PRAHA Překvapivý objev, který pochází z doby, kdy Prahu v roce 1648 obléhali Švédové, se podařil na Karlově mostě. Dělníci tam při současné rekonstrukci v hloubce dvou metrů nečekaně odkryli barokní příkop, který Karlův most chránil v dobách, kdy ho ostřelovala švédská vojska.
Ten nikdo nespatřil více než tři století. V roce 1688 byl totiž dvouapůlmetrový příkop zasypán a zazděn a před čtyřiceti lety při poslední velké opravě Karlova mostu ještě zabetonován.
Historikové z písemných pramenů o jeho existenci věděli. Je známo i to, že přes něj v místech, kde se napojuje na Staroměstskou mosteckou věž, vedly dva padací můstky. Ty se sice na rozdíl od příkopu nedochovaly, ale traduje se, že je pravděpodobně postavil Carlo Lurago i s raně barokním pilířem s dvěma otvory. Pilíř byl v roce 1785 zbořen. Známo je i to, že Staroměstská mostecká věž měla v té době i padací mříž.
Příkop je mladší než Karlův most. Pochází ze 17. století O tom, že se v útrobách Karlova mostu barokní příkop stále ještě ukrývá, nikdo neměl ani tušení.
„Je úžasné, že se něco takového na Karlově mostě dochovalo. Zvlášť po té poměrně tvrdé rekonstrukci ze 60. a 70. let minulého století, která toho dost zničila,“ prohlásil Jan Beránek, historik umění z Národního památkového ústavu.
Ten na mostě provádí v souvislosti se současnou rekonstrukcí stavebně historický průzkum a příkop viděl jako jeden z prvních. Teď zkoumá jeho stáří. Podle něho je jisté, že příkop není středověký a nepochází tudíž z doby Karla IV. Je podstatně mladší, v úvahu přichází první polovina 17. století. „Odhaduji, že vznikl ještě před obléháním Prahy švédskými vojsky. Mohlo to být v souvislosti s třicetiletou válkou,“ řekl Beránek.
Na Karlově mostě už se nebojuje. Příkop bude zasypán Karlův most totiž v dávných dobách sloužil i jako pevnost, proto také byly na obou jeho koncích postaveny mostní věže. „Byl to právě Karlův most, kdo zadržel švédská vojska po obsazení Malé Strany před vpádem do Starého Města,“ připomíná ředitel Archivu hlavního města Prahy Václav Ledvinka.
Naštěstí na mostě v té době ještě nebyla galerie barokních soch, jak ji známe dnes. Odneslo to rozstřílené západní průčelí Staroměstské mostecké věže a kříž na mostě.
Nalezený příkop ale dlouho odhalený nezůstane. Podle Dauta Kary ze společnosti Mott Mac Donald, která provádí stavební dozor na Karlově mostě, bude postupně zasypán. Vozovka mostu totiž musí zůstat rovná.
Kara má i vysvětlení pro to, jak je možné, že podobně zajímavý objev neodhalili archeologové při nedávných dvou průzkumech Karlova mostu a jeho okolí. „V těchto místech nikdo nic takového nečeká. Pohybovali jsme se v blízkosti odvodňovacího žlabu, který tam byl zřejmě vybudovaný v 70. letech 20. století. Narazili jsme na blok betonu, pod ním byl keramzit a pak už jsme narazili na ten příkop,“ líčí okolnosti nálezu.
V roce 1704 naši předkové uvažovali o tom, že příkop znovu obnoví. Jak popisují dobové prameny, nakonec od toho upustili, protože byl příkop vlhký a voda narušovala vnější plášť mostního oblouku.
***
Jak vypadal Karlův most v době baroka Velké úpravy čekaly v 17. století Staroměstskou mosteckou věž. Když před ní nyní dělníci našli hluboký příkop (obrázek vlevo), nejdříve nevěděli, k čemu sloužil. Až plány z roku 1785, které jsou nyní uloženy v Národním archivu, ukázaly, o jaké stavební úpravy šlo. Plán zachycuje Staroměstskou mosteckou věž, respektive průřez barokním pilířem, který do věže vestavěl italský barokní architekt Carlo Lurago po útoku Švédů v roce 1648. Poničenou mostní věž zpevnil pilířem s dvěma otvory, k nimž vedly dva padací mosty, pod nimiž byl nalezený příkop. Věž tak sloužila i jako brána, která se v případě nebezpečí dala těmito můstky uzavřít. Mosty však nešlo zdvihnout tak, aby doléhaly úplně ke stěně věže. Bylo to poměrně komplikované opatření, pilíř byl později zbořen.
