Nejznámější památky patřící hlavnímu městu totiž v době ekonomické krize sázejí na zájem turistů. V některých objektech proto otevřou nové expozice. Například v jedné z věží Karlova mostu se chystá výstava mučicích nástrojů a replika středověkého vězení.
Jenže někteří odborníci to považují za degradaci památek. „Taková šaškárna,“ zlobí se historik umění Richard Biegel. „Je to jen další projev toho, že se z Prahy stává Disneyland,“ míní.
„My se jen snažíme památky zatraktivnit,“ namítá ale Lucie Ramnebornová, ředitelka Pražské informační služby, správce památek. Nové „služby“ ale také zvýší ceny: podle nového projektu, který mají LN k dispozici, bude základní vstupné 110 korun na osobu.
Mušketýr, kat a trubač
Před nejznámějšími pražskými památkami začnou od srpna postávat naháněči a lákat zahraniční turisty ke vstupu do objektů. Budou oblečeni do stylizovaných dobových kostýmů, což podle projektu firmy ABL FM Services zvýší komerční zájem o objekty.
PŘEČTĚTE SI: Detektivní firma zdraží památky |
U každé památky bude stát jinak oblečený strážce. Tak například jednu z věží u Karlova mostu, Malostranskou mosteckou věž, kde má být muzeum mučicích nástrojů a replika středověkého vězení, bude hlídat kat, trubač a strážce v kyrysu s přilbou na hlavě.
Strážce protější Staroměstské mostecké věže bude mít na sobě helmici, halenu a suknici. Některé součásti oděvu si bude moci vybrat podle vlastního vkusu. „Kalhoty, triko a boty vlastní,“ uvádí se v projektu, s nímž se firma přihlásila do výběrového řízení.
Před věží kostela sv. Mikuláše na Malé Straně bude lákat turisty mušketýr v klobouku s peřím a v peleríně. „Budou to kustodi v historických kostýmech,“ vysvětlila ředitelka Pražské informační služby Lucie Ramnebornová, která to považuje za dobrý nápad. „Já se tomu nebráním. Něco takového má i Muzeum Karlova mostu a funguje to tam dobře,“ dodala Ramnebornová. Praha, proslavená především díky památkám, to však podle odborníků nepotřebuje. Naopak ji může poškodit, jestliže se z historického centra vytratí přirozený život a atmosféra magického města, jak ji ještě v minulém století nazýval italský spisovatel Angelo Maria Ripellino, a zdaleka nebyl sám.
„Je to absurdní. Město se mění v kýčovitou kulisu, kde se z památek stává komerční atrakce. Klid, tajemství, věže s odměnou nádherného pohledu na Prahu, to vše se podřídí prvoplánovému honu na turisty,“ varuje historik umění Richard Biegel, jednatel Klubu za starou Prahu.
Objevují se i názory, že Praha jinou cestou jít nemůže. „Pro Pražany to sice moc není, ale dělá se to v celém světě, v Benátkách vás také sveze krojovaný gondoliér. Mohla s tím už dávno přijít Pražská informační služba, kdyby ovšem nebyla neschopná,“ tvrdí historik architektury Zdeněk Lukeš.
