27. června 2018 6:27 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Kdo je kdo v nové Babišově vládě? Přinášíme přehled všech ministrů

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 3Diskuse
Zleva budoucí ministr životního prostředí v demisi Richard Brabec, premiér... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Zleva budoucí ministr životního prostředí v demisi Richard Brabec, premiér... | foto: ČTK

Praha Prezident Miloš Zeman ve středu v devět hodin jmenuje novou vládu. Ještě ten den budou noví i staronoví ministři uvedeni do funkce. Podívejte se na přehled informací o ministrech druhé Babišovy vlády.

Dan Ťok (59; nestraník za ANO), ministerstvo dopravy

Dan Ťok.

Dan Ťok.

Vystudoval fakultu strojního inženýrství Vysokého učení technického. Od prosince 2014 působí jako ministr dopravy, od října 2017 je poslancem. Z pozice konstruktéra se vypracoval až na generálního ředitele První brněnské strojírny. V letech 2008 až 2014 pak byl generálním ředitelem a předsedou představenstva ve společnosti Skanska. Je ženatý a má dvě dcery.

V prosinci 2014 byl jmenován jako nestraník za hnutí ANO ministrem dopravy v koaliční vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD), když ve funkci nahradil Antonína Prachaře (ANO). V říjnu 2017 byl karlovarským lídrem kandidátky ANO a stal se poslancem.

Ťok je dosud druhým nejdéle sloužícím ministrem dopravy samostatné ČR. Déle byl ve funkci pouze Milan Šimonovský (KDU-ČSL) v letech 2002 až 2006. Za Ťokova působení v čele resortu dopravy se zlepšilo čerpání evropských dotací a pokročilo se v přípravě klíčových dopravních staveb.

Letos v polovině května Ťok řekl, že už nechce být ministrem v příští vládě, mimo jiné kvůli stupňujícím se požadavkům komunistů. Navíc v té době prý cítil slabou podporu od hnutí ANO v prosazování tendru na výběr mýta. Babiš počátkem června řekl, že Ťoka v mýtu podporuje.

Dopravní odborníci a profesní svazy v dopravě vyčítali Ťokovi postup při zajišťování fungování mýta po vypršení smlouvy s firmou Kapsch i nedostatek připravených projektů. Pozitivně naopak hodnotili personální stabilizaci Ředitelství silnic a dálnic.

Alena Schillerová (53, nestranice za ANO), ministerstvo financí

Ministryně Schillerová (vlevo) a premiér Babiš.

Ministryně Schillerová (vlevo) a premiér Babiš.

Vystudovala právnickou fakultu dnešní Masarykovy univerzity, kde později získala i titul PhD. Ministryní financí byla už od prosince 2017 v první Babišově vládě. Celý profesní život se věnuje daňové problematice, pracovala na jihomoravských finančních úřadech. V lednu 2016 se stala náměstkyní ministra financí pro daně a cla. Je vdaná a má dvě děti.

Před nástupem do funkce uvedla, že jako ministryně chce dotáhnout zásadní změny v resortu, patří mezi ně zejména proklientská finanční správa, správa daní online nebo nový zákon o dani z příjmu. Jako ministryně financí nedávno představila vládou schválený návrh rámce státního rozpočtu na příští rok se schodkem 50 miliard korun. Podle ní je schodek 50 miliard Kč nepřekročitelný.

Loni v květnu, v době vládní krize vyvolané nejasnostmi v příjmech a majetku tehdejšího ministra financí Andreje Babiše (ANO), navrhovalo hnutí ANO Schillerovou na jeho místo v případě, že bude odvolán (což požadoval premiér z ČSSD Bohuslav Sobotka). Sám Babiš o své podřízené tehdy řekl, že představuje profesionální úřednici, která celý život pracuje ve finanční správě a není v žádné straně.

Nominaci Schillerové do funkce ministryně ale zamítl Sobotka. Mimo jiné řekl, že náměstkyně je odpovědná za pomalý přístup ke kontrolám firem, které vydaly jednokorunové dluhopisy (mezi ně patří i někdejší Babišův Agrofert). Zmiňovány byly v této souvislosti také rodinné vazby Schillerové. Její zeť David Rusňák je majoritním vlastníkem investiční skupiny DRFG. Figuroval v kauze úniku informací z policejních spisů, začátkem prosince žalobci rozhodli o podmíněném zastavení jeho trestního stíhání (v kauze je stíháno 16 lidí). Rusňák byl dříve členem a rovněž sponzorem ANO (hnutí jeho dar podle Babiše nepřijalo).

Antonín Staněk (52; ČSSD), ministerstvo kultury

Antonín Staněk.

Antonín Staněk.

Vystudoval pedagogiku na Univerzitě Palackého, v roce 2013 se v tomto oboru stal docentem. Od listopadu 2014 je primátorem Olomouce, od roku 2010 člen olomouckého zastupitelstva a od října 2017 poslanec. Učil na středních školách v Liptovském Mikuláši a Šternberku, od roku 2001 přednáší na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého. Je ženatý a má syna.

Poslanec a primátor Staněk se bude ucházet o post předsedy ČSSD

Členem ČSSD je od roku 2001, od roku 2002 se pohybuje v komunální politice. Po komunálních volbách v roce 2014 se stal olomouckým primátorem, od roku 2015 je členem předsednictva a ústředního výkonného výboru ČSSD.

Letos v únoru neúspěšně kandidoval na předsedu ČSSD, nepostoupil do druhého kola. Před volbou Staněk řekl, že považuje za svou výhodu, že není spojen s žádným výrazným proudem v ČSSD, které se v posledních letech neshodovaly v základních otázkách. Straně by rád vrátil důvěryhodnost a jednotu. Nedařilo se mu ani v dubnové volbě místopředsedy strany, těsně neuspěl ve druhém kole.

Nedávno vzbudil pozornost, když se jako poslanec postavil za návrh na ocenění komunistického básníka Karla Sýse. „Já oceňuji zejména literární tvorbu pana Sýse. To vyznamenání bude za zásluhy v oblasti kultury, nikoliv za zásluhy v oblasti politiky,“ řekl k tomu Staněk.

Lubomír Metnar (50; nestraník za ANO), ministerstvo obrany

Lubomír Metnar.

Lubomír Metnar.

Vystudoval Pedagogickou fakultu Ostravské univerzity. V první Babišově vládě zastával funkci ministra vnitra. Po škole nastoupil k policii, kde prošel různými funkcemi. Od roku 1992 působil u severomoravské kriminálky, vyšetřoval násilnou trestnou činnost, před odchodem od policie byl vedoucím útvaru. V roce 2011 nastoupil jako bezpečnostní manažer do společnosti Vítkovice.

Ministerstvo vnitra pod Metnarovým vedením provedlo řadu personálních změn, Metnar například odvolal generálního ředitele České pošty Martina Elkána, vláda na jeho návrh zprostila funkce ředitele civilní rozvědky Jiřího Šaška. Z funkcí odešli šéf GIBS Michal Murín nebo ředitel pražské policie Miloš Trojánek. Trojánek se v minulosti opakovaně zastal podřízeného, který vyšetřuje kauzu Čapího hnízda, v níž je obviněn Babiš. Babišova vláda v demisi také schválila budoucí odchod Tomáše Tuhého z funkce policejního prezidenta na post velvyslance v Bratislavě.

Metnar byl ve vedení hnutí Bezpečnost, odpovědnost, solidarita (BOS), které založili především bývalí vojáci a které na svých webových stránkách varuje například před „plíživou islamizací evropských zemí“. Jedním z cílů hnutí bylo podle vyjádření jeho představitelů podpořit kandidaturu Miloše Zemana na prezidenta. Hnutí ovšem opustil už loni v červnu. „Viděl jsem, že se tam nabalují různé spolky, přicházejí tam lidé, které neznáte a nemáte v ně důvěru, tak jsem to působení ukončil a vystoupil jsem,“ řekl například deníku Právo.

Petr Krčál (53; ČSSD), ministerstvo práce a sociálních věcí

Kandidát ČSSD na ministra kultury Petr Krčál.

Kandidát ČSSD na ministra kultury Petr Krčál.

Vystudoval sociální pedagogiku na Univerzitě Tomáše Bati a andragogiku na Univerzitě Jana Ámose Komenského. Od listopadu 2013 je předsedou krajské organizace ČSSD. Pracoval ve strojírně, v politice je profesionálně od roku 1996. Čtyři roky byl asistentem poslance Karla Černého, v letech 2003 až 2007 působil jako tajemník a poradce na ministerstvu obrany. Je ženatý a má tři děti.

Krátce před listopadem 1989 vstoupil do KSČ, od roku 1996 je členem ČSSD. Působil mimo jiné jako místopředseda jihomoravské organizace (v 90. letech) nebo šéf žďárské okresní organizace.

V roce 2013 neúspěšně kandidoval v předčasných volbách do Poslanecké sněmovny, v loňských sněmovních volbách se o poslanecké křeslo neucházel. Na ministra práce a sociálních věcí byl navržen už v roce 2014, kvůli vážným osobním důvodům se ale vzdal nominace.

Klára Dostálová (47, nestranice za ANO), ministerstvo pro místní rozvoj

Klára Dostálová.

Klára Dostálová.

Vystudovala Vysokou školu ekonomickou a ministryní pro místní rozvoj byla již v první Babišově vládě. Po škole pracovala jako účetní nebo jako manažerka. Od roku 2002 působí ve veřejné správě, nejprve jako auditorka, později na několika postech v rámci ROP Severovýchod. V únoru 2014 se stala náměstkyní ministryně pro regionální rozvoj; funkci opustila vloni v říjnu po zvolení do Poslanecké sněmovny, protože funkce odborné náměstkyně a poslankyně podle služebního zákona nelze souběžně vykonávat. Je vdaná a má dvě děti.

O tom, že by se Dostálová mohla stát ministryní pro místní rozvoj, se spekulovalo již na podzim 2014, když tehdejší šéfka resortu Věra Jourová odešla do Evropské komise, do funkce ji dokonce doporučila sama Jourová. Nakonec hnutí ANO do této funkce nominovalo Karlu Šlechtovou.

V roce 2013 se v médiích objevila informace, že opozice v Královéhradeckém kraji a část krajských úředníků poukazují na to, že Dostálová na úřadě za jednu práci dostává dva platy. Jako ředitelka centra plánování souběžně poskytovala krajskému úřadu konzultace o investicích, za což dostávala ještě 35.000 korun měsíčně navíc. Námitku o dvou platech Dostálová odmítla s tím, že v každé funkci vykonává jinou práci, nahrazuje i ředitelku investičního odboru, a kraji tak peníze naopak šetří. To potvrdil i mluvčí krajského úřadu Imrich Dinogeszi s tím, že plat vedoucího odboru by byl vyšší než odměna, kterou dostávala Dostálová.

Marta Nováková (63, nestranice za ANO), ministerstvo průmyslu

Marta Nováková je budoucí ministryně v budoucí vládě.

Marta Nováková je budoucí ministryně v budoucí vládě.

Vystudovala systémové inženýrství na Vysoké škole báňské. Je podnikatelkou a od roku 2014 prezidentkou Svazu obchodu a cestovního ruchu, který je druhým největším zaměstnavatelský svaz v ČR. V roce 1979 začala pracovat v ostravském obchodním domě Prior, kde se postupně vypracovala až na náměstkyni; v roce 1991 se podílela na založení společnosti Sluno Corporation; od roku 1998 je majitelkou a předsedkyní představenstva IT firmy U&Sluno. Tato společnost je ve svém oboru jednou z nejvýraznějších na středoevropském trhu. Od roku 2013 je ředitelka a spolumajitelka společnosti Language Planet. Je rozvedená a má dva syny.

Nováková je členkou představenstva a viceprezidentkou Hospodářské komory ČR (od května 2017). Byla vyhlášena manažerkou roku 2016.

Taťána Malá (36, ANO), ministerstvo spravedlnosti

Kandidátka za ANO na post ministryně spravedlnosti Taťána Malá.

Kandidátka za ANO na post ministryně spravedlnosti Taťána Malá.

Vystudovala ekonomiku na Mendelově univerzitě a právo na Panevropské vysoké škole v Bratislavě. Od října 2017 je poslankyně, od roku 2016 zastupitelka a náměstkyně hejtmana Jihomoravského kraje pro oblast majetku a investic. Pracovala jako právnička a mediátorka, až do tohoto měsíce byla společníkem ve firmě All 4 Law, která se zabývala insolvencemi a kterou nyní převedla do výlučného vlastnictví manžela. Od roku 2013 je členkou hnutí ANO, od konce roku 2016 předsedkyní hnutí ANO v Jihomoravském kraji. Je vdaná a má dvě dcery a syna.

Malá na sebe upozornila tím, že v lednu navrhovala, aby případný soud s Babišem jako stíhaným kvůli dotačnímu podvodu kolem Čapího hnízda zasedl až po skončení jeho nynějšího poslaneckého mandátu, tedy až za další čtyři roky.

Sociální demokraté i někteří další v souvislosti s možným vládním angažmá Malé poukazovali na to, že kvůli obchodování partnera v oblasti insolvencí bude ve střetu zájmů. Malá to odmítá. Manžel Malé podle médií kromě byznysu s insolvencemi spoluvlastní firmu Swisscredit, která lidem poskytuje mikropůjčky.

Kontroverze budí i Malé právnický diplom z Panevropské vysoké školy v Bratislavě. S titulem z této instituce nemá uchazeč šanci stát se v Česku koncipientem či advokátem, uvedly LN. Zástupci České advokátní komory hovoří o pochybnostech, které má ke kvalitě výuky. „Vadí nám také, že pobočky nemají akreditaci k výuce českého práva,“ řekla LN mluvčí komory Iva Chaloupková. Postupem komory se zabývaly i soudy, rozhodnutí nezapisovat absolventy školy do seznamu koncipientů ale v roce 2013 potvrdil i Nejvyšší soud.

Robert Plaga (39; ANO), ministerstvo školství

Ministr školství Robert Plaga.

Ministr školství Robert Plaga.

Vystudoval veřejnou správu, finance, daně a účetnictví na Mendelově univerzitě, později získal titul PhD. tamtéž v oboru hospodářské politiky a správy. Už v první Babišově vládě od prosince 2017 zastával funkci ministra školství. Mezi lety 2002 a 2013 byl vysokoškolským pedagogem. Od roku 2012 byl tři roky ředitelem Centra pro transfer technologií Mendelovy univerzity. V únoru 2015 se stal náměstkem na ministerstvu školství.

Po nástupu do funkce ministra uvedl, že rozpočet školství se v příštích čtyřech letech musí postupně navýšit o zhruba 50 miliard korun. V únoru oznámil, že podpoří návrh poslanců ODS na zrušení povinnosti školek přijímat dvouleté děti, která by měla nastat od roku 2020; současná úprava zákona by podle něj vyžadovala příliš peněz

V květnu odvolal Plaga z funkce ředitele Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) Jiřího Zíku, a to kvůli chybám, které se objevily v letošních maturitních testech z češtiny a v přijímacích zkouškách na střední školy.

Jan Hamáček (39; ČSSD), ministerstvo vnitra

Jan Hamáček.

Jan Hamáček.

Studoval překladatelství a tlumočnictví na Univerzitě Karlově, studium ale nedokončil. V současnosti je předsedou ČSSD a místopředsedou Poslanecké sněmovny, od roku 2006 nepřetržitě poslancem za ČSSD. Po práci v mladoboleslavské automobilce se začal v roce 2002 živit politikou, když se stal tajemníkem klubu ČSSD v zastupitelstvu Středočeského kraje. V letech 2005 a 2006 byl poradcem pro zahraniční politiku tehdejšího premiéra Jiřího Paroubka. V minulém volebním období byl předsedou Poslanecké sněmovny. Je ženatý, má dva syny.

Členem ČSSD je od roku 2001. Ve volebním období 2010 až 2013 byl stínovým ministrem obrany ČSSD; v roce 2010 působil také jako ústřední volební manažer ČSSD; od března 2015 byl místopředsedou ČSSD, od prosince 2016 byl také předsedou středočeské krajské organizace strany.

Hamáček letos porazil na mimořádného sjezdu ČSSD bývalého jihočeského hejtmana Jiřího Zimolu, dostal 272 z 516 hlasů. Na sjezdu volal po sjednocení strany, jež vidí v diskusi, nikoli „mečem a násilím“. „Žádný názor nemůžeme vylučovat z diskuse. Musí skončit to, že vedení ČSSD a její členové spolu nemluví,“ uvedl tehdy.

Hamáček je označován za experta ČSSD na diplomacii a zahraniční politiku. Podle tisku patří mezi „umírněné“ sociální demokraty. V listopadu 2013 se v 35 letech stal nejmladším předsedou Sněmovny v historii ČR. Předloni v říjnu vyvolal silnou kritiku pravicové opozice jeho podpis pod prohlášením čtyř nejvyšších ústavních činitelů, které bylo adresováno Číně v souvislosti s návštěvou dalajlamy v ČR. Signatáři v něm zdůrazňovali, že schůzky politiků s dalajlamou by se neměly považovat za výraz změny oficiální české politiky k Číně.

Adam Vojtěch (31; nestraník za ANO), ministerstvo zdravotnictví

Adam Vojtěch.

Adam Vojtěch.

Vystudoval práva a mediální studia na Univerzitě Karlově. Ministrem zdravotnictví byl již v první Babišově vládě. V červnu 2014 se stal tajemníkem na ministerstvu financí vedeném Andrejem Babišem (ANO), od září 2016 byl členem správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny. V posledních volbách byl zvolen poslancem jako nestraník za hnutí ANO a stal se také ministrem zdravotnictví. Od roku 2012 byl členem ODS, v roce 2014 mu bylo členství pozastaveno a v pondělí mu výkonná rada strany členství zrušila kvůli spolupráci rodící se vlády s komunisty. „Vyjádření ODS považuji za zbytečně teatrální. Moje řadové členství je prehistorická studentská záležitost,“ uvedl k tomu Vojtěch.

Jako ministr zdravotnictví vyvolal Vojtěch pozornost i vlnu kritiky řadou personálních změn, které provedl, ačkoli kabinet nezískal důvěru a vládl v demisi. Vojtěch mimo jiné odvolal šéfy nemocnic Andreu Vrbovskou nebo (někdejšího ministra zdravotnictví za ČSSD) Svatopluka Němečka, vyměnil některé náměstky. Další ředitelé významných institucí za jeho působení v resortu sami rezignovali.

Jako svoji prioritu Vojtěch opakovaně zmiňuje transparentnost zdravotnictví. Zveřejňuje například složení poradních orgánů ministerstva, různých komisí a pracovních skupin včetně komise, která schvaluje nemocnicím pořízení nových přístrojů, a odůvodnění jejích rozhodnutí.

V minulosti byl Vojtěch známý jako zpěvák a hudební skladatel. Koncertoval v dětských pěveckých sborech, v roce 2005 se zúčastnil soutěže Česko hledá SuperStar, kde získal přezdívku Ken a skončil v semifinále.

Miroslav Poche (40; ČSSD), navržen na ministerstvo zahraničí

Zeman Pochemu doporučil, aby neaspiroval na funkci ministra zahraničí.

Zeman Pochemu doporučil, aby neaspiroval na funkci ministra zahraničí.

Vystudoval evropskou agrární diplomacii na České zemědělské univerzitě a politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. V současnosti je europoslancem za ČSSD. Od roku 1997 podniká v cestovním ruchu; v letech 1997 až 2000 zastupoval organizaci OBSE na misi v Bosně a Hercegovině, působil i v Kosovu a byl asistentem Kanceláře zvláštního zpravodaje OSN pro lidská práva v bývalé Jugoslávii. Na ministerstvu zahraničí v roce 2000 pracoval jako referent, v letech 2009 až 2010 byl poradcem ministra. Mezi lety 2002 a 2014 byl také zastupitelem hlavního města Prahy a místním předsedou klubu ČSSD, v letech 2010 až 2014 byl navíc zastupitelem i městské části Praha 3. Je ženatý a má dvě děti.

Jeho kandidaturu na ministra zahraničí už v květnu odmítl prezident Zeman. ČSSD na jeho nominaci trvala. Premiér Babiš (ANO) minulou sobotu vyzval Pocheho, aby se kandidatury na ministra vzdal, protože ho odmítá nejen Zeman, ale i KSČM, bez jejíž podpory ve Sněmovně kabinet vzniknout nemůže. Sociální demokraté i Poche ale výzvu odmítli.

Poche se v pátek sešel s prezidentem, který mu doporučil, aby kvůli svým postojům k migraci a obviňováním z korupce neusiloval o funkci. Předseda ČSSD Jan Hamáček po schůzce se Zemanem řekl, že by pro něj bylo přijatelné řídit po nějakou dobu ministerstvo zahraničí, když prezident odmítne Pocheho jmenovat. Poche letos v lednu podpořil Zemanova protikandidáta Jiřího Drahoše.

V roce 2010 vyšlo najevo, že Poche o rok dříve skrytě financoval ČSSD – peníze dal straně přes několik členů, kteří několikasettisícový dar vykázali jako členské příspěvky. Svůj krok zdůvodňoval tím, že tak chtěl zajistit, aby strana nemusela platit z peněz daň. Podle kritiků z řad ČSSD svým krokem znevěrohodnil hospodaření strany. Poche se následně vzdal stranických funkcí a rezignoval na pozici lídra jedné z kandidátek ČSSD v Praze, na kandidátce však zůstal.

Miroslav Toman (58; nestraník za ČSSD), ministerstvo zemědělství

Kandidát na ministra zemědělství Miroslav Toman.

Kandidát na ministra zemědělství Miroslav Toman.

Vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Od září 2007 je prezidentem Potravinářské komory ČR. Po škole pracoval tři roky jako zootechnik, čtyři roky jako odborný asistent na Vysoké škole zemědělské v Praze. Mezi lety 2002 a 2006 byl s přerušením náměstkem ministra zemědělství. Od dubna 2014 tři roky působil jako prezident Agrární komory ČR. Podle dostupných informací je ženatý a má tři děti. Je synem stejnojmenného předlistopadového českého a federálního ministra zemědělství.

Toman je považován za člověka blízkého prezidentu Miloši Zemanovi. Podle serveru Aktuálně.cz Tomanův bratr Zdeněk v roce 2012 přispěl částkou 150 tisíc korun na jeho prezidentskou kampaň. Miroslav Toman sám na podzim 2013 v předčasných volbách do Poslanecké sněmovny kandidoval jako nestraník v čele kandidátky Strany práv občanů - zemanovců (SPOZ) v Ústeckém kraji, ale neuspěl.

Ministrem zemědělství byl v letech 2013 až 2014 ve vládě Jiřího Rusnoka, která vznikla z iniciativy prezidenta Zemana přes nesouhlas většiny stran zastoupených ve Sněmovně a nezískala důvěru poslanců.

Richard Brabec (51; ANO), ministerstvo životního prostředí

Richard Brabec.

Richard Brabec.

Vystudoval geologii na Univerzitě Karlově. Od října 2013 je poslancem, od ledna 2014 ministrem životního prostředí a od května 2017 místopředseda vlády. Dříve pracoval mimo jiné jako vedoucí odboru financování Unipetrolu. V letech 2005 až 2011 byl generálním ředitelem a v letech 2011 až 2014 předsedou dozorčí rady společnosti Lovochemie, která patří Agrofertu. Je ženatý, má dva syny.

Od roku 2012 je členem hnutí ANO, od února 2017 místopředsedou hnutí. V letech 1991 až 1997 byl členem ODS, později vstoupil do Unie svobody. Jeho jmenování do funkce ministra životního prostředí v roce 2014 provázely kritiky ekologických organizací kvůli jeho angažmá v chemičce Lovochemie.

Místopředsedou vlády se stal loni v květnu poté, co premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) odvolal vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše. Brabcovo jméno se objevovalo i mezi kandidáty na ministra financí, Sobotka to ale odmítl kvůli Brabcovým údajným vazbám na Agrofert. Přijal až nominaci Ivana Pilného, někdejšího šéfa českého Microsoftu.

Ve funkci ministra životního prostředí prosadil „kotlíkové dotace“ na výměny starých kotlů za nové, ekologické, nebo dotační program Dešťovka, který podporuje využívání dešťové vody anebo použité vody ze sprch. Premiérem Sobotkou byl také chválen za čerpání peněz z Operačního programu Životního prostředí a zjednodušení procesu hodnocení dopadu staveb na životní prostředí.

Andrej Babiš (63; ANO), předseda vlády

Premiér Andrej Babiš vystoupil 22. června 2018 v Praze na tiskové konferenci, na níž zveřejnil jména kandidátů do jeho druhé vlády.

Premiér Andrej Babiš vystoupil 22. června 2018 v Praze na tiskové konferenci, na níž zveřejnil jména kandidátů do jeho druhé vlády.

Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Bratislavě. Premiérem je od prosince 2017, od října 2013 je poslancem a od srpna 2012 předsedou hnutí ANO, které založil. Svou kariéru začínal jako referent v Chemapolu Bratislava (později Petrimex), v letech 1985 až 1990 byl obchodní zástupce v Maroku; v roce 1991 se do Československa vrátil a znovu působil v Petrimexu, tentokrát na manažerských postech, podílel se na založení české pobočky firmy, později přejmenované na Agrofert. Po odchodu z Petrimexu vybudoval z Agrofertu holding, který patří k největším firmám v ČR. Později koupil i mediální vydavatelství MAFRA. Z vedení firmy v roce 2013 odešel, loni v únoru kvůli zákonu o střetu zájmů vložil akcie svých firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů. Je ženatý a má čtyři děti.

Do politiky se rozhodl vstoupit před sedmi lety, kdy založil hnutí ANO. To se po úspěchu ve volbách 2013 stalo v lednu 2014 vládní stranou a Babiš ministrem financí a vicepremiérem pro ekonomiku; vládu opustil loni v květnu poté, co se premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) rozhodl pro jeho odvolání, a to kvůli nejasnostem kolem Babišova podnikání a jeho majetkových poměrů. Loni v říjnu jím vedené hnutí jasně vyhrálo volby do sněmovny a Babišovi se tak otevřela cesta do křesla premiéra.

Babiš byl obviněn pro podezření z dotačního podvodu a pro poškození finančních zájmů Evropské unie. Minulá sněmovna ho společně s Jaroslavem Faltýnkem (ANO) vydala ke stíhání loni v září, po volbách je poslanci vydali k stíhání znovu 19. ledna. Začátkem května pak státní zástupce odmítl Babišovu stížnost proti stíhání, Faltýnkově ale vyhověl.

Babiše prezident Zeman jmenoval premiérem, následně vznikl jeho menšinový kabinet tvořený nominanty ANO, který ale nezískal důvěru Sněmovny a již více než pět měsíců vládne v demisi.

Babiš bývá kritizován za to, že ve svých rukou koncentruje politickou, ekonomickou i mediální moc. Podle kritiků politickou moc zneužívá ve prospěch svého podnikání, Babiš to odmítá.

ČTK
  • 3Diskuse




Najdete na Lidovky.cz