1. Proč chtějí Katalánci nezávislost?
Ve Španělsku existuje na 17 autonomních oblastí. Každá má odlišnou míru autonomie v otázkách moci výkonné a zákonodárné. Určitá část katalánské populace si však dlouhodobě přeje úplnou nezávislost na centrální španělské vládě v Madridu. Katalánsko je totiž jeden z ekonomicky nejvyspělejších regionů a například v období ekonomické krize v roce 2008 doplácel na zbytek regionů, které krize zasáhla daleko výrazněji.
Expert: Katalánsko nezávislé nebude. Pro není ani Madrid, ani většina Katalánců |
Katalánská vláda se zavázala voličům, že do 18 měsíců po volbách uspořádá referendum, které o budoucnosti Katalánska a jeho nezávislosti na Španělsku rozhodne. To proběhlo v neděli.
2. Proč španělská vláda referendum neuznává?
Španělská vláda se snaží chránit územní celistvost Španělska z obavy, že kdyby začalo více povolovat referenda či větší míru autonomie, tak by se mohlo Španělsko rozpadnout. Katalánské referendum o nezávislosti je navíc považované za neoficiální, protože ho španělský ústavní soud označil za nelegální. Nedělní hlasování tak bylo spíše jakýmsi průzkumem veřejného mínění o tom, zda by si Katalánci přáli nezávislost.
  |
I proto někteří z katalánských starostů odmítli pořádat hlasování ve svých okrscích, a mimo jiné také proto, že nešlo o oficiální hlasování, které by podpořila i madridská vláda, se hlasování zúčastnilo jen 42 procent Katalánců.
3. Kdo vyhrotil situaci kolem referenda?
Poté, co 7. září ohlásila katalánská vláda, že uspořádá referendum o nezávislosti, zrušil jeho platnost hned následující den španělský ústavní soud a prohlásil ho za nezákonné. Španělský premiér Mariano Rajoy následně oznámil, že se referendum kvůli verdiktu ústavního soudu konat nebude a poslal v pátek 22. září do Katalánska na čtyři tisíce policistů.
Ti měli dohlížet na situaci a zasáhnout v případě, že by pokračovaly snahy o uskutečnění referenda. Přípravy však pokračovaly a policisté tak začali zabavovat volební urny, lístky a zatkli několik organizátorů referenda. V neděli během hlasování pak došlo k největším střetům a policie násilně potlačovala účastníky hlasování. Proti policistům stáli v mnoha řadách hasiči, aby bránili protestující.
4. Kdo začal násilnosti?
Podle videí, která jsou dostupná na sociálních sítích, byli protestující často napadeni policisty. Na záběrech mají lidé ruce nad hlavou a těžkooděnci do nich mlátí obušky a tlačí je zpět za pomoci štítů. Při násilnostech během referenda o nezávislosti bylo podle katalánských úřadů zraněno nejméně 893 lidí.
I have no words to describe this. Spain has lost Catalonia. #CatalanReferendum https://t.co/uLZQCpgljp
5. Co znamená výsledek hlasování?
Katalánská vláda zatím neoznámila, že by vyhlásila jednostranně nezávislost. Ačkoliv 90 procent voličů hlasovalo v neděli pro osamostatnění na španělské vládě, hlasovala jen menšina potenciálních voličů. Podle dlouhodobých průzkumů se pro nezávislost vyslovuje maximálně 45 procent všech Katalánců. Podpora se však po nedělních střetech mezi demonstranty a policií může změnit.
6. Na čí straně stojí Evropská unie?
Oficiální stanovisko EU je, že se jedná o interní záležitost Španělska. Evropská komise ale na svém twitterovém účtu oznámila, že v tuto chvíli je čas na „jednotu a stabilitu, a ne pro rozdělování a fragmentaci.“ V dalších vyjádřeních se představitelé EU rozhodně distancovali od použití násilí, ale potvrdili, že pokud by Katalánsko vyhlásilo nezávislost platnou cestou povoleného referenda, ocitlo by se mimo unii.
@JunckerEU Legal position: If referendum were to be organised in line with the Spanish Const. = territory leaving would find itself outside of EU.
