„Výrokem prezidenta republiky a vyřčením kritického hodnotícího soudu nemohlo být neoprávněně zasaženo do osobnostních práv Ferdinanda Peroutky a tedy i žalobkyně, nelze za ně žádat jakoukoli satisfakci,“ stojí ve vyjádření ministerstva, které Lidovky.cz získaly. Resort navíc uvedl, že Zeman nesáhl po žádných urážkách. „Naopak výslovně uvedl, že Ferdinanda Peroutku pokládá za jednoho z největších českých novinářů,“ hájí Zemana.
Spor iniciovala promluva hlavy státu z ledna 2015. Zeman tehdy na konferenci konané při příležitosti 70. výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi prohlásil, že výjimečný publicista Ferdinand Peroutka podlehl fascinaci nacismem. Podle prezidenta napsal článek Hitler je gentleman, vedle toho prý přivedl na svět výrok „Nemůžeme-li zpívat s anděly, musíme výti s vlky“.
‚Jako věta z díla Adolfa Hitlera.‘ Peroutkova vnučka další žalobu nechystá, Zemana zastoupí ministerstvo |
Řečený článek však neexistuje, sousloví o andělech a vlcích zase vzešlo od spisovatele Jana Stránského. Kaslová v prvním kole soudního sporu triumfovala, prezident se měl omluvit v plném rozsahu. Odvolací soud ale prezidentské kanceláři uložil omluvu jen za nepravdivou informaci o autorství článku. Dovolání z obou stran případ posunulo k Nejvyššímu soudu. Podle něj nemá stát ve sporu reprezentovat prezidentská kancelář, nýbrž ministerstvo financí.
Všechny rozsudky tak pozbyly platnosti, případ se vrátil k soudu prvního stupně. Resort k instanci poslal v září své první vyjádření. Rozdělil ho do osmi částí, v nichž argumentuje proti žalobě. Několik výtek ministerstva vychází z toho, že spor se po zásahu Nejvyššího soudu vyřizuje podle zvláštního zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.
Nejvyšší soud ochranu cti mrtvých připouští
„Nelze cestou zákona č. 82/1998 Sb. uplatňovat ani postmortální ochranu osobnosti, které se dovolává žalobkyně svou žalobou (…) a to tím méně, že se žalobkyně nedomáhá ochrany své osoby, ale postmortální ochrany svého dědečka,“ píše resort. Zákon podle něj takovou ochranu nedovoluje. Stejně tak se podle ministerstva prezident při vyjádření o Peroutkovi nedopustil ničeho, na co by šlo nahlížet jako na nesprávný úřední postup.
„Vystoupení prezidenta republiky nebylo vázáno žádnými procesními či hmotně právními normami, stejně tak i příprava projevu pana prezidenta. Z uvedeného důvodu nemá žalovaná (ministerstvo) za prokázané, že by v žalobě popsanými skutkovými okolnostmi došlo k nesprávnému úřednímu postupu, tj. k porušení právních norem na straně orgánu veřejné moci sui generis (svého druhu, pozn. aut.) – prezidenta republiky,“ píše resort.
  |
Na jeho argumenty reagovala Kaslová takzvanou replikou, již rovněž mají Lidovky.cz k dispozici. V první řadě odmítá, že by se podle uvedeného zákona nemohla dovolávat ochrany cti svého mrtvého děda. V tomto ohledu se odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu, jenž to výslovně připouští. Peroutkova vnučka současně podrobně vysvětlila, v čem podle jejího pohledu plní prezidentovy výroky definici nesprávného úředního postupu.
‚Prezident coby vedlejší účastník? Protimluv‘
„Jestliže správný úřední postup prezidenta spočívá v povinnosti zachovávat Ústavu a zákony, šetřit práva a oprávněné zájmy osob, jakož i nést zvýšenou morální odpovědnost, pak lze konstatovat, že pronesení nepravdivých a dehonestujících výroků v rámci výkonu pravomocí prezidenta (oficiálním projevu) je dle názoru žalobkyně nesprávným úředním postupem,“ píše ve svém vyjádření Kaslová.
Následně vysvětluje, v čem Zemanova slova jejího dědu znectila. Nevratně prý narušila obraz jeho dobré pověsti. „Ze žádného z textů sepsaných Ferdinandem Peroutkou nelze učinit spolehlivý a jednoznačný závěr o tom, že by Ferdinand Peroutka, vězeň nacistického koncentračního tábora, byl fascinován ‚zrůdným‘ učením. Jedná se o hodnotící úsudek (…) nevěcný a nepřípustně zasahující jeho osobnostní práva, který je (…) újmou na jeho cti a dobré pověsti.“
Bránit Peroutku je nezbytnost, výroky Zemana by komentoval s nadhledem, míní Kaslová |
Nejvyšší soud vrátil kauzu na počátek letos na jaře, spis leží na Obvodním soudu pro Prahu 1 od 22. května. Jestli instance nařídí jednání ještě letos, není jasné. „Aktuálně se řeší vedlejší účastenství prezidenta České republiky, až se vyřeší, rozhodne bude jednání. Jejich počet nelze odhadnout, ani to, zda jednání bude letos a zda se při něm rozhodne,“ sdělila serveru Lidovky.cz mluvčí soudu Alena Novotná.
Hlava státu vyjádřila vůli vstoupit do sporu jako vedlejší účastník před pár týdny. Jeho přaní ale není dané, musí o něm rozhodnout soud. Jako vedlejší účastník by mohl ve sporu dávat návrhy, do určité míry by měl případ pod kontrolou. Kaslová s tím nesouhlasí. „Vždy se vymezoval, že nemůže být jako prezident republiky žalován. Najednou říká, že chce do sporu vstoupit z pozice hlavy státu jako vedlejší účastník, což mi přijde minimálně jako protimluv,“ vysvětlil serveru Lidovky.cz Kaslové advokát František Vyskočil.
