Hned v sobotu se ukázalo, jak byla ta slova prorocká. A Andrej Babiš se hned odpoledne začal ze své podpory – slovy poslance SPD Roznera – „vybrušovat“. Lze chápat, že pokud si prezident slova podpory vyžádal jako nepodkročitelnou podmínku, nemohl jej vítěz voleb vyloženě oslyšet. Ale zbytečně se do toho „zabrousil“. A hned v sobotu, jakmile se ukázalo, že Zeman nemá dalších pět let vůbec jistých, přišel Babiš se starou bajkou o hodném králi a zlých rádcích, od nichž by se měl prezident distancovat. Shodou náhod (?) dokonce úplně stejným stylem, jakým se do Zemana opřel Jiří Drahoš.
Pokud se v Česku dlouhodobě píše o přátelství a spojenectví mezi pány Zemanem a Babišem, tak my jsme byli vždy skeptičtější. Šlo o dočasné vzájemně výhodné spojenectví postavené jen na tom, že oba s překvapením zjistili, že se opírají do značné míry o stejné voliče. O přátelství a důvěru ale nešlo nikdy. Zeman Babiše nepodpořil ve sporu o Roberta Šlachtu a policejní reorganizaci, vyloženě jej podtrhl při vyhlášení termínu podzimních voleb et cetera. Ostatně sám Babiš před pěti lety slovně i finančně podporoval Karla Schwarzenberga.
Spojenectví Zeman–Babiš nejvíce odpovídá třeba spojenectví Václav Havel – Marián Čalfa (aniž bychom chtěli dotyčné pány jakkoli srovnávat). Momentálně výhodná smlouva o neútočení/spolupráci, která však nebude mít dlouhého trvání.
Dnes je však Babiš svým způsobem v pasti. Jeho první vláda takřka jistě důvěru nedostane a druhý pokus je ve hvězdách. On mu druhé pověření nemusí dát ani Miloš Zeman, natož, kdyby vyhrál, Jiří Drahoš. Hlava státu sice přislíbila, že i napodruhé jmenuje stejného premiéra, ale jak známo, „jen idiot nemění své názory“. A kdyby za dva týdny vyhrál Jiří Drahoš? Ten jasně deklaroval, že není ochoten jmenovat do čela exekutivy někoho, kdo je trestně stíhaný.
Pokud policie nebo státní zastupitelství Babišovo stíhání nezastaví, pak by měli v centrále ANO pomalu začít promýšlet „variantu brod“: Tedy vládu svého hnutí, nicméně bez svého předsedy.