Za únos v Libanonu požadují muži po státu odškodnění. Stát udělal maximum, brání se Chovanec |
Jidiš má pro takovou situaci pojem: chucpe. Vyjadřuje míru drzosti onoho sirotka, pro niž je slovo nehoráznost stále příliš slabé.
Zkusme tedy kvartetu připomenout, co se stalo. Z vlastní vůle jeli do země, která rozhodně není bezpečná. Naopak, jde o rozpadlý stát, v němž různá území ovládají různé ozbrojené skupiny a kde nejmocnější z nich je teroristický Hizballáh. Stát na jejich osvobození vynaložil veliké úsilí a stálo ho to neskonale víc než nějaké desítky milionů – zejména značně pošramocené vztahy s klíčovým spojencem, když zatčeného libanonského agenta Alího Fajáda vydal místo justici přímo Bejrútu.
Vezmeme-li v úvahu, že unesený Jan Švarc byl advokátem dotyčného Fajáda (takže se vnucuje otázka, zda celý „únos“ nenachystal on), začíná nám i slůvko chucpe připadat jako příliš nedostatečné.
Naivita spolu s chamtivostí přináší plody. Až se příště dostane do úzkých další krajan, bude mnohem těžší obhajovat výkupné. V jakékoli výši.
