KALIfORNsKý vOLNý páD
LOS ANGELES Z guvernérského paláce v Sacramentu odchází Arnold Schwarzenegger. Rodáka z rakouského města Graz vystřídá ve funkci dvaasedmdesátiletý Jerry Brown, který byl kalifornským guvernérem už před dvěma desítkami let. Toto období se do vzpomínek obyvatel nejlidnatějšího amerického státu zapsalo jako období hospodářského vzestupu.
Rozmrzelí voliči dali jasně najevo naději, že nové politické vedení konečně vytáhne stát z vleklých krizí, které ho během poslední dekády postihly. Než se to podaří, může kalifornská politika sloužit jako dobrá ukázka toho, „jak se nemá řídit velký stát“.
Kalifornské problémy existovaly ještě dávno před začátkem Schwarzeneggerova volebního období. Během horkého léta 2000 se drasticky zvýšila spotřeba energie, zdroje se dostaly na hranici možností a prudce se zvýšily náklady na výrobu elektřiny. Situaci zkomplikoval bankrot energetického gigantu Enron.
Guvernér Schwarzenegger nastoupil do úřadu v roce 2003 ve chvíli, kdy kvůli rozpočtové krizi byl předčasně nucen z úřadu odejít jeho předchůdce Gray Davis. Ten se snažil prosadit výrazné zvýšení daní, ale s tímto návrhem pohořel.
Schwarzeneggerovo zvolení samozřejmě provázely sliby, že dokáže vylepšit finanční situaci státu, aniž by zvýšil daně, což se stalo jeho prioritou. Krátce po svém nástupu zákonodárci schválili vydání státních dluhopisů ve výši 19 miliard dolarů a z jejich výnosu se platily běžné rozpočtové výdaje. Tento dluh však Kalifornii stojí velké úroky, které se stále zvyšují.
Výjimečně těžce dopadla na Kalifornii celoamerická hospodářská a finanční krize v roce 2008. Státní rozpočtové příjmy jsou totiž více než z poloviny tvořeny z daní z příjmu fyzických osob. Ty se v posledních letech drasticky propadly. Víc než kdekoli jinde v USA získává právě zde státní kasa od pěti procent nejbohatších Kaliforňanů zhruba 70 procent všech příjmů.
Po propadu na trhu s realitami a akciemi se příjmy nejbohatší skupiny obyvatel osmé největší ekonomiky světa radikálně snížily. Vysoké daně, které lidé s nejvyššími příjmy musí platit, je samozřejmě nutí ke stěhování do sousedních států. Naproti tomu je kalifornská finanční politika velmi štědrá k důchodcům, které hýčká vysokými penzemi. Přes pět tisíc seniorů bere důchod v řádu statisíců dolarů ročně a ostatní také nemají důvod ke stížnostem. Například hasič poté, co odslouží třicet let u hasičského sboru, bere po celý zbytek života 90 procent své mzdy.
V hrubém domácím produktu Kalifornie hraje důležitou roli sektor nemovitostí, cestovního ruchu, leteckého průmyslu a samozřejmě dynamicky se rozvíjející technologická oblast v Silicon Valley .
Naopak zábavní průmysl, reprezentovaný Hollywoodem, obzvlášť v posledních měsících hledá nové možnosti financování, jako například filmové studio MGM, které kvůli finančním problémům jedná s věřiteli o řízeném bankrotu.
Na hraně finanční propasti balancuje Kalifornie zhruba od konce roku 2008. Jako stát, jehož příjmy jsou závislé na trhu nemovitostí, stála u zrodu hypoteční krize a kvůli nesplácení hypoték získala rychle severoamerické prvenství v počtu zabavených nemovitostí. Bývalý guvernér uvedl, že státní kasa je prázdná a Kalifornie se brzy stane nesolventní.
V půli roku 2009 zakončil Senát v Kalifornii dlouhodobou rozpočtovou krizi tím, že schválil opatření ke snížení schodku rozpočtu. Guvernér Schwarzenegger byl donucen k radikálním škrtům ve výdajích ve výši 15,5 miliard dolarů. O dotace přišly kalifornské státní školy a univerzity a pokladny měst a okresů.
Míru nezaměstnanosti ve výši 11,5 procenta podpořilo propuštění 20 tisíc státních zaměstnanců, přičemž dalších dvě stě tisíc dostalo měsíčně tři dny povinného a neplaceného volna.
Rychlé řešení rozpočtové krize komplikuje fakt, že Kalifornie jako jediný severoamerický stát potřebuje ke schválení změn výše daní dvoutřetinovou většinu. Politik a herec Schwarzenegger za sebou zanechává svému nástupci rozpočtový deficit 19 miliard dolarů a špatné hospodaření státu zařadilo bývalého kulturistu na nejspodnější příčku v oblíbenosti. Ještě minulý měsíc jel guvernér v roli „obchodního cestujícího“ do Japonska, kde zvažoval koupi rychlovlaku Šinkansen, samozřejmě na úvěr. Schwarzenegger se snažil získat hotovost pro stát mnohdy dost neobvyklými způsoby. Například snížením nákladů na vězeňství, které tvoři jednu desetinu celkového rozpočtu. Kalifornská vězení jsou přeplněná a počet vězňů se během několika posledních let vyšplhal na 167 tisíc lidí.
Plán úsporných opatření počítá s tím, že v příštím roce bude předčasně propuštěno 6500 vězňů a zmírní se dohled nad propuštěnými vězni. Stát tak ušetří 100 milionů dolarů. V létě 2009 uspořádal kalifornský guvernér gigantický výprodej nadbytečných zásob a majetku. Prodaly se notebooky, blackberry, hodinky, sedm zubařských křesel nebo dvacet automobilů. Jeden milion dolarů, který tím stát získal, ale nebyl příliš velkou záplatou na devatenáctimiliardovou díru v kalifornském státním rozpočtu.
***
Politik a herec Schwarzenegger za sebou zanechává svému nástupci rozpočtový deficit 19 miliard dolarů
2000 Energetická krize. Deregulovaná cena elektrického proudu roste ze 3 na 30 centů za kWh. Distribuční společnosti se ocitly na pokraji krachu a nemohly nakupovat a prodávat další elektřinu konečným odběratelům. Zároveň vypadly z provozu dva velké jaderné reaktory a systém se začal hroutit.
2003 Nastupuje guvernér Arnold Schwarzenegger, aby vyřešil rozpočtovou krizi. Vydává dluhopisy v hodnotě 19 miliard dolarů.
2007 Přichází krize trhu s nemovitostmi. Prodej nemovitostí na jihu Kalifornie v září meziročně klesá o 49 procent, ceny nemovitostí rychle klesají.
2008 Kalifornie je na hranici státního bankrotu, deficit se přehoupl přes 40 miliard dolarů.
2009 V červnu dostává výpověď 20 tisíc státních zaměstnanců. Dalších 200 tisíc dostává měsíčně tři dny neplaceného volna. Arnold Schwarzenegger hrozí, že rozpustí kalifornský zákonodárný sbor, jestliže zastupitelé rychle nenajdou řešení, jak snížit astronomický deficit rozpočtu ve výši 24 miliard dolarů.
2010 Rozpočtový deficit je 19 miliard dolarů. Je zvolen nový guvernér Jerry Brown.
2011 V rámci programu úspor kalifornská nápravná zařízení předčasně propustí 6500 vězňů. Stát tak ušetří 100 milionů dolarů.
