Pokorný v objeveném organickém materiálu rozeznal silně stlačenou vrstvu mechu zvaného trávník Schreberův s příměsí jedlového jehličí a jedlovými pylovými zrny. Mech je zachován "naprosto dokonale, je jako současný, přestože je ze 14. století". Nyní ho ještě zkoumají odborníci přírodovědecké fakulty a poté se stane trvalou součástí expozice Muzea Karlova mostu, dodal.
Archeobotanik tento vzácný nález konzultoval s odborníky a nikdo z nich prý se s použitím mechu při stavbě mostu nesetkal. Karlův most je podle něho ale výjimečný. Připomněl, že už se prokázalo použití vajíček do malty.
Proč použili stavebníci mech, se odborníci zatím jen dohadují. Určitě to ale podle Pokorného bylo z technologického důvodu. Mohli ho použít se záměrem rozložení váhy nebo odpružení. Vrstva mechu byla mezi štěrkem a pískovcovými mlýnskými kameny, na které byl postaven pilíř, vysvětloval archeobotanik. O polotovarech mlýnských kamenů v základech pilířů se ví už dlouho, nález mechu je ale novinkou, uvedl.
Použití vajíček, mechu i mlýnských kamenů může mít podle Pokorného i jiné než technologické vysvětlení, například rituální. Jsou to ale jen spekulace. Rituální vysvětlení by ale rozhodně nevylučovalo důvody praktické, zdůraznil.
Pokorný podotkl, že už František z Assisi, který v roce 1223 založil tradici vánočních betlémů, dával mech do jesliček. "Domnívám se proto, že i tyto důvody by bylo možné kromě praktických hledat," uzavřel.
