Vláda schválila nominaci Bečváře na náčelníka generálního štábu |
Už při nástupu Bečváře v roce 2015 podle Stropnického bylo jasné, že v létě 2017 Bečvář dospěje do důchodového věku. „V tu chvíli se to neřešilo, protože to bylo relativně daleko. Teď se to objevilo jako téma,“ uvedl s tím, že v minulosti podobná situace nenastala. Protože je rozhodnutí v kompetenci ministra, rozhodl se závazek Bečvářovi do května 2018 prodloužit.
„Zároveň bych ale chtěl, aby pak nenastalo nějaké vzduchoprázdno,“ řekl. Bude proto chtít, aby ještě vláda premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) schválila kandidáta, kterého jí navrhne. Kdo by se měl stát příštím náčelníkem generálního štábu, nechtěl Stropnický komentovat.
Příští rok by se také podle Stropnického mělo rozhodnout o budoucnosti dalších významných generálů ve vedení armády. Zpět do Česka se budou vracet Miroslav Žižka, který od srpna 2014 zastává místo vojenského představitele České republiky při NATO a EU, a Aleš Opata, který stejně dlouhou dobu v belgickém Monsu působí jako národní vojenský představitel ČR při Vrchním velitelství spojeneckých sil v Evropě (SHAPE). Především o Opatovi se mluví jako o výrazném kandidátovi na post nového náčelníka generálního štábu.
Ve stejnou dobu, kdy se vrátí Opata s Žižkou, odjede do zahraničí podle Stropnického zástupce náčelníka generálního štábu František Malenínský. „Někdo ho bude muset nahradit na generálním štábu. Je správné v tomto dát náčelníku generálního štábu volnost,“ řekl ministr. Rozhodnutí by chtěl znát nejpozději do konce února. „Nemůžeme ty lidi nechat v nějaké nejistotě,“ dodal.
Nákud vrtulníků
Nákup nových vrtulníků pro armádu by měla schválit ještě současná vláda. Ministerstvo obrany se bude snažit, aby bylo koupeno 12 nových strojů. Příští rok by obrana chtěla uzavřít významné projekty za téměř 25 miliard korun.
Za jeden z úspěchů v úřadě ministra Stropnický považuje to, že ministerstvo už není považované za „minové pole podivných nákupů“. „Tenhle styl tady už nepanuje. Nedaří se nám vždy to udělat v čase, který bychom chtěli, někdy se ten proces nákupu toho či onoho někde zasekne. Ale co to je ve srovnání s nějakým skandálním předražením,“ poznamenal. Za nízkou rychlost při zadávání zakázek je ale ministerstvo často kritizováno. „Dovolím si drze tvrdit, že bych chtěl někoho vidět na mém místě, jestli by to dělal podstatně rychleji a zároveň bez nějakých skandálů,“ dodal.
Na zhodnocení postupů si ministerstvo zadalo projekt, který má situaci zlepšit. Stropnický věří, že se projeví od ledna. Ještě do konce současné vlády chce mít vládou schváleno několik významných zakázek. Půjde například o několikamiliardový nákup vrtulníků. Smlouvy mají být uzavřeny i na nákup 20 pandurů, 62 obrněnců Titus a na modernizaci 33 houfnic Dana. Téměř 3,5 miliardy korun bude stát komplexní servis vrtulníků řady Mi.
Mezi ně patři i bojové vrtulníky Mi-24/35, které původně chtěla armáda vyřadit. Záměr ale přehodnotila. „Zachovejme si schopnost bojových vrtulníků,“ poznamenal. Armáda by si měla nechat deset strojů, sedm se pokusí prodat. Rozhodnutí o bojových vrtulnících ovlivní i nákup víceúčelových vrtulníků. „My potom potřebujeme něco malinko jinak specifikovaného,“ řekl. V minulých dnech se v médiích objevily informace, že ministerstvo koupí místo zvažovaných 12 vrtulníků deset strojů. Podle Stropnického se jich ale úřad pokusí pořídit 12.
Ministr také kritizoval některé zakázky z minulosti. Za nesmysl označil pořízení pandurů se čtyřmi nápravami, některé verze by podle něj mohly mít o nápravu méně. Velká hloupost podle něj byla modernizace tanků T-72 zvoleným nákladným způsobem. Podobné snahy vidí v armádě dodnes. „Dostal jsem několik takových specifikací, které byly trochu jako pejsek a kočička, když dělají dort,“ řekl.
Za úspěchy svého působení v pozici ministra považuje zvýšení rozpočtu ministerstva o deset miliard, nábory nových vojáků nebo prodej letounů L-159 do USA a do Iráku. „Já mám pocit, že tohle nikdy nebylo dostatečně doceněné. Část rozjednal můj předchůdce generál (Vlastimil) Picek, ale nebylo to hotové,“ řekl. Bitevníky nyní pomáhají irácké armádě při dobývání Mosulu.
„Máme hotovo v podstatě v legislativě, teď jsou v závěrečné fázi novela o Vojenské policii a o zpravodajství, pokusíme se o malou ústavní změnu, která je poslaneckou iniciativou, ale je nesmírně důležitá,“ řekl. Úřad podle něj také ušetřil v řádu stovek milionů korun na provozních nákladech. „Veškeré síly se vrhly na to, aby se odstranily ty největší resty a ty největší investiční dluhy, a to bylo především osobní vybavení vojáka. Za to se utratily stovky milionů,“ dodal. Za chybějící oblečení a další vybavení vojáci vedení armády dlouhodobě kritizovali. Na sociálních sítích se občas kritika z některých posádek na nedostatečně naplněné sklady stále objevuje.
