18. listopadu 2008 7:25 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Kdo „prodělal“ na revoluci? Krmiči býků

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 230Diskuse
býk - ilustrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy býk - ilustrační foto | foto: Lidovky.cz

ČESKÉ BUDĚJOVICE  Mám jít studovat zemědělskou fakultu, aby ze mě byl zemědělský inženýr, nebo půjdu po vojně rovnou krmit býky? Ačkoliv většina dnešních mladých lidí by na podobnou otázku našla zřejmě jednoduchou odpověď, v dobách komunismu se mohlo jednat o skutečné dilema. Krmič býků totiž patřil ještě v roce 1989 k vůbec nejlépe placeným profesím v Česku.

Plat krmiče byl tak v mnoha případech vyšší než mzda předsedy zemědělského družstva. 

Takové a podobné excesy dokumentuje srovnávací statistika Českého statistického úřadu, zaměřená na vývoj cen od dob komunismu po současnost. I když se podle odborníků nedají v žádném případě srovnávat chudoba a bohatství v časech totality a dnes, jedna věc je jistá.

Přes všechny výhrady k rozsáhlým dotacím do zemědělství v celé Evropské unii je profese zemědělce v Česku oborem, který si z hlediska výše platů od roku 1989 nejvíce pohoršil. „Krmič býků mohl za komunismu skutečně brát tak kolem šesti tisíc korun, což byl dvojnásobek průměrného platu,“ potvrdil LN předseda Mlékárenského družstva Jih Zdeněk Houška.

Několik let před sametovou revolucí podle něj komunisté zavedli opatření, v jehož rámci se platy „manažerů“ družstev srovnávali se mzdami lidí v prvovýrobě. „Předseda či agronom tedy nesměli brát víc než krmič nebo prostě člověk, který přímo pracuje se zvířaty,“ uvedl Houška. Zemědělci se tak rázem dostali do čela pomyslného platového žebříčku. I když třeba někteří horníci či svářeči mohli brát částky až v řádu desetitisíců, z hlediska průměrných platů vedlo právě zemědělství.

„Komunisté se tím zřejmě snažili vyrovnat dluh vesnici postižené v šedesátých letech násilnou kolektivizací,“ tvrdí prezident české Agrární komory Jan Veleba. Vůbec nejvyšší průměrné platy v Česku přitom brali v roce 1989 zaměstnanci v oboru rybářství a chovu ryb, kteří si v průměru přišli na 4100 korun hrubého. To by dnes představovalo plat takřka 30 tisíc korun.

Po pádu komunismu se ale zemědělci začali v platovém žebříčku rychle propadat. Dnes se pohybuje průměrný plat v zemědělství kolem 17 tisíc korun, což je čtyřnásobek průměrného platu zemědělců z roku 1989. Například zaměstnanci v oboru finanční zprostředkování, kteří vedou dnešní platový žebříček profesí, si polepšili oproti poslednímu předlistopadovému roku v absolutních číslech dvanáctinásobně, průmysl takřka sedmkrát.

Otázkou ale zůstává, co si i ti „nejbohatší“ zemědělci mohli za své vydělané peníze koupit. Hranice na Západ byly uzavřené železnou oponou, ceny mnoha druhů dnes běžného spotřebního zboží dosahovaly astronomických částek, navíc se jen těžko sháněly.

„Barevná televize stála před revolucí od 10 do 14 tisíc, první videa dokonce 25 tisíc,“ říká Jan Blažek, který za komunismu televize prodával. V přepočtu na dnešní plat tak televizní přijímač vyšel rodinu až na 90 tisíc korun. Automobil Škoda Favorit stál 84 tisíc korun, tedy z dnešního pohledu takřka 600 tisíc. Mnohem dražší oproti dnešku byly i některé druhy potravin. Naopak mnohem menší částky platili lidé v časech socialistického hospodářství za nájmy a služby.
  • 230Diskuse