Začátek koncertu byl ohlášen na sedmou. Tou dobou už byla fronta v Dlouhé ulici lapidárně řečeno dlouhá. Kdo nepřišel s dostatečným předstihem, z předskakujících Comanechi toho moc neslyšel. Duo čítající kytaristu a zpívající bubenici svým energickým indie-rock’n’rollem notně přitápělo pod kotlem. Basová kytara nechyběla, protože spodní pásmo obstarával hodně „vytažený“ kopák a jeho údery se evidentně posluchačům trefily do chuti. Málokdy se na koncertě napjatě očekávaných hvězd vidí takhle nadšeně přijatá předkapela.
Od začátku na doraz Yeah Yeah Yeahs dorazili na pódium v půl deváté. Hned spustili Dull Life, jednu z nejzdařilejších písní z letošní novinky It’s Blitz, a zanedlouho i výtečný singl Gold Lion z předchozí desky Show Your Bones (2006). Vzhledem k tomu, že se kapela na svých nahrávkách zvukově vyvíjí a své strohé obsazení (kytara, bicí, zpěv), jež udávalo původní syrový ráz debutu Fever to Tell (2003), obohacuje o syntezátory a někdy přece jen nutnou basu, vyrazil s nimi opět na turné hostující čtvrtý člen Imaad Wasif, který se zapojuje především do novějšího materiálu. První polovina setu Yeah Yeah Yeahs dost utrpěla špatným nazvučením. S trochou nadsázky by se dalo říct, že kapela podávala skvělý výkon, ale publikum to neslyšelo. Z celku poněkud trčely bicí Briana Chase, zatímco hlavní atributy jejich výrazu - exaltovaný zpěv Karen O a vynalézavá kytara Nicka Zinnera - zůstávaly bohužel utopené v pozadí. Přední část sálu však přesto viditelně uhranula dobře zvládnutá show a především pak pověstný zpěvaččin sex-appeal. V nasvícení scény převažovala rudá, a když v několika dynamicky vypjatých pasážích (například ve skladbě Heads Will Roll z aktuálního alba) začaly vzduchem vířit jakési konfety, evokovalo to hemžící se červené krvinky.
Chvíli před tři čtvrtě na deset začala hra na přídavky. Ve dvou várkách se publikum dočkalo čtyř písní, mezi nimiž byly i hity Zero a Date with the Night. V té době už měla skupina posluchače na lopatě a nadšené reakce publika gradovaly. Pokud to předtím v obecenstvu vřelo, tak v tuto chvíli už špatně větratelný sál Roxy připomínal papiňák. První tuzemský koncert Yeah Yeah Yeahs skončil výfukem páry přesně s úderem desáté hodiny.
HODNOCENÍ LN ****
Yeah Yeah Yeahs, Comanechi
Praha, klub Roxy, 1. 7. 2009
lidovky.cz
Videoklipy kapely najdete na www.lidovky.cz/kultura
V nasvícení scény převažovala rudá a když v několika dynamicky vypjatých pasážích (například ve skladbě Heads Will Roll) začaly vzduchem vířit jakési konfety, evokovalo to hemžící se červené krvinky
