FILMOVÝ DIÁŘ
KARLOVY VARY Veterán československé kinematografie Juraj Herz se svou novinkou T. M. A. vrátil k žánru, kterým se nejvíc proslavil - k psychologickému hororu. Autor Spalovače mrtvol a Petrolejových lamp svůj snímek v Karlových Varech uvedl stylově chvíli před půlnocí.
Na pódium zaplněného Velkého sálu nakráčela početná delegace tvůrců, čítající producentskou rodinu Synkových, scenáristu a autora hudby Martina Němce, celou řadu herců v čele s představitelem hlavní role Ivanem Fraňkem, zástupce technických profesí a samozřejmě i režiséra. Ten poděkoval i dalším, kdo se na filmu podíleli, na pódium se nevešli a seděli mezi publikem.
Herz zároveň využil příležitosti k tomu, aby vysvětlil vznik „otečkovaného“ názvu snímku. Scénář se už od prvních verzí jmenoval Tma, ale režisérovi se titul nezdál. „Chtěl jsem, aby se to jmenovalo třeba Zpěv mrtvých dětí. Nevím, jestli se vám to líbí, ale mně ano.“ Finální podoba názvu vzešla z přání distributora, české divize americké společnosti Warner Bros. Mateřská firma si jméno pozměnila na anglicky hláskované „Tý Em Ej“, které se Herzovi zalíbilo, „protože i E. T. je název v podobném duchu“.
Problém prý ale představovala situace, kdy by se režiséra na význam zkratky někdo zeptal. „Tak jsem si otevřel anglický slovník,“ vysvětlil Herz, „a našel jsem si náhodně tři slova, která se mi líbila: The Mysterious Address, Tajemná adresa. Tam se ten film totiž celý odehrává. Ale pro nás v Čechách je to prostě Tma.“
Nakonec se Herz vyznal z lásky k hororovému žánru. „Říkali mi, že nemám říkat, že to je horor, protože ten byl vždycky považovaný za béčkový a céčkový film. Ale já miluju hororové festivaly a chci se na ně dostat. Takže pro mě je to horor - a pro vás doufám taky.“ Dům s temnou minulostí T. M. A. sleduje rockového hudebníka a výtvarníka Marka. Ten se po letech vrací na venkovské sídlo v Sudetech, kde prožil dětství s rodiči a sestrou. Rodiče velmi brzo zemřeli při dopravní nehodě, sestra skončila v blázinci a stavení zchátralo. Marek, který si tam odjel odpočinout od velkoměstského shonu, zjišťuje, že dům má temnou minulost, která sahá od prehistorických časů až k řádění esesáků. A možná až do dnešních dnů...
Vedle Fraňka, známého spíše z francouzských či italských produkcí a z filmu Alice Nellis Tajnosti, ve snímku vystupuje herečka Dejvického divadla a představitelka rolí ve filmech Restart či Doblba Lenka Krobotová, Slováci Andrej Hryc a Zuzana Krónerová či polská herečka Malgorzata Kozuchowska. Herzovým nejslavnějším počinům se T. M. A. rozhodně nepodobá. Její scénář a barevnými filtry prohnaná vizuální stránka odkazují spíš k současným americkým nízkorozpočtovým hororům typu Hostel či série Saw, a to do té míry, že některé scény a motivy ve Velkém sále vzbuzovaly nechtěný smích.
Filmu se naopak nedají upřít výtečně vybrané lokace. Většina stopáže se natočila v západních Čechách, nejvíc potom ve vesnici Valeč, která shodou okolností leží nedaleko od Karlových Varů.
Hned druhý den ráno následovala tisková konference, v jejíž odlehčené atmosféře se Juraj Herz s Martinem Němcem hecovali mimo jiné na téma změn ve scénáři. Už o desáté musel úctyhodně aktivní režisér odjet na tři hodiny vzdálený „plac“, kde natáčí svůj další snímek - historické drama Habermannův mlýn.
O autorovi| Vojtěch Rynda redaktor LN
