LN: Je to, co v posledních dnech a týdnech zažíváme, zlom v polistopadových dějinách?
Já doufám, že ne. Ale je to křižovatka, to zcela jistě. Buď teď budeme dál pokračovat směrem k normální parlamentní demokracii se všemi ústavními zvyklostmi, jak platily posledních dvacet let, a s režimem maximálních osobních svobod pro každého, ať už je pravičák nebo levičák. Anebo pod vlivem přímo zvoleného prezidenta na křižovatce odbočíme ke korporativnímu státu nebo dokonce k putinovskému režimu, režimu mnohem autokratičtějšímu než doposud.
LN: A může toho prezident skutečně udělat tolik? Když sněmovna jeho vládě odmítne dát důvěru, může tu neudržitelnou situaci tak nanejvýš protahovat.
Za předpokladu, že sněmovna jako prezidentův protihráč v tomto zápase bude ustrašená, může se prezidentovi podařit nastavit nové ústavní zvyklosti. Udělám vše, aby sněmovna panu prezidentovi ukázala, že tohle mu nemůže projít. Věřte mi, že pro mě není až takový problém, že končí zrovna moje vláda. Vlády přicházejí a odcházejí. My čelíme problému, že někdo chce zásadním způsobem měnit mechanismus, jímž se vlády ustavují.
ČTĚTE TAKÉ: |
LN: Co všechno může sněmovna dělat? Proč například přestáváte mluvit o předčasných volbách?
Co by sakra vyřešily předčasné volby? Kde je záruka, že se po nich gosudar opět nezamyslí a nepostaví si úplně jinou vládu, než pro jakou tam bude většina? Třeba mu to tak přijde vhodnější a třeba mu agentura SANEP přinese průzkum, že to by lidé podporovali víc. Rozumíte, s prezidentem, který se chová takhle, nemusí být už vůbec žádné volby, předčasné ani řádné.
ROZSÁHLÝ ROZHOVOR s ministrem financí Miroslavem Kalouskem čtěte ve víkendovém vydání deníku Lidové noviny.
