Jednačtyřicetiletá Sajragul Sauytbajová má čínské občanství, ale je kazašského původu. Chtěla se připojit ke svému manželovi a dvěma dětem, kteří přesídlili do Kazachstánu a získali zde i občanství. V cele strávila šest týdnů poté, co na jaře nelegálně přešla hranice.
U soudu se hájila tím, že jí nic jiného nezbylo, protože v Číně jí totiž úřady po emigraci její rodiny před dvěma lety zabavily cestovní pas.
Soud v Žarkentu, poblíž hranic s Čínou, vyvolal rozruch z jiného důvodu: Sauytbajová u soudu tvrdila, že ji v Číně zavřeli do „převýchovného tábora“, spolu s 2500 dalšími etnickými Kazachy.
Případ zhoršil vztahy mezi Kazachstánem a Čínou. Peking se domáhal, aby Sauytbajová byla vyhoštěna do Číny. Kazašský soud jí ale raději vyměřil trest šest měsíců podmíněně a povolil jí zůstat s rodinou v Kazachstánu.
„Jestli se vrátím do Číny, tak mě nejspíš čeká poprava,“ apelovala obviněná, která prohlásila, že je ochotna přijmout jakýkoliv trest - kromě vyhoštění.
I mezinárodní organizace Human Rights Watch vyzvala kazašskou justici, aby odolala čínskému nátlaku na vydání uprchlice. Verdikt soudu podle místních médií uvítali další čínští Kazaši ovacemi a skandováním „Ať žije Kazachstán!“
Čínské úřady existenci „převýchovných táborů“ popírají, přestože jsou známy oficiální dokumenty i četná svědectví lidí, kterým se z nich podařilo uniknout. U soudu byli i čínští diplomaté, odmítli ale odpovídat na otázky novinářů.
