Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) zatím neví, jestli dovolání podá. Úřad chce vyčkat na písemné vyhotovení rozsudku odvolacího soudu a bude postupovat v souladu s tímto rozsudkem, sdělil v reakci na čtvrteční verdikt jeho mluvčí Robert Hurt.
Spor se týká jednopatrového obytného domu na adrese Jelení 13, který od areálu Hradu odděluje Jelení příkop a Lumbeho zahrada. Stát objekt vyvlastnil v roce 1957 podle vládního nařízení o chráněné oblasti Pražského hradu.
"Vládní nařízení nelze ve vztahu k předmětným nemovitostem pro jeho neurčitost považovat za platný titul pro přechod vlastnického práva na stát," zdůraznila předsedkyně odvolacího senátu Irena Saralievová. Převzetí nemovitosti bylo podle soudu svévolným zásahem, který porušil obecně uznávaná lidská práva a svobody.
Původní majitelka zemřela loni
Dědicové o dům bojují řadu let. Ve sporu již dříve padly tři rozsudky u prvoinstančních soudů, pak tři rozsudky u odvolacích soudů a kauzou se již dvakrát zabývaly dovolací soudy. Nyní soud dokončil čtvrté kolo. Původní majitelka domu a pozemku, na němž dům stojí, se vítězství v dlouhém soudním sporu nedožila. Zemřela loni v květnu.
Její jediný dědic Jaroslav Šedivý má podle soudu získat polovinu objektu, dědici druhého z majitelů Václav Třmínek a Nela Třmínková každý čtvrtinu. Jejich advokátka Ludmila Pražáková prý nemá povolení hovořit s médii; uvedla pouze, že jsou spokojeni. "To nevím," odpověděla novinářům na otázku, jestli dědici budou chtít v domě bydlet. Zvrat v kauze přinesl loňský nález Ústavního soudu, podle kterého justice formalisticky hájila zřejmou nespravedlnost. Převzetí domu podle něj bylo svévolným zásahem do vlastnického práva, který je neslučitelný se základními atributy právního státu. "Shodně se soudem prvního stupně jsme i my byli právně vázáni názorem Ústavního soudu," uvedla dnes soudkyně.
Jednou z rolí ÚZSVM je zastupování státu při podobných sporech o majetek. Proto se právníci úřadu zabývali i kauzou domu prezidentské kanceláře. Právnička Blanka Petrlíková z Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových se snažila soud přesvědčit, aby se před vynesením verdiktu znovu obrátil na Ústavní soud. Jeho názor označila za nepochopitelný, protože některé nemovitosti podle vládního nařízení z 50. let na stát přešly. "Jak může jedna nemovitost přejít a druhá ne?" zeptala se.
Městský soud to však zamítl. Nález Ústavního soudu se týkal pouze domu v Jelení a soud při něm vzal v úvahu konkrétní okolnosti daného případu. Odvolání státu v této kauze ve čtvrtek soudkyně označila za polemiku se závaznými závěry Ústavního soudu.
