Lidovky.cz: Prague Philharmonia má nového šéfdirigenta. Jak jste prozatím s Emmanuelem Villaumem spokojený?
Jsem a to velmi. Role pana Villauma v Prague Philharmonia má několik rovin. Především hledisko umělecké, to znamená, co se týká tvorby dramaturgie jednotlivých abonentních koncertů, výběr sólistů, dirigentů, práce s orchestrem a naplnění našich společných uměleckých představ. Pan Villaume se také velmi aktivně zúčastňuje a participuje na vyřešení různých administrativně – manažerských otázkách a intenzívně vystupuje v marketingových a PR činnostech PKF – Prague Philharmonia. Takže podtrženo a sečteno, na naší straně spokojenost a doufám, že mohu hovořit i za hráče, kde úroveň spolupráce hudebníků PKF a Emmanuela Villauma po stránce umělecké i lidské je velmi nadstandardní.
Lidovky.cz: Co považuje za největší výhody toho, že má orchestr zahraničního šéfdirigenta?
Je to poněkud jiný pohled a vjem na problematiku české kulturní kotliny, která vám pomáhá se přenést či překonat různá úskalí. Ale především implementace různých názorových prvků, zkušeností. Jistě to zvyšuje i možnosti orchestru a jeho angažmá v zahraničí či při natáčecích projektech, protože každý zahraniční dirigent sebou přináší určité portfolio kontaktů a vztahů.
Filharmonici si v Blance nezahrají. Praha odpískala koncert v tunelu |
Lidovky.cz: PKF letos čeká řada koncertů v neobvyklých prostorech, jako je třeba Lobkowiczký palác. Které z nich nejvíce vyhlížíte?
Již jsem o tom hovořil, pokoušíme se zatraktivnit a rozšířit nabídku koncertních míst v Praze a proto vznikají projekty v nádherných prostorách Lobkovického paláce a multifunkčního prostoru ve Foru Karlín. Nedá se jednoznačně říci, ke kterému vzhlížíme více, každé toto místo má svoji dynamiku, historii a jedinečnost. Naším cílem je nabídnout posluchačům široké spektrum možností výběru, kam mohou za námi přijít.
Lidovky.cz: Chystáte se vyjet i do zahraničí? Jak státy máte momentálně v plánu?
Koncerty v zahraničí jsou jednou z našich hlavních činností a podstatným zdrojem našich příjmů. Většinou máme 30 – 35 koncertů v zahraničí, což je poměrně slušné číslo. V současné sezóně se velmi těšíme na koncert v ománském Muscatu v Královské opeře, kde jsme dostali opětovné pozvání od tamějšího sultanátu. Je to velmi dobře se rozvíjející destinace a jeden z našich obchodních cílů a je skutečně skvělé, že jsme v Royal Opera House během dvou let odehráli několik koncertů, což se většinou nestane ani těm nejlepším orchestrům na světě. Máme nasmlouvány také koncerty v Německu, Franci, Itálii. Na začátku roku 2017 plánujeme velké turné v USA, Jižní Americe, Island. Je toho hodně, ale pro orchestr je nezbytně nutné, aby se ukazoval ve světě jednak z hlediska vlastní, ale i národní prezentace, nesmíme zapomínat také na umělecké aspekty a jak jsem již zmínil, ekonomické. I když musím říci, že velmi brzy nastane a v některých případech již nyní pociťujeme, že nastala doba, kdy si orchestry tyto zahraniční aktivity budou doplácet ze své vlastní kapsy.
Lidovky.cz: Dokážete popsat v čem se liší zahraniční publikum od toho českého?
To záleží na zemi, ve které účinkujete. V Evropě je standardní vyspělé publikum, stejně jako v Japonsku, kde jsou mimořádně citliví a vnímaví posluchači. Na rozdíl od čínského publika, které potřebuje určitou dávku edukace a etikety. Není v Číně na koncertě nic neobvyklého, když návštěvník v hledišti telefonuje, hlasitě se baví či směje. Na čínských pódiích jsou po stranách pověšené velké obrazovky, jejichž prostřednictvím pořadatelé dávají posluchačům rady, jak se při koncertě chovat, kdy mají tleskat, vstát a podobně.
Lidovky.cz: Často zvete na vaše koncerty zajímavé osobnosti ze zahraničí. Na koho byste upozornil?
Snažíme se na každém koncertě přijít s něčím zajímavým, co by obohatilo naši kulturní scénu, ať již dramaturgicky či pozváním nějaké mimořádné umělecké osobnosti. Při této příležitosti si dovolím si upozornit a pozvat na koncerty, které budou určitě vrcholem naší sezony. V lednu přivítáme v Rudolfinu fantastického houslistu Juliana Rachlina, který kromě toho, že bude koncert dirigovat, tak zahraje s naším koncertním mistrem Janem Fišerem Mozartovu Sinfonia Concertante pro housle a violu. V květnu přivítáme také jednoho z nejvýznamnějších současných světových skladatelů Matthiase Pintschera, který zadiriguje nejen své skladby, ale i Wagnerovy Wesendock Lieder s Dagmar Peckovou. Na závěr sezony jsme si nachystali skutečnou lahůdku: provedení Mendelssohnova monumentálního díla Lobgesang se sólisty Sumi – Jo, naším Štefanem Margitou a s Virginie Verrez s Pražským filharmonickým sborem v čele s naším šéfdirigentem Emmanuelem Villaumem ve Foru Karlín.
Lidovky.cz: Máte i vzdělávací koncerty pro školy a děti. Nač se mohou posluchači s ratolestmi těšit?
Péče o naši nejmladší generaci je jedním ze zásadních profilačních znaků PKF – Prague Philharmonia. Naše vlajková loď těchto aktivit, koncertní řada „Koncertů pro rodiče s dětmi v Rudolfinu“, se uskutečňuje již 19. sezonu. Ve zkratce se jedná o příběh, kdy se dva skřítkové Šíma a Lupi probudili po mnoha letech spánku ve varhanách v Rudolfinu a začínají vyprávět dětem, co se jim ze světa hudby za tu dobu přihodilo ve slavné Dvořákově síni. V této sezoně je to takový headline „Čtyři cesty do Evropy, půjdou s vámi Šíma, Lupi“, kde si ukáže čtyři významné skladatele naší hudební historie. Tyto koncerty nejsou jedinými našimi edukačními projekty, pořádáme také koncerty pouze pro školy a koncerty pro školy v angličtině, což jsou zmenšené verze těch rudolfinských koncertů
Lidovky.cz: Jaké máte reakce od dětí? Spolupracují?
Velmi spontánní. Děti dokáží hodně nemilosrdně dát najevo, pokud se jim něco nelíbí a naopak opravdu srdečně odmění všechny umělce, pokud mají radost a zážitek z koncertu.
Lidovky.cz: Hodně zajímavý je i váš cyklus Krása dneška. Co vás vedlo k tomu se zaměřit na hudbu 20. století?
Těch důvodů bylo několik. Tento cyklus vznikl před deseti lety s ambicí postavit nabídku moderní hudby v Praze aspoň trochu na úroveň nabídky podobných žánrů jako je tomu v Berlíně či Paříži. Hudba 20. a 21. století v těchto evropských metropolích je vnímána a propagována soustavně a systematicky, což má za následek obrovský vzestup a podporu současného moderního umění a to nejen toho hudebního. Domnívám se, že Praze jako městu s obrovskou kulturní a historickou tradicí taková řada koncertů soudobé hudby chyběla a snažíme se tuto mezeru vyplnit. Další motivací byla hudba samotná a její interpretace. Dnešní takzvaná soudobá hudba se hraje a chápe naprosto rozdílně než hudba jiných předchozích stylů. Vyžaduje to hodně námahy a práce navíc, protože se zde používají jiné notové zápisy, jiné hráčské techniky, pracuje se s experimentálními složkami jako je zvuk, elektrické přístroje. To jsou všechno aspekty, které zdokonalují interpretační možnosti našich hráčů, posouvají je dále a otvírají jim nové možnosti a příležitosti. V současné sezóně se vracíme k české hudbě 20. století. Součástí těchto večerů budou také projekce, autentické záznamy a tematické debaty s přizvanými odbornými hosty.
