Kdyby záleželo na vás, v jakém ohledu byste zákon upravil? 
Posunula se například doba, ve které žijeme. Tehdy bylo obtížné prosadit, aby byl jeden centrální registr. Ale myslím si, že v dnešní době už by to problém nebyl, protože elektronicky se doba posunula. Bylo by dobré, kdyby občan mohl v jednom registru nahlédnout do přiznání všech funkcionářů. To je jedna z klíčových věcí.

Lidovky.cz  A co změna týkající se výše pokuty za nepřesná či neodevzdaná přiznání. Je horní hranice 50 tisíc korun dostatečně varovná?

Na toto já nemám úplně přesný názor. Jedna úprava tehdy navrhovala pokuty až půl milionu korun. To si myslím, že je ústavně problematické - způsobit funkcionáři třeba až existenční problémy kvůli tomu, že jen zapomněl přiznání dodat nebo má ve věcech nepořádek. Chtělo by vyhodnotit, jak vůbec ta přestupková řízení fungují, a ještě se k této oblasti vrátit.

Lidovky.cz: Nechybí podle vás také kontrolní orgán, který by dohlížel na odevzdávání přiznání a třeba i vyhodnocoval jejich obsah?
Tehdy jsme zvažovali, že vzniknou etické komise, které se tím budou zabývat. Ale nakonec jsme se přiklonili k názoru, že tuto funkci má plnit veřejnost. Nejlepší vždycky je, pokud se po "svém" politikovi koukají sousedé, kteří poznají nejlépe, zda má majetek odpovídající platu.

Lidovky.cz: Ale co v případě úředníků? Můžete mít pochyby, ale pak je vám sděleno, že daný úředník nemanipuluje s částkami nad 250 tisíc korun a přiznání proto neodevzdává. Nemělo by se lépe upřesnit, kdo musí oznámení podávat?
S tím souhlasím. Chtělo by to upřesnit a to by se mohlo provést už v rámci novely o úřednících, o které se teď hodně mluví. Chce to precizně uzákonit, kdo má povinnost přiznání podat a kdo ne. Ale nejde jen o úředníky. Například myslím, že byla chyba, že ze zákona nakonec byli vypuštěni ředitelé škol.

Lidovky.cz: Takže po řadě úprav by ze zákona o střetu zájmů mohl být skutečné účinný bič na všechny korupčníky a jim podobné?
Každý zákon tohoto typu má charakter, že v okamžiku, kdy funkcionář zjistí, co ten zákon po něm chce, tak některé věci začne dělat jiným způsobem. Například když vím, že musím uvádět nemovitý majetek a movitý majetek od určité hranice, tak samozřejmě když budu mít peníze z úplatku, tak nebudu kupovat něco takového. Ale něco, co nelze dohledat. Proto se možná množí akcie na doručitele, u kterých není možné vypátrat, kdo je vlastní. Ale to je jen moje domněnka.