Předchozí návrh na nižší zatížení několika málo komodit byl vskutku úsměvný. Jedna sazba nejenom zjednoduší systém, ale nebude zvýhodňovat spotřebu některých, spíše náhodně vybraných komodit, např. ryb oproti kuřecímu masu. Sociální aspekt zde nemusí být dotčen, protože je v tomto případě lepší cílit pomoc potřebným prostřednictvím dávkového systému než prostřednictvím daní.
Není vskutku důvod, aby i vysokopříjmové skupiny obyvatelstva těžily z možnosti kupovat levný chléb nebo například mořské ryby. Ty se mimochodem v minulosti považovaly za luxus, protože byly z dovozu.
Dalším, pro běžného občana pozitivním faktem je cílová výše jednotné sazby 17,5 procenta. Ta je rozhodně příjemnější než původně navrhovaných 20 procent, byť s několika výjimkami. Celkové daňové zatížení bude z tohoto titulu nižší. Nižší můžeme očekávat i inflaci a dopad na spotřebu domácností. Pokud byl předchozí návrh na dvacetiprocentní sazbu na samé hranici možností daňového zatížení spotřeby, pak nyní se dostáváme do poněkud klidnějších vod.
Doporučované nastavení daňové politiky v našich zeměpisných šířkách se aktuálně vyznačuje trendem více zdaňovat spotřebu a méně práci. K tomu přístupu se hlásí i současná vláda, i když deklarované snižování zatížení práce se zatím příliš nekoná. I značná část původně uvažované úlevy, a to zrušení povinného úrazového pojištění podnikatelů, je spíše imaginární.
Porovnáváme-li však celkové daňové zatížení v České republice s ostatními státy, zjišťujeme, že jeho výše v podstatě odpovídá stupni rozvoje naší země a úrovni „servisu“, který náš stát svým občanům poskytuje. Jednoduše řečeno, daňové zatížení je u nás vyšší než například v Polsku, ale nižší než v Německu. Je tak na vládě, aby se konečně zaměřila na výdajovou stranu rozpočtů. Není to přitom ale jen o plošných škrtech, ani ve firmě nezvýšíte efektivnost plošným snížením nákladů.
***
Efektivita ale není jen o plošných škrtech, ani ve firmě nezvýšíte efektivnost plošným snížením nákladů.
O autorovi| ZDENĚK HRDLIČKA analytik PwC
