‚Typické čecháčkovství.‘ Komunisté zuří kvůli odebrání Fučíkovy busty z Národního muzea |
Busty a sochy velikánů českého kulturního života zdobí panteon Národního muzea již od roku 1891, tedy od chvíle, kdy byla historická budova v horní části Václavského náměstí v Praze vybudována.
Osobnosti, které se objeví v panteonu po rekonstrukciBožetěch, Theodorik, Ctibor Tovačovský z Cimburka, Viktorin Kornel ze Všehrd, Josef Dobrovský, Tadeáš Hájek z Hájku, Daniel Adam z Veleslavína, Karel starší ze Žerotína, Karel Škréta, Bohuslav Balbín, Václav Vavřinec Reiner, František Škroup, František Martin Pelcl, Václav Matěj Kramerius, Antonín Jaroslav Puchmajer, Bernard Bolzano, Josef Ressel, Jan Hus, Petr Parléř, Tomáš Štítný ze Štítného, Benedikt Rajt, Václav Hollar, Pavel Brandl, Ferdinand Maxmilián Brokoff, Václav Vladivoj Tomek, Josef Mánes, Kilián Ignác Dientzenhofer, František Josef Gerstner, Josef Jungmann, Jan Evangelista Purkyně, Bedřich Smetana, Ján Kollár, Pavel Josef Šafařík, František Ladislav Čelakovský, Karel Jaromír Erben, Jindřich Clam-Martinic, Kašpar Maria hrabě Šternberk, František Palacký, Jan Amos Komenský, František Josef I., Alžběta Bavorská, Antonín Dvořák, Svatopluk Čech, Jaroslav Vrchlický, František Ladislav Rieger, Jiří Kristián kníže Lobkovic, Božena Němcová, Josef Václav Myslbek, Pavol Országh Hviezdoslav, Miroslav Tyrš, Mikoláš Aleš, Alois Jirásek, Josef Pekař, Josef Emler, Tomáš Garrigue Masaryk, Edvard Beneš |
V průběhu dějin se koncepce osazení soch měnila. Osobnosti byly doplňovány, odebírány a některé posléze opět navraceny. Celkem panteonem prošlo na 66 bust a nadživotních soch. Takový počet je však za jeho kapacitní hranicí.
Zástupci instituce proto při příležitosti rekonstrukce muzea připravili novou koncepci prostoru, která počítá s návratem k roku 1948. Tehdy se v panteonu vyskytovalo 55 děl, mezi nimi například podobizny kazatele Jana Huse, hudebního skladatele Bedřicha Smetany, prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka nebo pedagoga Jana Amose Komenského. K nim by měla navíc přibýt busta císaře Františka Josefa I. a císařovny Alžběty, přezdívané Sissi, které byly v roce 1919 kvůli materiálové odlišnosti odstraněny.
Do prvorepublikové koncepce naopak nezapadají třeba spisovatelé Karel Čapek, Stanislav Kostka Neumann, Petr Bezruč a Eliška Krásnohorská nebo novináři Karel Havlíček Borovský a Julius Fučík. Právě s „vyřazením“ komunistického žurnalisty, který panteon neobývá již od roku 1991, nesouhlasí představitelé KSČM, kteří takový krok považují mimo jiné za „nehoráznost“. Fučík, jenž byl pro účast v protinacistickém odboji popraven nacisty, se po Vítězném únoru 1948 stal ikonou komunistické ideologie
Proměny panteonu od jeho vzniku až po současnost najdete ve fotogalerii:
  |
Rozmístění zatím není známo
Ředitel Národního muzea Michal Lukeš odmítá, že by odebráním jakékoli busty nebo sochy chtěl snížit význam dané osobnosti pro společnost. „Naším návrhem se chceme vrátit k poslední ‚demokratické‘ podobě panteonu a nalézt jeho důstojnou koncepci,“ odůvodnil Lukeš již dříve plánovanou změnu. Stávající podoba je dle jeho slov ideologicky ovlivněna tehdejší dobou.
Jak konkrétně budou busty a sochy po rekonstrukci v panteonu rozmístěny, dosud není zřejmé. „Koncepci rozložení ještě nemáme, vše je ve schvalovacím procesu,“ řekla serveru Lidovky.cz mluvčí instituce Kristina Kvapilová.
Návrh nejprve musí posoudit ministerstvo kultury. Ministr Daniel Herman serveru Lidovky.cz prostřednictvím mluvčí resortu vzkázal, že o plánované změně byl již informován a vítá ji.
Proměny Pantheonu Národního muzea
Na ochozu panteonu by se zároveň měla objevit expozice, která návštěvníkům přiblíží jeho historii, včetně toho, jak, kdy a proč sochy přibývaly nebo byly odstraňovány, a to jak za komunistického režimu, tak za německé okupace. Podrobné informace o všech osobnostech a jejich přínosu pro českou kulturu lze najít na stránkách Národního muzea.
Národní muzeum prochází od roku 2015 rozsáhlou rekonstrukcí. V průběhu letošního léta by z novorenesanční budovy měla zmizet plachta, která ji měsíce zakrývá. Obnovená fasáda bude mít světlou barvu, jako tomu bylo v roce 1891, kdy historická stavba v horní části Václavského náměstí vznikla. V současnosti se v muzeu dodělávají zlatící a restaurátorské práce, zastřešují se nádvoří, dokončují se rozvody či opravují se nástěnné malby.
První návštěvníci by si prázdné muzeum mohli prohlédnout již letos na podzim ve speciálním režimu. Oficiálně otevřeno by pak mělo být ve stejném období nadcházejícího roku česko-slovenskou výstavou, jež připomene 100. výročí od vzniku Československa a zároveň 200. výročí muzea.
