Pane P.Čechu, Vámi navržený systém si nedovedu jaksi představit. Tedy myslíte to tak, že by zřizovatel (obec) najala ředitele, ten by hospodařil s přidělenými penězi a sám si stanovoval studijní plán svého žactva? Nebo by nějaký ouředník zřizovatele napsal co se má učit? A jak by byly hodnoceny výsledky výuky a hospodaření? Zase nějakým obecním úředníkem? Nebo by na nebohé žáčky dopadla ta nikým neviděná "ruka trhu"? Možná Vaše myšlenka není vůbec špatná, ale nedovedu si to vůbec v praxi představit.Víte, pane P.Čechu, ďábel sedí v detailech.

Krajský úřad či obec by ředitele nenajala, nýbrž po výběrovém řízení jmenovala. Takový ředitel by se všemi důsledky odpovídal zřizovateli za kvalitní a bezproblémový chod školy Každý rok by dostal k dispozici finanční prostředky a bylo by v jen jeho pravomoci, jak s nimi naloží. T.zn. m.j., bylo by jen na něm, kolik z přidělených prostředků dá na investice, kolik na mzdy atd. Výsledky hospodaření, ale nejen to, by hodnotil zřizovatel. Studijní plán svého žactva by stanovil ředitel školy po dohodě se zřizovatelem a podle obecného plánu, který by vymysleli a navrhli skuteční odborníci z nějaké malé organizace řízené přímo vládou. Nezdá se mi to nějak složité.

Já jsem také strávil pár let ve škole a problém vidím v samotném systému škol. Neskutečná feminizace, schází osobnosti, obecný nezájem o vzdělání, což je mem naší společnosti. A pak představa, že každý do toho může kecat. Asi jako do fotbalu nebo hokeje. Výsledkem je stav, který nyní vnímáme. Být ředitelem trochu slušné střední školy, vůbec bych nezpochybňoval povinnou maturitu z matematiky. Úroveň maturity z matematiky je tak nízká, že to zvládnou lepší deváťáci, tak nevím, o čem je řeč. Kvalita společnosti je dána nároky, které jsou na ni kladené.

no to já bych s vámi taky nesouhlasil, pokud totiž neomezíme vliv státu na základní věci, jako je zahraniční politika, obrana a bezpečnost ( čímž bychom se zbavili desítek či stovek tisíc úředníků) a nenecháme peníze lidem a obcím, aby s nimi nakládali, jak oni sami uznají za vhodné a nebudou se muset podřizovat rozhodnutím lidí, kteří o nich a jejich potřebách nevědí zhola nic, bude tento stát ve srabu, v jakém se už léta vynachází. Obec je ten subjekt, který má zřizovat základní školy, zajišťovat jejich provoz a učitele a jejich výplaty a nemá se řídit tabulkami. obec s chytrým vedením bude mít dobré učitele, dobré výsledky žáků a následně více středoškoláků (případně vysokoškoláků), vyšší vzdělanost tím i vyšší příjmy, budou se tam stěhovat lidi a bude dál vzkvétat. A vice versa. To abych byl také trochu latiník.

Jo a neplatí to jen o školství, ale i o kultuře, tělovýchově a sportu, zdravotnictví atd., atd.

Vliv státu na mnohé věci, nejen ty základní, je nutno zásadně omezit a to všude tam, kde je to jen trochu možné. Náš stát, a nejen náš, je totiž nepředstavitelný byrokratický moloch, téměř zcela ovládaný politickými stranami a hnutími a to k zásadnímu neprospěchu jeho občanů. Občanů, kteří kromě volby politických stran a hnutí nemají žádnou zákonnou možnost do fungování jejich státu jakkoliv mluvit. Je obecně známo, že cokoliv řídí stát, potažmo politické strany, obvykle nefunguje ke spokojenosti jeho občanů. Existuje snad jen jediná výjimka a tou je švýcarský systém. I tam ovšem mají občané vždy konečné slovo ke všem zásadním otázkám. Zejména tím, že mají ve svých rukou přímo instituty referend a všeobčanských hlasování, jejichž výsledky jsou pro naprosto všechny obecně závazné.

Já bych řekl, že tento článek je krásnou ilustrací, proč je školství tam, kde je. Při vší úctě k autorovi je zřejmé, že o právním základu školství moc neví, což je pochopitelné, nicméně stejně na tom jsou jednak lidé, kteří požadují jeho totální změnu, a hlavně učitelé. Uznávám, že vyznat se ve vlastním oboru je těžké, když na škole Vás to nenaučí a v práci se musíte zabývat těmi otravnými žáky, navíc i když si zjistíte, co že to máte učit, ani ředitel ani rodiče Vás v tom nepodpoří. Ale nabízím revoluční myšlenku. Co takhle zreformovat školství tím, že pro změnu budou školy dělat to, co mají uloženo už dnes a všichni je v tom budeme podporovat. Otrávení žáků šprtáním to opravdu není a upřímně, maturita z matematiky důvodem ke šprtání není,

Co je u nás problémem školství? Jediným problémem je školství samo. Systém. Systém, řízený zbytečným ministerstvem. Zřizovatelem škol jesou v naprostoé většině případů kraje, města či obce. Nikoliv stát. Ty by také měly školy řídit vč. platů učitelů a školských pracovníků (přeneseně, pouze jim poskytzovat peníze na provoz). Celostátní mzdové tabulky je nutno zrušit, stejně jako by tomu mělo být v případě lékařů a zdravotnických pracovníků. Celostátní mzdové tabulky jsou pouze socialistickým nešvarem, který jaksi bylo "opomenuto" zrušit. Platy svých podřízených by měl s konečnpou platností stanovit ředitel příslušné školy či nemocnice a to z peněz, které obdrží od zřizovatele. Systémy výuky a to, co se bude učit a jak, může stanovit tím pověřená, nějaká malá organizace odborníků. Skutečných odborníků a ne ministerských úředníků, kteří obvykle ničemu nerozumnějí. Peníze vyhazované na celostátní řízení školství je potom možno využít jinak, smysluplněji.

Dovolím si s Vámi nesouhlasit (zdravotnictví teď vynechme). Já naopak nevidím žádný důvod, proč by zřizovatelem měly být obce. Zřizovatelem jednotné soustavy škol má být stát, protože stát, nikoliv obce, garantuje základní vzdělání. Obec pro mě za mě může zřizovat školy stejně jako církve nebo jiná právnická osoba, může na nich vybírat školné, ale základní síť má být státní. Obce mají dělat věci, které je lepší mít blíž k lidem. Jenže u základních škol nemůže obec určovat, že pro její občany je lepší umět metonymii než synekdochu.

No, devitiletá docházka tu je od 50. Let takže se nic nezavedlo

Povinná devítiletá docházka je zde od roku 1960. Já jsem nastupoval na gymnázium v roce 1959 přímo z 8. třídy.