Po roce a půl máme výsledek: žádný výbušný systém v domě nebyl, zadržení neměli se Sítí revolučních buněk (která zapaluje policejní auta a jejíž činnost měli agenti infiltrovat a překazit) vůbec nic společného; z teroristického útoku se stal pouhý plán a hození zápalných lahví na nákladní vlak („hlavně aby se nikomu nic nestalo“). A zejména: celý plán snovali čtyři muži, z nichž dva byli policejními agenty. Otázka zní: vznikl by plán na žhářský útok, koupili by si chlapci materiál na zápalné láhve bez vlivu policajtů, tedy bez poloviny teroristické buňky? Proč je to terorismus, a nikoli žhářství? A má, slovy státního zástupce, obžalovaným hrozit výjimečný trest?
Lidský život je pro mě na prvním místě, prohlásil ‚terorista‘ Sova u soudu |
To bohužel není všechno. Dlouhodobě tady hoří policejní auta, s čímž policie není schopna, navzdory této velkolepé operaci Fénix, nic dělat. Extremisté opakovaně útočí na restauraci Řízkárna – ani tomu policie nedovede zabránit. Ale dovede vytvořit situaci, v jejímž rámci vznikne nerealizovaný plán útoku na vlak. Tohle že je boj s extremismem? Je tohle, v kontextu Evropy 2016, opravdu ten terorismus, na boj s nímž máme vynakládat energii detektivů z ÚOOZ?
Ne, tento list jistě neomlouvá útok na majetek ani ve stadiu přípravy. Kdo kupuje (nebo si nechá od agentů koupit, to není podstatné) materiál na zápalné láhve, kdo je testuje v opuštěném lomu a holedbá se tím, že zaútočí na vlak s vojenskou technikou nebo novými auty, těžko může odejít od soudu bez trestu. Nicméně ty nejvážnější otázky teď leží před soudkyní a ministrem vnitra.
Otázka pro soudkyni: Opravdu by ten plán vznikl i bez přítomnosti policejních agentů ve skupině – když ta, navzdory velkým řečem, do té doby nerozbila ani nástěnku? Otázka pro ministra vnitra, resp. policejního prezidenta: Opravdu takto vypadá náš boj s terorem?
